Osvícení

Hmm. Ťažko sa hodnotí tento film, alebo miniseriál bez toho, aby sa nespomenul majster Krubrick a jeho pôvodná adaptácia. King šiel do filmu asi s myšlienkou: Keď chceš niečo poriadne, musíš si to spraviť sám. Tu si však sám vyskúšal, že útok na diváka je o trochu zložitejší, ako útok na čitateľa. Divák potrebuje na vyvolanie daných emócií trocha viac stimulácií, ako je to u písanej knihy. Z Kingovej "my adaptation by myself" vznikla slabá televízna zlátanina. Zlátanina so síce rozšíreným obsahom, ale to sa pri trojdielnom filme dalo čakať. Tak isto charizma Nicholsona tu úplne chýba. Steven Weber sa síce snaží čo to dá, ale Jackovi nesiaha ani po členky. Zaujal ma skôr prístup k role, ktorá bola u oboch hercov úplne rozdielna. Kým Jack vyzeral už zo začiatku úchylne, Stevenova zmena bola dlhšia, markantnejšia a plynulejšia. Avšak v tejto verzii som našiel lepšiu variantu, a to v Rebecce De Mornay. Bola sympatickejšia a podľa mňa herecky na rovnakej úrovni ako, mojmu oku nie veľmi lahodiaca Shelley Duvall. Knižnú predlohu som samozrejme nečítal, ale tu mi neostáva nič iné, ako ísť na 50% z Kubricka. (30.04.2011)

Vernejšia adaptácia nerovná sa automaticky kvalitnejší film. Akokoľvek môžu pasáže knihy pôsobiť hororovo, tajomne a napäto, pokiaľ to zle uchopíte, môže to vo filme pôsobiť jednoducho blbo. A to je prípad aj tohto snímku. Predovšetkým chýba tomu tá stiesnená atmosféra, ktorú človek pociťuje pri čítaní knihy a nedopomáhajú k tomu ani mizerní herci. King môže na Kubrickovu verziu nadávať ako chce, pravdou však je, že tento film nesiaha tomu Kubrickovmu ani po členky. (14.05.2019)

Předně ještě jednou díky za sdílení, RUSSELLe ;) / Pro ctitele excelentního Kubrickova majstrštyku zajímavé pokoukání, no a samozřejmě nelze než porovnávat. A porovnání by pro TV verzi nedopadlo nejhůř, nebýt ovšem protivně přechytralého prcka v roli Dannyho - ošklivý malý sysel s logopedickou vadou a s jakousi nestvůrnou genetickou anomálií namísto běžných dětských úst. Otravoval mě a nebavil mě, i když objektivně uznávám, že zahrál dobře. Úplně jiná je i postava Wendy - v TV zpracování finalistka soutěže Miss American Housewife, zatímco u Kubricka suverénní vítězka Miss Psychotica. Záleží už pak jen na vkusu každého diváka, chce-li vidět Wendy radši jako nordickou aristokratickou sfingu, nebo vytřeštěné nesvéprávné jelito. A Jack? Inu Nicholson možná zbytečně přehrával, ale TV Jackovi zase většinou schází jeho charisma. Taky je škoda, že delší stopáž nebyla využita k propracovanějšímu zobrazení vývoje jeho šílenství. Jinak přiznávám, že obsah knihy jsem už dávno zapomněl. Ale i kdyby byla TV verze předloze věrnější, stejně se mi mnohem víc líbila ta Kubrickova, která je kompaktnější, s lépe vygradovanou atmosférou a v neposlední řadě i hezčí. A z televizního konce (promoce) jsem se zhnuseně pozvracel. Přihodím-li na misku vah ještě i nějakou tu scénáristickou vatu, nevýraznou hudbu a obyčejný televizní "look", nemůžu hodnotit výš než slušnými třemi. 60%. (27.12.2016)

Já si prostě nemůžu pomoci, ale ani druhé zpracování Kingovy knihy mě nedokázalo okouzlit natolik, abych si tento příběh zamiloval. Dokonce si myslím, že je úplně na stejné úrovni jako všemi vychvalovaný Kubrickův film z roku 1980. Knižní předlohu jsem nikdy v životě nečetl, ale ve skutečnosti se ani moc nedivím, že sám King nebyl s prvním filmem moc spokojený a proto se po delší odmlce rozhodl s pomocí Garrise natočit vlastní. Kubrick se totiž (co jsem se dozvěděl) předlohy zrovna moc nedržel a i já měl pocit, že Nicholsonova proměna z hodného otce na šílence rozhodně neproběhla nikterak postupně, jak správně měla. Což však neznamená, že by byl jeho herecký výkon špatný, to v žádném případě. Zde se vše rozjíždí pěkně pozvolna, jenže až moc. Byl jsem rád, že se tvůrci více věnovali samotné historii pochmurného hotelu i samotným trampotám Jacka a jeho rodiny, ale v některých momentech to bylo až moc nezáživné a zdlouhavé. Což taky nebylo zrovna dobré. Nicméně jsem se dokázal do děje více zakousnout, než tomu bylo u Kubricka. Možná i proto, že zde nebyl rušivý element v podobě Shelley Duvall – Rebecca De Mornay byla mnohem lepší volbou a to jak po stránce vzhledu, tak i hereckého výkonu. Oproti tomu i zde jsem narazil na malého fakana, který mi po většinu filmu pil neskutečně krev. To Steven Weber nebyl vůbec špatný – byl prostě jiný než Jack Nicholson, ale svou kvalitu rozhodně měl. Na televizní film to nebylo špatné, přesto i zde jsem narazil na spoustu věcí, jenž bych klidně vynechal, nebo alespoň výrazně zkrátil. Dokážu se vžít do pocitů čtenáře, který nechává pracovat svou představivost a King vždy uměl překvapit skvělým a poutavým příběhem, ale když potom sleduju některé scény a jejich nedokonalost (mnohdy až ohyzdnost), tak bych se bez nich raději obešel. Takže pokud tedy přejdu k finálnímu hodnocení, tak Kubrickovu filmu jsem dal 60-65% a tady to bude úplně na chlup stejné. (21.01.2018)

Kingova kniha nepatří mezi mé nejoblíbenější. Mám tuhle verzi mnohem radši než Kubrickovu (kterou vlastně nemám rád vůbec). Nejen proto, že je věrnější knize, ale hlavně proto, že na rozdíl od Nicholsonova Jacka Torrance, Weberův Jack prochází kompletní proměnou a jeho propadnutí šílenství je uvěřitelnější. Jeho postava se někam vyvíjí. Podobně tak samotný příběh, který není jen slepencem scén, ale souvislou linkou. Tohle Osvícení je o hotelu, ne o Jacku Torrancovi. Dalším kladem je velmi sympatická Rebecca de Mornay. Shelley Duvall v Kubrickově verzi z Wendy vytvořila nejnesnesitelnější filmovou postavu, jakou jsem kdy viděl. Rebecca z ní vytvořila realistickou postavu. Garrisova televizní verze v sobě sdružuje veškerou atmosféru příběhu. Ano, jde "jen o pouhý" televizní snímek, ale přijde mi hodně sympatický. (04.06.2020)