Alias

Ještě před tím, než si banda lidí ztracených na podivném ostrově získala hromady fanoušků, poslal J.J. Abrams do světa napínavý špionážně-akční seriál, který si postupem času vypomáhá trochou sci-fi/fantasy. Dávám nejvyšší hodnocení především proto, že pro mě svého času obsahoval spousty nových prvků a výborných nápadů a od jeho shlédnutí mě málo co překvapí, protože většina vzorců byla použita právě v Aliasu. Nejzábavnější jsou samozřejmě všelijaké aliasy a finty, které hlavní hrdinka (studentka a dvojitá agentka) používá při svých misích; několik silných charakterů v hlavních (Arvin Sloane, Jack Bristow) i vedlejších rolích (Julian Sark, Anna Espinoza). První a druhá série jsou výborné; první jako skvělý rozjezd všech vztahů a charakterů, druhá pak ještě lepší přítomností charizmatické Leny Olin. Jedním z nejsilnějších momentů je finále druhé série, jeden z nejlepších taháků do další série, jaký jsem kdy viděla, a po něm následuje dle mého názoru nejlepší - třetí - série, která zahrnuje především Sydneyino hledání pravdy o jejím životě a pak jednu fantastickou postavu v podání Melissy George, která dodává všem vztahům - pracovním i osobním - nové kouzlo. Naopak nejslabším článkem je první polovina čtvrté série, kdy jsme sice vrženi do nové organizace, ale bez žádného spojovacího článku, a několik epizod se jen tak natahuje, jako by autoři potřebovali někde vyplýtvat méně zajímavé nápady, než se od druhé půle série vrací k osvědčenému Rambaldiho tématu. Pátá série je pak velice odlišná od ostatních (samozřejmě ovlivněno osobním životem Jennifer Garner), odpadne několik známých a přibyde několik nových postav. Potěší také, že narozdíl od současnosti stále více natahovaných a rozvláčných seriálů, má Alias zakončení, které uspokojivě zodpoví všechny otázky. Osobně jsem ráda, že seriál skončil, protože poslední dvě série byly přeci jen slabší než předchozí, a takhle si člověk pamatuje silný příběh se začátkem a koncem. V epizodních rolích se objevují také další známé postavy filmového průmyslu - maniakální Quentin Tarantino ve skvělém dvojdíle The Box, Christian Slater, David Cronenberg nebo Ethan Hawke dokonce v dvojroli. Seriál je doprovázen zdařilou hudbou Michaela Giacchina (také Lost a MI:III) s několika silnými tématy, v první sérii je to Rambaldiho téma (např. skladba Anna Shows Up), ve druhé téma doprovázející postavu Leny Olin (Mother of a Mother). (26.01.2008)

Alias nie je bezchybný. Bolo by jednoduché vyčítať mu to alebo to, je totiž pravdou, že logika ide niekedy bokom a miesto špionážneho seriálu niekedy pripomína scif-fi respektive mysteriózny žáner. Ale vyčítať toto dielu J.J. Abramsa je absolútnym nepochopením jeho vízie, koniec koncov na podobných princípoch neskôr postavil svoj ešte úspešnejší seriál Lost (áno, Djkoma má pravdu) Pozvoľnejší začiatok graduje skvele a po oddychovom čase, ktorý nastáva ešte počas tretej série a trvá takmer dve tretiny štvrtej sa to znova rozkrúti na plné obrátky až kým sa na obrazovke nezjaví veta "Thank you for five incredible years. " Neustále pendlovanie Sloana medzi dobrou a zlou stranou a jeho finálny prerod na hlavného záporáka sprevádzaný zbytočnou obeťou vlastnej dcéry patrili k veciam, ktoré ma príliš nebrali, lenže...pri posledných epizódach nabitých emóciami som si uvedomil, že vo mne Sydney zanechala istý a nezanedbateľný dojem. A keď so mnou seriál dokáže takto emočne zamávať, zákonite to musím odzrkadliť aj v hodnotení. (18.12.2007)

Inu pokud divák bere děj v Aliasu s patřičným nadhledem a dokáže se odprostit od nějaké té logiky (chi chi chi) a přijme fakt, že s větším číslem epizody před očima se žánr transformuje směrem ke sci-fi, může se i bavit. Myslím, že na pole televizní zábavy vnesl Alias -svého času- svěží, avšak lehce staromilský, vánek (Rusko ach to Rusko). Je dynamický, akční, občas zábavný, někdy smutný, má sympatické hrdiny a charismatické záporáky, navíc je natočen velmi zručně a nápaditě. Nejspíš je mi o to sympatičtější, že scenáristé nesahají po inspiraci v současnosti a netahají do něj nějaká poučná témata typu islámský terorismus. 1. série lehce naznačuje, že je jen rozjezdem pro daleko košatější děj - 70%. 2. série : pár zvratů, hodně dobrého děje, fajn vedlejší postavy a hodně dynamiky k tomu - 80%. 3 série - no vlastně je to všechno pořád o tom stejném, Sydney řeší problémy s láskou, Sydney řeší rodinné vztahy, Syndey a Rambaldi, a mezi tím vším stačí zlikvidovat mrtě záporáků. Nicméně tohle všechno je ozvláštněno a okořeněno přítomností hereckých i režisérských es ve vedlejších rolích, to je ten důvod, proč lze nad dějem Aliasu s velkomyslností přivřít oči. No a také díky neustále se lepšící režii, která úměrně stoupá s počtem sérií - 70%. 4. série = vysoká kvalita zpracování (třeba 3 díl je snad to nejlepší, co tenhle seriál doposud na poli filmařiny mohl nabídnout), dějově totálně o ničem, pojící linie nulová, progrese neznatelná, poslední 4 díly to sice lehce zachraňují, ale i tak je to podprůměr. APO sucks! 50%. 5. série - skvělý nástup, znatelný a zajímavý vývoj postav, orientace na tým a vedlejší postavy, plno zvratů, míň akce, ale o to víc zajímavého děje, konec očekáváný, ale přesto potěšující - 80%. Všech pět sérií dohromady 70%. (24.01.2007)

Skoro tři měsíce mi trvalo než jsem se prokousal všemi pěti sériemi a musím říct, že i když jsem se ze začátku cítil jako při sledování Objektivu (každých deset minut v jiném městě a zemi) a někdy kroutil hlavou nad dějovými zvraty (ztráty paměti, zdvojování identity, oživlí mrtví atd), tak jsem se neskutečně bavil a časem jsem se těšil jen na tu chvíli kdy budu mít trošku času abych si mol pustit další díl....díky, skvěle jsem se bavil.... (03.11.2012)