Osvícení

Stephenu Kingovi se nelíbila Kubrickova verze a to že Jack Nicholson nešílel postupně ale vypadal jako blázen už na začátku 🤣 za to ale nemohl ten hotel. Napsal si teda scénář věrnější své předloze a dohlédl na natočení. Některé věci sice vypadají lacině a něco by se klidně mohli vynechat. Ale jinak je to rozhodně zajímavá verze. Já nijak nejsem fanda hororů, ale Osvícení jsem bral jako povinnost filmového fanouška a po pár měsících jsem zkusil i tuhle verzi. I přes to jak je to dlouhé tak to drželo mou pozornost. (03.01.2023)

Patrím medzi tých ľudí, čo sú tvorbou amerického spisovateľa Stephena Kinga doslova posadnutý. V mojej súkromnej zbierke jeho kníh samozrejme, že nechýba ani titul "The Shining". Tento román bol vydaný v roku 1977. Už o tri roky mohli diváci vidieť aj jeho filmovú verziu, ktorú natočil geniálny režisér Stanley Kubrick. Aj keď oproti literárnej predlohe pozmenil hodne vecí, podarilo sa mu urobiť dokonalý film. Dodnes ho považujem za môj najobľúbenejší. Stephen King však s Kubrickouvou adaptáciou moc nadšený nebol. A aj preto v roku 1997 vznikla ďalšia filmová verzia tohoto horroru. Tá už sa omnoho viacej drží deja knižnej predlohy. Veď majster King ku nej napísal aj scenár. Nie je to však ani zďaleka tak pôsobivé umelecké dielo aké natočil pán Kubrick. *** (26.04.2012)

Z původních 3* dávám 4*. A to za skvělí konec a hlavně za přeměnu Webera z hodného papíka na pořádnýho hajzla. Prní díl mě bavil, druhý nudil a třetí se dost rozjel. Viděl jsem horší Kingoviny. Ale zase říct že je to lepší než Kubrickova verze se říct nedá. I když tady je vynikající Weber tak v původním je zase Nicholson. No nevím jen tady není taková umocněná atmosféra. (28.08.2010)

Já si prostě nemůžu pomoci, ale ani druhé zpracování Kingovy knihy mě nedokázalo okouzlit natolik, abych si tento příběh zamiloval. Dokonce si myslím, že je úplně na stejné úrovni jako všemi vychvalovaný Kubrickův film z roku 1980. Knižní předlohu jsem nikdy v životě nečetl, ale ve skutečnosti se ani moc nedivím, že sám King nebyl s prvním filmem moc spokojený a proto se po delší odmlce rozhodl s pomocí Garrise natočit vlastní. Kubrick se totiž (co jsem se dozvěděl) předlohy zrovna moc nedržel a i já měl pocit, že Nicholsonova proměna z hodného otce na šílence rozhodně neproběhla nikterak postupně, jak správně měla. Což však neznamená, že by byl jeho herecký výkon špatný, to v žádném případě. Zde se vše rozjíždí pěkně pozvolna, jenže až moc. Byl jsem rád, že se tvůrci více věnovali samotné historii pochmurného hotelu i samotným trampotám Jacka a jeho rodiny, ale v některých momentech to bylo až moc nezáživné a zdlouhavé. Což taky nebylo zrovna dobré. Nicméně jsem se dokázal do děje více zakousnout, než tomu bylo u Kubricka. Možná i proto, že zde nebyl rušivý element v podobě Shelley Duvall – Rebecca De Mornay byla mnohem lepší volbou a to jak po stránce vzhledu, tak i hereckého výkonu. Oproti tomu i zde jsem narazil na malého fakana, který mi po většinu filmu pil neskutečně krev. To Steven Weber nebyl vůbec špatný – byl prostě jiný než Jack Nicholson, ale svou kvalitu rozhodně měl. Na televizní film to nebylo špatné, přesto i zde jsem narazil na spoustu věcí, jenž bych klidně vynechal, nebo alespoň výrazně zkrátil. Dokážu se vžít do pocitů čtenáře, který nechává pracovat svou představivost a King vždy uměl překvapit skvělým a poutavým příběhem, ale když potom sleduju některé scény a jejich nedokonalost (mnohdy až ohyzdnost), tak bych se bez nich raději obešel. Takže pokud tedy přejdu k finálnímu hodnocení, tak Kubrickovu filmu jsem dal 60-65% a tady to bude úplně na chlup stejné. (21.01.2018)

„Je to ako obrázok v knižke, Danny. Nemôže ti ublížiť. Ale ak mu dáš šancu stať sa niečím viac...“ Čítal som väčšinu vecí od Kinga a videl väčšinu filmov podľa Kinga, takže som sa na jeho takmer 5-hodinovú televíznu smršť o hoteli Overlook tešil. Bolo mi jasné, že Kubrick je Kubrick, ale prečo to neskúsiť ešte raz, navyše ak režíruje skúsený Mick Garris v Kingovej produkcii podľa Kingovho scenára a s Kingovým cameo (dirigent v bielom)? Bohužiaľ, po sľubnom rozjazde (samozrejme, Kubrick to nie je) sa to duu Garris/King vymklo spod kontroly. Triky s kríkmi sú úsmevné, vo vypätých situáciách (ktorých ku koncu pribúda) sa ukazuje, aký je Steven Weber (DRAKULOVINY) smiešny herec a miestami som až neveril tomu, aký hlúpy scenár King napísal (psychopat niekoľkokrát zaútočí na postavu, leží pred ním bezbranná a namiesto toho, aby ju dorazil, začne prenášať trápne „psychopatické monológy“, vďaka ktorým sa postava spamätá a utečie, psychopat ju znova začne prenasledovať, znova ju zvalí na zem... a zasa monológ). Po takmer až výbornom rozjazde (80%) a priemernom prostriedku (60%) je zúfalé finále priveľkým sklamaním (20%) a do nemalej miery ničí to dobré, čo sa dovtedy vytvorilo. (27.05.2011)