Osvícení

Naprosto chápu, proč má King tuhle verzi radši. Nepřekáží mu tu geniální režisér ani bezchybní herci, za hlavní hvězdu je tu tedy on. A jeho příběh. Asi by tomu bylo jinak, kdybych celý film viděla v kuse (podle oficiálního doporučení jsem si ho rozkouskovala natřikrát), ale i přes ne zrovna krátkou stopáž jsem se ani jednou vyloženě nenudila. Jasně, střídaly se lepší momenty s těmi horšími, ale nezpomínejme, že tohle je materiál pro televizi, ne majstrštyk věhlasného umělce. Proto se pokusím vyhnout dalšímu srovnávání. Takže ano, líbilo se mi to, ale...Hmatatelné zlo už není zlo. V knížce to fungovat může (nevím, nečetla jsem), protože jsme odkázáni jen na svou vlastní ochotu představovat si, ale film, pokud chce děsit, by nám neměl cpát hotové obrazy. Teď mluvím především o násilných prostřihách z Jackova subjektivního světa plného duchů do objektivní reality, kde samozřejmě nic není. Ale proč?! Bylo to nutné? Proč nedali naší fantazii trochu volnosti? Abych pravdu řekla, celkově závěr se moc nepovedl (tedy až na vyjímku finálního souboje tatínek vs. maminka), nemám ráda, když jsou postavy, obzvlášť v hororu, hloupé. "Danny, uteč, táta tě chce zabít! - Ok, ale až si nazuju botičky" nebo "Rychle, hotel za chvíli vybouchne! - Hlavně nezapomeň na čepici!" No dobře, trochu jsem si ty situace přibarvila, ale jen pro zdůraznění debility jednání, které mě doháněla k šílenství. Co mě ale dohnalo jinam, přesněji do googlovského vyhledávače, byl mimořádný soundtrack. V Kubrickově šajnění sice byla parádní hudba, navíc mnohem děsivější, ale méně charakteristická. A vidíte, už zas srovnávám... (24.02.2016)

Čistě a věcně, je to na takovém rozmezí mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Všechny 3 části mají v sobě množství velice zajímavých scén, přičemž ale většina z nich není úplně dotažena. I to právě snižuje celou kvalitativní laťku, která zde byla nastavena. Stopáž, která právě nahrává na detailnější a propracovanější zobrazení různých napínavých scén, jakoby nebyla využita v pravém slova smyslu -- a i kvůli tomu se sám divák, kdy už očekává, že bude vystrašen, nakonec ani "nezpotí" z důvodu strachu a zesilujícího napětí. Jistě, je to TV film. A musí se nechat, že ze všech těch různých TV filmů s hororovou tématikou, tato verze "Osvícení" vybočuje a je jasným nadprůměrem. To je naprostý fakt. Nicméně, některé scény se jistě dali dopilovat a v konečném důsledku by vyzněli třebas jinak. To je ale samozřejmě pouhopouhá má hypotéza. Není na místě, srovnávat verzi z roku 1980 a dílo natočené v roce 1997. Režisér Mick Garris, který už natočil spoustu filmů podle předlohy Stephena Kinga, vytvořil z této minisérie dobré dílo a vůbec se nemá, za co stydět -- ba naopak. Steven Weber se role správce zhostil výtečně (jasně není to Jack Nicholson, ale i tak hrál na hranici svých možností), Rebecca De Mornay, jenž je všeobecně známá, zahrála jeho ženu skvěle. Věřil jsem jí ty nervydrásající scény s kroketovou holí. No a v neposlední řadě, nesmím opomenout scény, kdy "Danny" má různé flashbacky z minulosti (kde je možno vidět, že jeho nadpřirozená schopnost byla už i v menším věku) nebo když vytuší nadcházející konání svého otce. Kolem a kolem, jsem se rozhodl pro ***. (07.10.2010)

Většina lidí, kterým jsem tenhle film pustila, usnula tak po dvou hodinách. Pro mě jsou to čtyři a půl hodiny skvělý atmosféry a až na scénu s vosama, kterou z nějakýho důvodu nesnáším, si tenhle film užívám pokaždý na maximum. Podle někoho zbytečně roztahaný, podle mě promyšlený do každýho detailu. Jack blázní krásně postupně a tak to má bejt. Ne jako Nicholson, kterej se sice skvělej, ale šílenej už od začátku... (28.05.2012)

Krásné poměnkové oči Rebeccy de Mornay skvěle ve filmu zrcadlily prožívanou radost, vášeň i hrůzu. Vše doplňovaly výborné výkony Stevena Webera a Courtlanda Meada . Nejsem moc horrorový typ, takže se mi začal svírat žaludek strachem již v okamžiku prvních zvuků filmu. Celkově zvuk či hudba byly úchvatné zvláště pak v anglickém originálním znění, u kterého jsem si vypomohl francouzskými titulky. Připravte se, zlo přichází … (29.11.2010)

Předně ještě jednou díky za sdílení, RUSSELLe ;) / Pro ctitele excelentního Kubrickova majstrštyku zajímavé pokoukání, no a samozřejmě nelze než porovnávat. A porovnání by pro TV verzi nedopadlo nejhůř, nebýt ovšem protivně přechytralého prcka v roli Dannyho - ošklivý malý sysel s logopedickou vadou a s jakousi nestvůrnou genetickou anomálií namísto běžných dětských úst. Otravoval mě a nebavil mě, i když objektivně uznávám, že zahrál dobře. Úplně jiná je i postava Wendy - v TV zpracování finalistka soutěže Miss American Housewife, zatímco u Kubricka suverénní vítězka Miss Psychotica. Záleží už pak jen na vkusu každého diváka, chce-li vidět Wendy radši jako nordickou aristokratickou sfingu, nebo vytřeštěné nesvéprávné jelito. A Jack? Inu Nicholson možná zbytečně přehrával, ale TV Jackovi zase většinou schází jeho charisma. Taky je škoda, že delší stopáž nebyla využita k propracovanějšímu zobrazení vývoje jeho šílenství. Jinak přiznávám, že obsah knihy jsem už dávno zapomněl. Ale i kdyby byla TV verze předloze věrnější, stejně se mi mnohem víc líbila ta Kubrickova, která je kompaktnější, s lépe vygradovanou atmosférou a v neposlední řadě i hezčí. A z televizního konce (promoce) jsem se zhnuseně pozvracel. Přihodím-li na misku vah ještě i nějakou tu scénáristickou vatu, nevýraznou hudbu a obyčejný televizní "look", nemůžu hodnotit výš než slušnými třemi. 60%. (27.12.2016)