Byl jednou jeden dům

Otevřeně přiznávám, že nemiluju seriály "na pokračování". Ale to, co předvádí pánové Daněk s Filipem a prakticky všichni páni Herci (s velkým H), to je jedna jediná obrovská laskomina. S ohledem na dobu vzniku jsou kupodivu krocený i komančský agitační vášně a seriál budí dojem prožitých osudů konkrétních lidí v konkrétní době. Kvalitativně má celá série bohužel lehce sestupnou tendenci. První díl s trafikou je v podstatě geniální, nejhorší je tradičně "rudé" osvobození v závěru. I tak si ale autoři troufli mezi řádky shodit "Poslední bitvu, co vzplála" a veliký plus vidím v tom, že bolšana Dlaska nelíčej jako bůhvíjakýho klaďáka (spíš takovýho umolousanýho nemakačenka - jak se na správnýho proletáře sluší). Jinak... Moje nejmilejší postava je epesní dědeček v podání Františka Kováříka. (20.04.2010)

Překrásný seriál s kouzlem staré Prahy, kterou, ač Moravan, mám velmi rád. Spousta božských herců v báječné kompozici úžasných vztahů pavlačového domu v období válečných let. Proč však ten bolševický zápach, ponižující československou inteligenci a živnostníky, jenž se táhne tímto hezkým příběhem? Korunu všemu dodává komunistický mazal, vždy soudný a sprvedlivý... škoda, že tak soudní a spravedliví nebyli, když věšeli hrdiny našeho národa. Přesto je tohle dílko velmi pěkné a milé a možná bude v budoucnu přesunuto do první desítky mých oblíbených. (14.04.2013)

Byl jednou jeden dům je známý československý seriál z roku 1974, který mi dlouho unikal a viděl jsem jej až teď. Musím se přiznat, že jsem z něj nadšený. Proč? Třeba proto, že podobná sestava našich skvělých herců se jen tak nevidí. Vyjmenovávat je nemá cenu, možná jen řeknu, že například hvězdný Václav Postránecký byl mladé ucho a hrál poměrně malou roli. Zkrátka na něj nezbylo víc místa. Druhým významným plusem je zasazení příběhu do období druhé světové války, které bylo dramatické samo o sobě. Geniálním tahem je potom pohled různých lidí z jednoho domu na válečné události a hrůzy. Krásně lze využít rozdílných společenských tříd a lidských povah. Vedle sebe bydlí pan domácí, trafikant, policajt, hospodský, promítač, špeditér a jiní. Jejich vzájemné rozhovory a špičkování (nejčastěji u piva) jsou parádní. Velmi mě také potěšila absence jakékoli ideologie. Ač se natáčelo v utažených sedmdesátých letech, nejsou v seriálu žádné viditelné úlitby režimu. Až po konci seriálu jsem se dozvěděl, že to komunistům vadilo. Vadilo jim to dokonce tak moc, že se musel pátý díl natočit znovu a v něm se musela více oslavovat sovětská armáda! Tuhle verzi jsem neviděl a není potřeba kvůli tomu snižovat hodnocení. To zůstává na silných čtyřech hvězdách a k maximu opravdu mnoho nechybělo. Kdo neviděl, určitě se mrkněte. Mimo jiné jde o velmi dobré hodiny dějepisu naší nedávné historie. (08.11.2022)

Neuveritelna seslost prvotridnich hercu , kterou mel k dispozici reziser Filip dala vzniknouti tomuto serialu.Samotny dej pribehu,nema az takovou uroven, ale herectvi samo o sobe je koncertem,ktery nemohu nez peti hvezdami ohodnotit. Tvurcum se podarilo navodit atmosferu protektoratu s nasimi ceskymi povahami na jednicku.Z hercu, jimz se nedostalo tolik prostoru bych chtel predevsim vyzdvihnout Frantiska Kovarika. Vetsiho casu dostal pan Jiri Adamira , jenz patri k mym nejoblibenejsim postavickam serialu. (27.09.2008)

Jak píše golfista. Podmínky pro natočení takového seriálu byli ideální. Šlo jen o to nějak rozumně do toho vecpat komunistickou indoktrinaci. Naštěstí je tam včleněna nenásilně a nedevalvuje velmi dobře odvedené režisérské řemeslo. Pro zajímavost: Legendární tanky vlasovců T-34 s trikolorou carského Ruska přijely do Prahy o tři dny dříve než ty sovětské s hvězdou na věži. Svědčí o tom desítky dobových fotografií, které z rodinných archivů a kronik obcí sesbíral historik Pavel Žáček. 76%. (20.07.2016)