Osvícení

Hmm. Ťažko sa hodnotí tento film, alebo miniseriál bez toho, aby sa nespomenul majster Krubrick a jeho pôvodná adaptácia. King šiel do filmu asi s myšlienkou: Keď chceš niečo poriadne, musíš si to spraviť sám. Tu si však sám vyskúšal, že útok na diváka je o trochu zložitejší, ako útok na čitateľa. Divák potrebuje na vyvolanie daných emócií trocha viac stimulácií, ako je to u písanej knihy. Z Kingovej "my adaptation by myself" vznikla slabá televízna zlátanina. Zlátanina so síce rozšíreným obsahom, ale to sa pri trojdielnom filme dalo čakať. Tak isto charizma Nicholsona tu úplne chýba. Steven Weber sa síce snaží čo to dá, ale Jackovi nesiaha ani po členky. Zaujal ma skôr prístup k role, ktorá bola u oboch hercov úplne rozdielna. Kým Jack vyzeral už zo začiatku úchylne, Stevenova zmena bola dlhšia, markantnejšia a plynulejšia. Avšak v tejto verzii som našiel lepšiu variantu, a to v Rebecce De Mornay. Bola sympatickejšia a podľa mňa herecky na rovnakej úrovni ako, mojmu oku nie veľmi lahodiaca Shelley Duvall. Knižnú predlohu som samozrejme nečítal, ale tu mi neostáva nič iné, ako ísť na 50% z Kubricka. (30.04.2011)

Zkouknuto celé jedním dechem a můžu říct, že převládají pozitivní pocity. Člověk v první řadě nesmí SROVNÁVAT s originálem, který vznikl na motivy stejnojmennné Kingovy předlohy. Proč tento miniseriál stojí za pozornost? 1) Kdo nečetl knihu, jistě rád pozná, co všechno se v příběhu stalo, ale neobjevilo se v původním Kubrickovo filmu (a že je toho dost!). 2) Kdo četl knihu, ví, že Kubrickův film těží z knihy jenom to naprosto zásadní a zbytek si jde vlastní cestou. Sám King Kubrickovo verzi zavrhuje z důvodu nevěrohodnosti vůči předloze a oproti tomu vyzvihuje tv serial z roku 1997. Tento model (tv miniseries) dává poměrně široký prostor ukázat to, co by se do filmu standardní stopáže těžko vešlo. Vyjimečně tohle není na škodu, protože to na můj vkus dost věrně kopíruje kapitoly přesně podle předlohy, přičemž nic zásadního není vynecháno. Obrovské plus - film/seriál (jak chcete) nenudí a to ani v relativně klidnějších pasážích. Nikdy jsem nebyl vysazenej na herecké výkony, zde nejsou nijak zvlášť oslnivé, ale jsou uvěřitelné. Asi nejpůsobivější vedlejší role Halloranna, kterou ztvárnil Melvin Van Peebles. U jeho výstupů se mi ani nechtělo věřit, že hraje, nebo skutečně takový je. Ale zpět k hodnocení. Osvícení z roku 97 je snad prvním remakem na světě, před kterým smekám. Ani ne tak pro filmařské kvality jako proto, že ten film mě dostal. Nicholas Pike coby skladatel hudby přirozeně nenabízí to stejné jako Wendy Carlos, nicméně i toto jiné, přesto stejně působivé dílo, nepůsobí rozhodně špatně. Mínusy - televizní rozpočet byl místy nepříjemně znát. Overlook není honosné sídlo, jaké jsem si z knihy představoval a jaké známe z původního filmu. CGI efekty jsou do očí bijící, závěr působí vizuálně hrozně uměle a nepřirozeně (co naplat, rozpočet...). Nemůžu si pomoct, ale ten konec mi nesedl opět z důvodu ne úplné věrohodnosti oproti knize. Je tu jakýsi epilog, který jsem v knize nenašel a který je tu podlě mě úplně zbytečný. Nicméně, dobře odvedená práce. Ať už jste knihu četli nebo ne a znáte Osvícení jen jako klasiku, určitě si pusťte i tohle, nebudete litovat. (21.01.2013)

Já si prostě nemůžu pomoci, ale ani druhé zpracování Kingovy knihy mě nedokázalo okouzlit natolik, abych si tento příběh zamiloval. Dokonce si myslím, že je úplně na stejné úrovni jako všemi vychvalovaný Kubrickův film z roku 1980. Knižní předlohu jsem nikdy v životě nečetl, ale ve skutečnosti se ani moc nedivím, že sám King nebyl s prvním filmem moc spokojený a proto se po delší odmlce rozhodl s pomocí Garrise natočit vlastní. Kubrick se totiž (co jsem se dozvěděl) předlohy zrovna moc nedržel a i já měl pocit, že Nicholsonova proměna z hodného otce na šílence rozhodně neproběhla nikterak postupně, jak správně měla. Což však neznamená, že by byl jeho herecký výkon špatný, to v žádném případě. Zde se vše rozjíždí pěkně pozvolna, jenže až moc. Byl jsem rád, že se tvůrci více věnovali samotné historii pochmurného hotelu i samotným trampotám Jacka a jeho rodiny, ale v některých momentech to bylo až moc nezáživné a zdlouhavé. Což taky nebylo zrovna dobré. Nicméně jsem se dokázal do děje více zakousnout, než tomu bylo u Kubricka. Možná i proto, že zde nebyl rušivý element v podobě Shelley Duvall – Rebecca De Mornay byla mnohem lepší volbou a to jak po stránce vzhledu, tak i hereckého výkonu. Oproti tomu i zde jsem narazil na malého fakana, který mi po většinu filmu pil neskutečně krev. To Steven Weber nebyl vůbec špatný – byl prostě jiný než Jack Nicholson, ale svou kvalitu rozhodně měl. Na televizní film to nebylo špatné, přesto i zde jsem narazil na spoustu věcí, jenž bych klidně vynechal, nebo alespoň výrazně zkrátil. Dokážu se vžít do pocitů čtenáře, který nechává pracovat svou představivost a King vždy uměl překvapit skvělým a poutavým příběhem, ale když potom sleduju některé scény a jejich nedokonalost (mnohdy až ohyzdnost), tak bych se bez nich raději obešel. Takže pokud tedy přejdu k finálnímu hodnocení, tak Kubrickovu filmu jsem dal 60-65% a tady to bude úplně na chlup stejné. (21.01.2018)

Krásné poměnkové oči Rebeccy de Mornay skvěle ve filmu zrcadlily prožívanou radost, vášeň i hrůzu. Vše doplňovaly výborné výkony Stevena Webera a Courtlanda Meada . Nejsem moc horrorový typ, takže se mi začal svírat žaludek strachem již v okamžiku prvních zvuků filmu. Celkově zvuk či hudba byly úchvatné zvláště pak v anglickém originálním znění, u kterého jsem si vypomohl francouzskými titulky. Připravte se, zlo přichází … (29.11.2010)

Nechápu, proč bych nemohl srovnávat. Problém remaků je, že "nevstoupíš do téže řeky" je tvrzení, na kterém není co diskutovat. Když je v prvním kole nastavena laťka vysoko, nechápu, proč se vždycky najde někdo, kdo si myslí, že ji přečůrá a pro jistotu svůj záměr posílí ansámblem herců druhého sledu, zjevně nižších finančních požadavků, ale i kvalit. Produkt je zaměřen jednoznačně pro nenáročné publikum, není co řešit. (10.05.2009)