Zrození

Očekávala jsem cosi neurčitého, mysteriózního ... a snad i lehce kontroverzního - s ohledem na věk chlapce, který měl být oním milovaným, leč dávno zemřelým Seanem. Všechny uvedené elementy jsem sice identifikovala, nicméně jejich směsice je vzhledu nevalného až mírně odpudivého. Postavy v ní účinkující jsou vesměs tragická individua zralá pro ústavní léčbu ... na psychiatrii ... nejlépe v uzavřeném pavilonu. A co se milého Seana týká ... neměla jsem pro něho příliš pochopení ... od samého začátku ... ať už byl kýmkoli - a to ze dvou důvodů: 1) Pokud mluvil pravdu, bylo od něho nanejvýš sobecké hlásit se ke své ženě a uzurpovat si právo na její lásku - měla snad obětovat svá nejlepší léta čekáním na jeho dospělost ... aby pak pro něho byla příliš stará ? 2) A pokud snad nebyl jejím mužem, potom jeho chování v žádném případě neodpovídalo běžným projevům desetiletého chlapce. V každém případě bylo s podivem, že prakticky všichni (včetně rodičů) veškeré jeho výstřelky trpěli. V samotném závěru je všechno podstatné objasněno - ovšem nejvíc ze všeho překvapí Joseph. Jeho rozhodnutí nechápu - prostě si nedokážu představit NORMÁLNÍHO CHLAPA, který by na jeho místě volil stejně ... který by dál chtěl hrát tragikomickou roli, kterou sám sobě přisoudil ... 2,5*. (08.11.2016)

Birth je potvrzením toho, že muzika dělá často půl filmu a někdy i mnohem více. Tím samozřejmě nechci nijak devalvovat výkony Hustona, Kidman a zejména Camerona Brighta (já se toho kluka prostě bojim), ale tady byl v hlavní roli Desplat, jehož hudbu doprovázela Glazerova, místy až zvrácená, psychárna. 80% (14.09.2010)

Vídám filmy, kde lidi obcujou s mrtvolami, s manželkami nejlepších přátel, dětmi nepřátel, páchají hanebnosti a nechutnosti všeho druhu, a stejně mi ty filmy nepřijdou vnitřně tak zvrácený jako tohle. Ujetá zhovadilost, kde se třicetiletá micka vážně ptá desetiletýho kluka, jak hodlá uspokojovat její potřeby... Nicole, Nicole, měla jsi to v té době ještě zapotřebí? (17.10.2015)

Skoro celý film som premýšľal nad tromi-štyrmi hviezdami, ale koniec ma nepresvedčil, že by som mal ísť s hodnotením hore. Snímok má pomalšie tempo, čo ani veľmi nevadí, pretože tu bola uspokojivá atmosféra, živená hlavne nezodpovedanými otázkami a zvedavosťou, ako to vlastne celé skončí. Ani Kidman nezahrala zle, takže v tomto smere spokojnosť. Postupne, ako sa dej začal kryštalizovať, ma to bavilo čím ďalej tým menej. Od konca som čakal niečo šokujúce, alebo aspoň nejaké záverečné gesto, ale ničoho som sa nedočkal, aj emocionálny náboj bol iba priemerný. Film ma preto nijak zvlášť nezasiahol a preto je pre mňa čistá jednohubka. 60/100 (09.05.2014)

Opravdu zvláštní film, pomalý, někdy až malinko rozvleklý, rozjímavý, citlivý. Pro fanoušky Nicole Kidman není co řešit, ostatní si Glazerovo drama užijí, pokud mají rádi snímky neobvyklé, trošku experimentální a tajemné. Nicole je jako vždy skvělá, ale opravdovou hvězdou je malý Cameron Bright, který předvádí brilantní dospělý výkon a je ve své roli bezezbytku uvěřitelný. Z ostatních složek pak filmu jednoznačně dominuje překrásná hudba, bez níž by byl zážitek poloviční. (04.01.2006)