Volání divočiny

Nádherný návrat do dětství. I když jsem lvici Elsu sledoval spíše v seriálu, tenhle film jsem 100% taky viděl a je úžasný. Neznámý režisér, neznámí herci ale ničemu to nevadí, protože z hlavní hrdinky vyzařuje vnitřní krása a laskavost a její manžel ji většinu času věrně podporuje. Prim ale hraje překrásná příroda, spousta zvířat a hudba, která vrcholí zcela zaslouženě oskarovou písničkou Born Free. A samozřejmě lvice Elsa od malého roztomilého lvíčata které demoluje co jde, přes věrnou lvici jezdící na střeše auta až po finální proměnu v divokou šelmu. Spolu s Lassie pramáti všech zvířátkových filmů a film, kterému se nedá naprosto nic vytknout a který baví i dojímá i po 60 letech. Zasloužených 5* a dobrodružný film roku 1966. (19.06.2022)

Tohle je i po svých desetiletích tak krásný film, že snad neexistuje nikdo, kdo by skoro nebečel u scéy, kdy se Elsa "začleňovala" do smečky. No, a když už skoro nebrečel u téhle rvačky, tak pak už rozhodně brečel na konci při bornfree. Krásný a úžasný příběh a český dabing se mi taky moc líbil. Vlastně ten film u mě lásku k těmto velkým šelmám jen prohloubil. A dlouho jsem chtěla mít takovou Elsu doma, i když jsem věděla, že patří do přírody :D (30.01.2015)

Fotbal, Brexit, Silvestr a další mezinárodní události světového významu jsou mi šumafuk, ale co mi vadí, je, když Euro-rouro-kňouro místo podstatných věcí řeší třeba přemnožení mývalů a brojí proti bezbranným medvídkům. O lvici Else jsem četla někdy ve 2. třídě a sama jsem jednu chovala. Jmenovala se Nancy, měřila asi 5 cm v kohoutku, několikrát denně jsem jí měnila vodu a kradla pro ni salám z ledničky. Byla gumová, tak moc nevyrostla, a živou jsem nedostala ani pod stromeček. Každopádně skutečná Elsa je důkazem, že nejen lidi, ale i zvířata můžou žít věčně. A někdy i déle. (30.06.2016)

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)

Tenhle film jsem obrečela milionkrát, pokaždé, když jsem ho viděla...A poprvé to bylo hoooodně dávno....Jeden by řekl, že je to synonymum pro veškeré filmy, co se týkají svobody...A ono to tak skutečně je...Paradoxně všechno co se týká volnosti souvisí s přírodou...A lvice Elsa je toho důkazem...Miluju tento film už od dětství...Za mě 100% (10.08.2020)