Věc

V první řadě chci říct, že tohle není horor. Howard Hawks je klasickej dobrodružnej režisér, ale přímo se vyžívá v mluvení. a mluvení je tady opravdu hodně. A oproti mnohým jiným filmům zde herci mluví i zároveň, že to občas přechází v nesrozumitelnou anglickou směs, kterou nestihnete přečíst ani s anglickými titulky. S remakem je to nesrovnatelný, protože tady nejde o to, ukázat postupné změny osobností a stísněnou atmosféru, ale spíše odvyprávět Hawksův standardní lovestory. Tohle je průměrná kecačka, kde je tolik postav, že než se člověk v nich zorientuje, tak je konec filmu. A pořád mluví a někam lítají v přepravním letadle. A po hodince už to začíná být docela únavný, protože ty dialogy jsou jako ve skutečnost. Prostě většinou buď nikam nevedou, nebo naopak jsou až moc přímočarý. Každý tu mluví rozhodným ostrým hlasem a všichni berou málem jako samozřejmé, že k nám přiletěla návštěva z jiného světa. Podle mě se tenhle film dá brát jako první díl Carpenterova remaku, a to ta část z tábora Norů, kromě rozdílného konce. A přijde mi, že ten Carpenterův vlastně ani není remake, protože ani ta potvora není stejná, ani děj filmu není stejnej ani hrdinové nejsou stejní. je to prostě film o něčem jiným. Šablonovitost postav tady je ale dost výrazná. Hrdinný kapitán Korkorán, zloduch jakých bylo ve starých amerických filmech ažaž, plamenná kráskaa láska na obzoru. (21.12.2005)

V roku 1982 natočil americký režisér John Carpenter film "Vec". Je to geniálny, silne atmosferický sci-fi horror, plný strachu, paranoie a napätia. Päťhviezdičková horrorová lahôdka. Legenda, kult. Možno niektorí z vás nevedia, že tento príbeh (poviedka, ktorú napísal John Wood Campbell jr.) bol filmovo spracovaný už v roku 1951. Ja som sa ho odhodlal pozrieť až teraz. Dlho som mal obavy, že mi môže narušiť môj nadmieru pozitívny vzťah ku Carpenterovej verzii. Našťastie nenarušil. Nepohoršil ma, neunudil, ani neznechutil. A keď som zobral do úvahy fakt, že tento starý čiernobiely snímok má už sedemdesiat rokov, tak sa moje hodnotenie vyšplhalo na tri hviezdičky. *** (08.03.2021)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% (26.03.2013)

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)