Zrození

Poutavý film, žel už ne tolik jako celek... Myšlenka převtělení mi přišla zajímavá, stejně tak herecké obsazení, proto jsem se na něj těšil. První polovina plně splnila má očekávání, nádherné dlouhé záběry, skvělé výkony a hypnotická tajemná atmosféra, tvořena především dokonalou hudbou. Ovšem tohle téměř vše jakoby druhá polovina ztratila, zůstaly "pouze" herecké výkony a dokonalá hudba. Ale příběh a tím i celkové tempo filmu značně pokulhávají, navíc mi přišlo podivné i to nejdůležitější, celkové rozuzlení příběhu. Musím tedy jít s hodnocením dolů a to i přes výbornou Nicole Kidman, která svým výkonem opravdu připomínala Grace, tedy svoji postavu v Ti druzí. 60% (16.09.2015)

Pomalý, hypnotický a ambientní film, jehož křehká emocionální rovina je ten nejzajímavěji natočený příběh za hodně dlouhou dobu. Škoda nevyvážené druhé poloviny, která je přece jen zkratkovitá oproti pomalu se odvíjející první části. Nic to však nemění na celkové kvalitě a pocitu, že po dlohé době sledujete zase něco naprosto nového a originálního, přitom těhle osobních příběhů o osudových láskách a znameních tady bylo nespočet s více či méně mysteriózním nádechem, nebo zajímavou pointou. Glazer ovšem dominuje i překvapuje v unikátnosti některých scén (např. 2 minutový shot na tvář Nicol Kidman), kdy cítíte vnitře rozervané a tápající hlavní hrdiny i beze slov. Finální záběr dává pocit, že jste něco přehlédli a dá se vyložit mnohovýznamově. Jeden z mála filmů kde jsou závěrečné titulky ve chvíli, kdy s nimi absolutně nepočítate. (25.04.2016)

Pri sledovaní Birth sa mi často v hlave vybavovali spomienky na film In the Cut od režisérky Jane Campion. Nešlo o príbuznosť tématu, ale o príbuznosť v zámere priniesť do určitého (sub)žánru niečo nové. V tomto smere sú si filmy veľmi podobné, pretože obidve svoj subžáner (In the cut - kriminálny psychothiller; Birth - nadprirodzený thriller) využívajú - svoj príbeh zo začiatku usadzujú do známych žánrových pravidiel, aby si ich potom pre vlastné potreby obmieňali, príp. úplne popierali. Tak ako nešlo v Cut primárne o dolapenie vraha, ale skôr o vykreslenie erupcie pocitov budujúcich atmosféru sexuálneho dusna a ženského náhľadu na žáner takmer čisto mužský (i keď vo výsledku sa podľa mňa Campion strácala), podobne aj Glazerovi v Birth slúži východisková peripetia - či sa do 9-ročného chlapca skutočne inkarnovala duša mŕtveho manžela postavy Nicole Kidman, ako odrazový mostík skúmaniu z čoho a ako hlboko dokáže láska ovplyvnovať naše konanie a hlavne vieru. Atmosféra nepokoja, dusna, neistoty miestami prelievajúca sa až do podoby ťaživej nočnej mory dosahovaná precíznym nasnímaním a pod kožu sa zarývajúcou inštrumentálnou hudbou (plynúca až hypnoticky pomaly) je tou najväčšou devízou filmu. Uprednostnenie pocitov pred líniou logiky deja ale občas vedie k nepochopiteľnému radeniu scén za sebou, kde nasledujúca sekvencia doslova popiera predchádzajúce konanie postáv a tento nesúlad je natoľko markantný, že vás aj so sebalepšie vybudovanej atmosféry nepríjemne vytrhne. 70%. (20.03.2005)

Pomalu plynoucí drama, které má svoje zvláštní kouzlo a samozřejmě výbornou Nicole Kidman, která po celý film a hlavně při scéně na koncertě dokazuje jaká je to velká herečka. Cameronu Brightovi jen tiše závidím, protože v jeho věku být v jedné vaně s nahou Nicole Kidman se jen tak nikomu nepoštěstí. (22.07.2012)

Po rokoch si už toho veľa nepamätám. Film mi pripomínal niečo, čo by sa dalo zaškatuľkovať ako americký art, obľúbený to výraz zakomplexovaných európskych kritikov. V hlave mi zostali dlhé zábery na krásnu (aj keď ostrihanú ) Nicol. Ak sa do artovéhu psychologického filmu pripletie nadprirodzená zápletka, smrdí mi to vykalkulovanosťou. Teším sa na druhé pozretie, možno to lepšie s odstupom času pochopím a napíšem viac (ohodnotím vyššie). Druhé vzhliadnutie: Je to film Nicole Kidman a je o tom, ako žena môže podľahnúť silnému sebaklamu, ak je čo i len malá pravdepodobnosť, že podobná teória o návrate stratenej lásky môže byť pravdivá. Hrá to skvelo, je to psychologicky prepracované, ale predsa si myslím, že v realite by k takémuto dejovému posunu nedošlo, chlapca by už po prvom stretnutí nikdy nevideli. Jednu hviezdu ale pridám. (27.05.2012)