Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% ()
Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. ()
Nemám absolutně nic proti starým filmům. Nedej bože černobílým. Každopádně mě tento snímek nijak neohromil ani nenadchnul. První Věc podle slavné povídky "Who Goes There?" je dobrá. Nikterak nevyniká oproti mnohem známější Carpenterově Věci z roku 82. Thing je zde popisována spíše jako rostlina než jako mimozemský a napodobovací organismus. Každopádně za jedno podívání to stojí. Jednou a dost. ( 50 procent ) ()
Potvora z vesmíru se tady neukáže moc často a ani nevypadá příliš strašlivě, ale napětí z neznámé a neprozkoumané hrozby visí ve vzduchu skoro po celý film. Způsob existence, rozmnožování a obživa toho tvora byly hodně zajímavé, to mě na celé Věci bavilo nejvíc. A konečné zúčtování taky nebylo úplně nejhorší. ()
Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Ješitný Dr. Arthur Carrington (Robert Cornthwaite) byl svou povahou i podobou inspirací pro panovačného Dr. Sandera Halvorsona (Ulrich Thomsen), jenž vystupuje ve filmu Věc: Počátek (2011). (ČSFD)
- Celý film se odehrává během dvou dnů – od 2. listopadu do 3. listopadu 1950. (Marek06)
- Film inspiroval Johna Carpentera k natočení filmu Věc (1982). (jurasino)
Reklama