Osvícení

NENÍ to lepší, než Kubrickovo osvícení a kniha je taky mnohem lepší. Nechápu, proč se Kingovi Kubrickova verze nelíbila, ale když si tohle napsal sám, tak jsem si říkal, že to fakt třeba bude lepší. Nebylo. Přišlo mi to naopak takové obyčejné. Knížka je fakt super, ale tahle minisérie vám takový zážitek rozhodně nepřinese. Navíc obsazení je do jednoho mnohem horší, až na Rebeccu De Mornay, která je skvělá na rozdíl od příšerné a nesnesitelné Shelley Duvall. Atmosféra je fajn, ale víc o tom fakt říct nemůžu. Zklamaný jsem nebyl, to rozhodně ne, i tahle verze je fajn (a na konci věrná knize, King ale změnil epilog a ten byl zase lepší v knize), takže můžu doporučit, adaptace je to samozřejmě kvalitní, ale z trojice kniha - Kubrick - tohle je tohle rozhodně nejslabší, stejně jako je tahle minisérie nejslabším Kingovým scénářem pro televizi. Škoda. 80%. (24.06.2019)

Čtyřhodinová předehra pro grandfinále v posledních 30 minutách, takové filmy jsou nejelpší. Nic se tam neděje, napětí nula, keřová zvířata bez sněhu se mnou nehnula. Matka se leká konfet a když ve výtahu najde škrabošku a spoďáry, kterými Jackovi předhazuje, že se je dům snaží strhnout na večírek, vyprskla jsem smíchy. A omlouvám se, ale Danny je snad to nejotravnější a nejnesympatičtější dítě, které jsem kdy ve filmu viděla. Jediný posun oproti Kubrickově verzi vidím ve vývoji hlavního hrdiny Jacka - mnohem lépe se dalo pochopit, že vše, co ho v hotelu sužuje, jsou vlastně abstinenční příznaky. Vlastně je to jen další Kingův film o chlastu a s kladivem jako nástrojem spravedlnosti. Začínám si uvědomovat, jak se motivy v jeho románech opakují. 19% (20.12.2020)

Jak zde již spousta uživatelů psala, nemá smysl srovnávat tuto televizní minisérii s jedinečným Kubrickovým uměleckým dílem. Každý film je na úplně jiné úrovni. Převážnou část děje této filmové adaptace jsem zhlédla na Universal Channelu, doba vysílání byla určena mezi devátou večerní a třetí ranní. Sledovala jsem do jedné hodiny, neboť bych zřejmě další den nebyla schopna fungovat, pokud bych zůstala až do konce. Velmi velká škoda, protože právě v té chvíli mi připadalo, že se začala odehrávat nejlepší část příběhu. I přes svou délku jsem v něm nenašla příliš mnoho nudných pasáží, pár bych jich sice zkrátila, jinak mi však stopáž nijak nevadila. Osvícení se docela přesně drží Kingovy předlohy, místy však možná až trochu i křečovitě. Chyběla mi však nějaká atmosféra a napětí. Vše se, i přes spoustu dobrých míst, drží ve stojatých, průměrných vodách. Co se týče i scénáře a dialogů. Z obsazení jasně vyniká Steven Weber a Courtland Mead (ten kluk má ale ksichtík:). Rebecca De Mornay je možná hezká žena, ale pro mě charakterově i herecky naprosto nevýrazná. Velmi jsem byla potěšena podmanivou hudební stránkou a líbivou melodií In The Mood od Glenna Millera, která také zazněla v jiné minisérii podle Kinga, Dům v růžích. Zde jsem ji slyšela prvně a strašně se mi zalíbila. (07.10.2010)

Kingova kniha nepatří mezi mé nejoblíbenější. Mám tuhle verzi mnohem radši než Kubrickovu (kterou vlastně nemám rád vůbec). Nejen proto, že je věrnější knize, ale hlavně proto, že na rozdíl od Nicholsonova Jacka Torrance, Weberův Jack prochází kompletní proměnou a jeho propadnutí šílenství je uvěřitelnější. Jeho postava se někam vyvíjí. Podobně tak samotný příběh, který není jen slepencem scén, ale souvislou linkou. Tohle Osvícení je o hotelu, ne o Jacku Torrancovi. Dalším kladem je velmi sympatická Rebecca de Mornay. Shelley Duvall v Kubrickově verzi z Wendy vytvořila nejnesnesitelnější filmovou postavu, jakou jsem kdy viděl. Rebecca z ní vytvořila realistickou postavu. Garrisova televizní verze v sobě sdružuje veškerou atmosféru příběhu. Ano, jde "jen o pouhý" televizní snímek, ale přijde mi hodně sympatický. (04.06.2020)

„Je to ako obrázok v knižke, Danny. Nemôže ti ublížiť. Ale ak mu dáš šancu stať sa niečím viac...“ Čítal som väčšinu vecí od Kinga a videl väčšinu filmov podľa Kinga, takže som sa na jeho takmer 5-hodinovú televíznu smršť o hoteli Overlook tešil. Bolo mi jasné, že Kubrick je Kubrick, ale prečo to neskúsiť ešte raz, navyše ak režíruje skúsený Mick Garris v Kingovej produkcii podľa Kingovho scenára a s Kingovým cameo (dirigent v bielom)? Bohužiaľ, po sľubnom rozjazde (samozrejme, Kubrick to nie je) sa to duu Garris/King vymklo spod kontroly. Triky s kríkmi sú úsmevné, vo vypätých situáciách (ktorých ku koncu pribúda) sa ukazuje, aký je Steven Weber (DRAKULOVINY) smiešny herec a miestami som až neveril tomu, aký hlúpy scenár King napísal (psychopat niekoľkokrát zaútočí na postavu, leží pred ním bezbranná a namiesto toho, aby ju dorazil, začne prenášať trápne „psychopatické monológy“, vďaka ktorým sa postava spamätá a utečie, psychopat ju znova začne prenasledovať, znova ju zvalí na zem... a zasa monológ). Po takmer až výbornom rozjazde (80%) a priemernom prostriedku (60%) je zúfalé finále priveľkým sklamaním (20%) a do nemalej miery ničí to dobré, čo sa dovtedy vytvorilo. (27.05.2011)