Zrození

Pri sledovaní Birth sa mi často v hlave vybavovali spomienky na film In the Cut od režisérky Jane Campion. Nešlo o príbuznosť tématu, ale o príbuznosť v zámere priniesť do určitého (sub)žánru niečo nové. V tomto smere sú si filmy veľmi podobné, pretože obidve svoj subžáner (In the cut - kriminálny psychothiller; Birth - nadprirodzený thriller) využívajú - svoj príbeh zo začiatku usadzujú do známych žánrových pravidiel, aby si ich potom pre vlastné potreby obmieňali, príp. úplne popierali. Tak ako nešlo v Cut primárne o dolapenie vraha, ale skôr o vykreslenie erupcie pocitov budujúcich atmosféru sexuálneho dusna a ženského náhľadu na žáner takmer čisto mužský (i keď vo výsledku sa podľa mňa Campion strácala), podobne aj Glazerovi v Birth slúži východisková peripetia - či sa do 9-ročného chlapca skutočne inkarnovala duša mŕtveho manžela postavy Nicole Kidman, ako odrazový mostík skúmaniu z čoho a ako hlboko dokáže láska ovplyvnovať naše konanie a hlavne vieru. Atmosféra nepokoja, dusna, neistoty miestami prelievajúca sa až do podoby ťaživej nočnej mory dosahovaná precíznym nasnímaním a pod kožu sa zarývajúcou inštrumentálnou hudbou (plynúca až hypnoticky pomaly) je tou najväčšou devízou filmu. Uprednostnenie pocitov pred líniou logiky deja ale občas vedie k nepochopiteľnému radeniu scén za sebou, kde nasledujúca sekvencia doslova popiera predchádzajúce konanie postáv a tento nesúlad je natoľko markantný, že vás aj so sebalepšie vybudovanej atmosféry nepríjemne vytrhne. 70%. (20.03.2005)

Birth je potvrzením toho, že muzika dělá často půl filmu a někdy i mnohem více. Tím samozřejmě nechci nijak devalvovat výkony Hustona, Kidman a zejména Camerona Brighta (já se toho kluka prostě bojim), ale tady byl v hlavní roli Desplat, jehož hudbu doprovázela Glazerova, místy až zvrácená, psychárna. 80% (14.09.2010)

Dlouhé záběry - třeba na tvář (bezesporu nádhernou, ale přece jen...) Nicol, minutku, dvě...Nejdřív jsem se při tempu vyprávění ošívala, ale nakonec mi sedlo. Bylo to citlivé, bylo to zvláštní, mělo to své kouzlo a velkou poetiku. A milý popěvek jako podkres titulků. Nejsem z toho uchvácená jako mnozí zde, ale nebylo to ani zdaleka tak zlé, jak vypadalo v úvodu. (12.04.2011)

Hrozně zvláštní film s atmosférou, co se mi zažrala pod kůži. Nakonec mě těší, že aspoň v mém životě je všechno normální. Ovšem ten pocit, že lidé okolo mě můžou být ve skutečnosti někým jiným, a ta nejistota, jestli to tak vážně nemůže být, mě čas od času provází. Asi nejsem tak úplně ojedinělý magor, když mohl vzniknout tento příběh. (07.11.2016)

Poutavý film, žel už ne tolik jako celek... Myšlenka převtělení mi přišla zajímavá, stejně tak herecké obsazení, proto jsem se na něj těšil. První polovina plně splnila má očekávání, nádherné dlouhé záběry, skvělé výkony a hypnotická tajemná atmosféra, tvořena především dokonalou hudbou. Ovšem tohle téměř vše jakoby druhá polovina ztratila, zůstaly "pouze" herecké výkony a dokonalá hudba. Ale příběh a tím i celkové tempo filmu značně pokulhávají, navíc mi přišlo podivné i to nejdůležitější, celkové rozuzlení příběhu. Musím tedy jít s hodnocením dolů a to i přes výbornou Nicole Kidman, která svým výkonem opravdu připomínala Grace, tedy svoji postavu v Ti druzí. 60% (16.09.2015)