Chalupáři

Myslím, že tak jak ukazuje seriál Františka Fiipa, tak tak jsme žili. Není v tom nic tendenčního, tak to bylo. Dnešním mladým lidem (kteří mohou cestovat kam chtějí) se to zdá zřejmě nemožné, ale mnoho věcí na které oni dnes dosáhnou, se mohlo nám starší generaci v tom 40.letém marasmu, jenom zdát. A tak chalupa někde v horách nebo na vesnici byla možností, jak se seberealizovat anebo jak utéci aspoň na weekend od toho (vtloukaného nám) socialistického "blahobytu". Závěrem bych chtěla ještě dodat, že to s "NORMALIZACÍ" NEMÁ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO. (19.10.2007)

Dobova klasika se Sovakem a Kemrem v hlavnich rolich. Tento serial ma znamenity dej - kazdy dil byl originalni a vykony skvelych hercu z nejlepsiho umeleckeho "vrhu" byly nezapomenutelne. Je to jeden z nejlepsich ceskych serialu, a tak mu davam s klidnym svedomim 5 hvezd. "Když máš v chalupě orchestrión, nevnímáš jak ten čas letí.... (14.07.2006)

Klasická oddechovka, která sice pobaví při každé repríze, ale ne zase tak, abych tu reprízu netrpělivě vyhlížel z okna. Výborný Kemr a příjemné setkání s předlistopadovou hereckou elitou, které když už nenadchne, tak na druhou stranu nikdy nezklame ani neotráví. Některé díly jsou výborné, jiné slabší, jako celek lehce nadprůměr. (06.05.2015)

"Hleďte si svýho, vy svazáku, a hlídejte si toho ohaře, ať vám ho neodnese kos." Znám několik pražských důchodců, kteří se přestěhovali na venkov a všechny tam mají moc rádi. Ale kdyby si je někdo odvezl zpět do metropole, tak by se nikdo zase tak moc nezlobil. Všichni jsou totiž protivní jako Evžen Huml, chytří jako radio Jerevan a snaží se bořit zaběhlé místní zvyklosti. Když však jde o seriál, tak jdou výhrady stranou, protože prudící důchodce pan Huml je zábavný a zasloužilý všeumělec Bohouš taky dokáže pobavit. (16.08.2016)

Máte štěstí, že se nesmím rozčilovat. Moc veliký štěstí máte! Co dodávat k tomuto skvostu české kinematografie? Paušálně netřeba dlouhých slov. Seriál, z jehož každé scény sálá neuvěřitelná pohoda. P.S. Ve druhé epizodě s názvem Kapr, je jedna neskutečně poetická scéna. Je to ta, ve které si pan Sovák sedne k rybníku, rozbalí rybářský prut a zasněně se rozhlíží po okolí. Do toho zní až dojemná hudba, která má obrovskou sílu a aniž by při této sekvenci padlo jediné slovo, vše je vyřčeno. Kdo má srdce a cit pro přírodu či venkov - ten prožije to, co já. Děkuji tvůrcům za tento nádherný filmový okamžik. Věřím, že i pan Menzel smekl brýle... (19.02.2018)