F. L. Věk

Tohle je moje srdeční záležitost. Pamatovala jsem si z něj jen tu národní písničku, kterou zpívala maminka svému synáčkovi. Časem se František naučil spoustu věcí, koupil klavír a mamince tu píseň zahrál a ona zpívala. Slyšet po letech znovu titulní melodii byl pro mně balzám na duši. Vrátit se do doby, kdy se více chodilo pěšky, než jezdilo na koni nebo v kočáře.Lidé tam měli k sobě blíže, více spolu mluvili, zpívali a hráli divadlo po hospodách. (12.02.2009)

Pro mě bylo národní obrození ve škole (základní i střední) probíráno vždy neuvěřitelně nudně (asi špatní učitelé) a společně s povinnou četbou mě dokázalo od Jiráska spolehlivě odradit. Přitom šlo o zajímavé období našich dějin. Nicméně jsem se k tomu musel dopracovat sám. Jako malý jsem seriál často zahlédl v televizi u našich a u babičky, vůbec jsem jej ale nevnímal. Proto není překvapivé, že jsem se k seriálu F. L. Věk dostal až jako dospělý a tuhle mezeru jsem si doplnil. Stálo to za to. F. L. Věk je kvalitní seriálová tvorba československé televize bez komunistických vlivů, taky jim to soudruzi spočítali a znepříjemnili. Jako dospělý jsem si seriál vychutnal a nechci moc rozebírat jednotlivosti. Velmi dobře fungoval jako celek a to je to hlavní. Možná jen ten zpěv, u jinak skvělého Radoslava Brzobohatého, tahal za uši, mohli najít někoho s podobným hlasem. To je ale jen drobná vada na kráse v jinak krásné atmosféře seriálu. Sám rád dám čtyři hvězdy. Dokážu ovšem pochopit i nižší hodnocení a zejména mladší publikum ze seriálu nadšené být nemusí. (24.05.2023)

Kdyby to šlo, dám 3 a půl. Zaokrouhluju nakonec nahoru, výhrad mám ale celkem dost a stejně tak rozhodně nesouhlasim s tim, že to je nejlepší českej seriál evr. Oceňuju ale nádhernou češtinu a skvělýho Brzobohatýho (i Lukavskýho), což mi společně s vlasteneckym a národnostně buditelskym apelem přijde jako nejsilnější stránka a největší hodnota seriálu. Občas to na mě bylo moc stylizovaný a repliky mě dost často bušily do uší, ale scénář obecně byl napsanej dobře (je to samozřejmě zčásti díky Jiráskovi, ale stejně) - např. linie rodiny Butteauových a Tháma je fakt silná. Ale stejně jako např. v Humbertu, tak i tady byly ženský role dobrý zase jen z poloviny (např. přehrávající a afektovaná Márinka, sice krásná, ale s hraním trochu prkenná Paula /Brejchová/, přehnaná a pipinkovská Betyna /Vránová/...), oproti tomu ale stojí skvělá Medřická, Hegerlíková a Bohdalová... A ta ústřední českobratrská písnička, to je prostě čirá nádhera. WTF moments: Zase mě srali ty dětský herci (bohužel v zásadě všichni, ale jasně s mladym Františkem v čele). Dechový nástroje používaný v seriálu jsou očividně po Böhmově reformě (např. představení Figarky), přitom byl rok 1787, tedy doba, kdy Böhm ještě ani nebyl na světě... Možná maličkost, ale režisér Filipova formátu by to vědět měl; řek by mu to každej muzikant, se kterym by to řešil. Scény s hraním na hudební nástroje obecně nepůsoběj vůbec věrohodně; chápu, že herci nemůžou bej muzikanti, ale tady je to vidět fakt hodně, zvlášť, když hraní na nějaký nástroje je dost zásadní složkou seriálu. (26.08.2015)

trochu jsem se rozhodovala.....před lety bych dala jasně čtyři,seriály jsem měla docela v oblibě - ale to jich nebyly nadupané všechny tv programy,že?a chudák F.L.Věk to schytal za všechny....v současnosti jsem tak dala o bod míň,i když se mi líbí jak černobílá,tak výběr herců a výprava....připadá mi to takové rozvleklé nebo co,zkrátka - sice těch pět dílů pana Jiráska asi nejde nacpat do pěti dílů filmu,ale kdyby na to přišlo,dneska by kvůli mně seriály delší než čtyři díly snad ani nemusely existovat :-) (23.03.2014)

Málokdo z nás asi dokáže srovnávat s literární předlohou. I samotný Jirásek, jakkoliv před ním smekám, by se asi nestačil divit, jak divácky atraktivní dílo se podařilo z jeho díla vytvořit. Nemůžeme srovnávat ani s dobou, ve které se děj odehrává, ale nutno říci, že ta atmosféra, která z celého seriálu dýchá, je naprosto úžasná. A ty postavy. Přísný otec, vesničané nacházející si cestu k četbě českých knih, sympatický démon Václav Thám a spousta dalších nadšenců, kteří přikládali ruku k dílu k české myšlence. Dnes by se asi nestačili divit, v jakém stavu se nachází národ, který se snažili povznést z popela. Seriál má v sobě poetiku vesnice, ve které se někdo snaží dělat něco, co jeho samotného překračuje. Je tam romantika studií v Praze, kdy univerzita plodila lidi opravdu vzdělané. Dotkneme se významných událostí (Mozart v Praze, korunovace, uvádění Thámových překladů v divadle). Setkáváme se zde po cimrmanovsku s významnými postavami, které jsou dnes učební látkou historie a literatury. Dojde i na vtipné momenty (Jiří Sovák tvořící nová česká slova, František se sboristkami). Jako muzikantovi mně též imponuje, jak seriál ukazuje důležitost hudby v životě. Herecky excelují Radoslav Brzobohatý, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Jan Tříska... No, to bych tu mohl jmenovat celé titulky, ale hereckým králem celého díla je při svém životním výkonu Jan Pivec. Tomuto dílu není co vytknout, a pokud existuje seriál, který by měl podle mě vidět opravdu každý, je to právě tento. (18.02.2012)