Byl jednou jeden dům

Byl jednou jeden dům je známý československý seriál z roku 1974, který mi dlouho unikal a viděl jsem jej až teď. Musím se přiznat, že jsem z něj nadšený. Proč? Třeba proto, že podobná sestava našich skvělých herců se jen tak nevidí. Vyjmenovávat je nemá cenu, možná jen řeknu, že například hvězdný Václav Postránecký byl mladé ucho a hrál poměrně malou roli. Zkrátka na něj nezbylo víc místa. Druhým významným plusem je zasazení příběhu do období druhé světové války, které bylo dramatické samo o sobě. Geniálním tahem je potom pohled různých lidí z jednoho domu na válečné události a hrůzy. Krásně lze využít rozdílných společenských tříd a lidských povah. Vedle sebe bydlí pan domácí, trafikant, policajt, hospodský, promítač, špeditér a jiní. Jejich vzájemné rozhovory a špičkování (nejčastěji u piva) jsou parádní. Velmi mě také potěšila absence jakékoli ideologie. Ač se natáčelo v utažených sedmdesátých letech, nejsou v seriálu žádné viditelné úlitby režimu. Až po konci seriálu jsem se dozvěděl, že to komunistům vadilo. Vadilo jim to dokonce tak moc, že se musel pátý díl natočit znovu a v něm se musela více oslavovat sovětská armáda! Tuhle verzi jsem neviděl a není potřeba kvůli tomu snižovat hodnocení. To zůstává na silných čtyřech hvězdách a k maximu opravdu mnoho nechybělo. Kdo neviděl, určitě se mrkněte. Mimo jiné jde o velmi dobré hodiny dějepisu naší nedávné historie. (08.11.2022)

Seriál, který se od těch normalizačních značně odlišuje ač sám byl točen v období takových perel jako byl jen o dva roky starší Muž na radnici atd... Naštěstí protektorát byl sám o sobě velmi dramatickým obdobím na to aby se do seriálu musely divákovy cpát nějaké další bláboly o vůdčí role strany tad... Zažíváme tedy s hrdiny spíše strach a nejistotu ve velmi těžkém období okupace. Souhlasím s ostatními, hodně ze seriálu dělá hvězdná škála herců. Tehdy prostě bylo kam sáhnout a věřím, že v té době herci nedělali drahoty u nabídek rolí... Pár blábolů ke konci také zazní, ale dá se to snést. Rozhodně dobrý seriál o jednom domě a lidech v něm s velmi dobře zapamatovatelnou úvodní znělkou. * * * * (07.03.2014)

Tohle by už žádná televize neměla nikdy vysílat. Protože každým zopakováním tohoto skvostně napsaného, obsazeného, zrežírovaného i zahraného seriálu ještě více vynikne bezradnost současných scenáristů, neschopnost režisérů a totální netaletovanost všech herců, kteří se na páchání současných seriálů podílejí. Mimochodem, asi hned tak nezapomenu na scénu, kdy Dlask (Jiří Vala) oznamuje Hrachové (Jana Hlaváčová), že Hrach zemřel. Kde jinde by víc vynikla laskavost pana režiséra? (01.01.2013)

František Filip točil v šedesátých a sedmdesátých letech seriály skvěle a se ctí. Nebyl poplatným slouhou bolševika, a přesto mohl tvořit. Jak to dokázal, netuším. Televizní román jana Otčenáška a Oldřicha Daňka Byl jednou jeden dům tak umožnil zachovat přirozený projev mnoha z nejlepších herců té doby. Dá de na to dívat i dnes. PS Jiří Sovák několikrát mezi řečí v dialogu utrousí velké pravdy. (01.11.2021)

Neni to pro mě čistě stoprocentní záležitost, ale kvůli atomosféře, střízlivýmu rozsahu a hlavně hereckejm výkonům a naprosto neopakovatelnýmu obsazení(!) dávám za pět. Hodně se tu ale mluví o tom, jak je to plný komunistických agitek, charakterů apod. - a s tim rozhodně nesouhlasim: jedinou výraznější úlitbou komoušům byl podle mě detailní záběr na vyvěšení Rudýho práva během Pražskýho povstání, ale to mi je srdečně naprosto u prdele a vůbec mě to netrápí, nepohoršuje ani to nepůsobí nijak nepatřičně, protože na konci války ta nálada rudě naladěná prostě byla a tohle nebylo nic, co by nějak vybočovalo z nějakýho střízlivýho rámce. A to jsem na všechny možný bolševismy, myslim, celkem háklivej. I ten odbojář Hrach starší (Řehoř) mi nijak přehnaně komunistickej nepřijde, ani si upřímně řečeno nevybavuju, že by se to tam kdy nějak víc řešilo. Každopádně nijak zidealizovaně vybarvenej nebyl - táta, kterej opustil ženu a ani se nijak nemá ke svýmu synovi atd., ten rozhodně neni žádnou vlajkovou lodí komunistickýho odboje. Pokud by se na tom někdo chtěl svézt, vypadalo by to jinak. Trošku mě ale zamrzely nedořešený osudy některých (rodina Nerudných - Patrokles i ostatní bratři, jak "kolaborant", tak "vlastenec", pak Pipina v rajchu, pilot Přemek Tvaroh, v domě přechovávanej Němec...), a taky mi trochu nehrála už celkem stará Hudečková hrající Pipinu jako malou holku. A z toho domu, jakkoliv byl udělanej hezky, ta ateliérovost bohužel jen sálala. (23.07.2015)