Co je vám, doktore?

Z nadhledu r. 2021 je to nesmírně pitomý film. Hvězdně obsazený, dobře zrežírovaný a velmi dobře zahraný.  Mudr. Burda je naprostý idiot, co vyčítá lidem, že jezdí auty. Taky to svoje pod cenou prodá, bez znalosti zákona, že se jedná o společné vlastnictví. Za svý kecy dostane po právu přes držku od podřízeného Hraběty z divadla Járy Cimrmana. Ten příběh by šel jako běžná story o rozpadajícím se manželství. Jenže ta ekologie se tam sere všemi děrami a působí to hloupě! Copak by Štrougal něco s ekologií udělal? Byl rád, že je rád. Navíc na mě jako programátora působilo velmi debilně řešení nějakých úkolů ala IT, co dávno popsal Mr. Scott a prof.  Šmiglevskij z Moskvy.  Ve světě v roce 1986 již vše bylo vymyšleno. A tady parta idiotů sepisovala zprávy, jak řídit přes computery výrobu.  Je to podobné jako řešit pandemii covidu s trotlem Hamáčkem a defraudantem Babišem. Vždy to dopadne špatně. (05.06.2021)

Konečne som sa dopátral ku ktorému filmu patria dnes už zľudovené narážky. Hlášky z tohto filmu sú perfektné, škoda však, že film sa dnes opomína. Možno z dôvodu, že je od Olmera, ale aj tento posmešný panák dnešných kritikov niekedy natočil veľmi úsmevnú a zároveň i tragickú drámu s perfektným žánrovým vyvážením a štipkou poetiky. Svěrák každý film pozdvihne o nemalé percento, k tomu cameo Smoljaka, no nepobavte sa. 80%. (17.11.2008)

V angličtině by název určitě zněl "What the fuck, doc?". Ale vůbec by to k filmu nesedělo. Při některých scénkách jde vidět, že Svěrák spolupracoval na scénáři (v hospodě, s kamarádem psychologem na zubařské sesli, no prostě všechno to vtipný). Jinak komunistické pojetí industriálního světa fabrik sice pěkně vystihuje dobu, ale ve spojení s nepříjemnou doktorovou ženou je to víc než deprimující. Téma rozpadajícího se manželství bylo tenkrát asi trošku tabu na to, aby se o tom točily filmy. Proto jsem se na to rád koukl, bavilo mě to, ale když to už neuvidím, tak si kvůli tomu patu sekat nebudu... (08.08.2008)

Film z hlubokého socializmu, u nějž by člověk očekával, že bude postupně zvětrávat až do nekoukatelnosti, ale pravdou je pravý opak. Patrně zejména Svěrákově osobnosti a jeho osobnímu charisma, v čase zraje a zdá se mi, že právě s odstupem let je na něj příjemnější pohledění než v době vzniku, kdy tak trochu snad i právem zapadl. (30.07.2012)

Film ze zašlé doby seznamuje s neméně zapomenutým lidský typem. S idealistickým intelektuálem, který i splývá, i přesahuje normalizaci posledních let komunistického režimu. Romantismus je aversem, touha po plném, kořistnictvím nepoznamenaném životě jejím reversem. V typu ctižádostivého chlapce i neméně ambiciózní slečny, která v boji o přepych přináší i ty největší oběti - sebe samu - , jakoby předznamenával polistopadové konzumery. Tento romantismus je křehkou bylinkou se zvlášť odolným kořínkem. I když nikdy nezvítězí, je nevyhubitelný. Takové je poselství nejen protagonistů Hüttnerové, Svěráka a krásné Yvety Krajčovičové, ale i tvůrců filmu. CO nesporně patří do širší špičky "stříbrného" rozmachu české i slovenské filmové tvorby osmdesátých let minulého století. (22.05.2010)