Kapitán Nemo a podmořské město

Na cestě z New Yorku do Bristolu se dostane jistá loď do těžké nepohody a nakonec klesne ke dnu. Pasažéři jsou zachráněni kapitánem Nemo a jeho muži. Dostanou se do podmořského světa, kde nevycházejí z údivu... Spíše volně inspirováno slavným románem Dvacet tisíc mil pod mořem. Dodnes nabízí ne-li ohromující , tedy zajímavou podívanou do podmořského světa. (27.03.2005)

Pro tyhle verneovské dobrodružňáky jemně šmrncnuté sci-fi mám slabost, kór když jsem tuhle verzi (asi) viděl jako dítě když začínala Nova. Na druhou stranu, no name herci, režisér, hodnocení a malý počet hodnotitelů nedávaly naději na nějakou klasiku. Nuže je to průměr. Do zlata laděné kulisy podmořského města jsou na hraně špatných a roztomile starých triků, příšera není pořádně vidět, ponorky jsou slabé. Postavy jsou celkem obyčejné, dějově taky žádný velký vzrůšo až na pár okamžiků (souboj s monstrem, finální únik). Na druhou stranu jsem se příliš nenudil, nic mě extra neštvalo. Zkrátka průměr někde mezi výborným Tajuplným ostrovem (1961) a mizerným Pánem světa (1961). Mírně nostalgicky nadhodnocené 3* a dobrodružný film roku 1969. (14.10.2022)

„A z téhle rostliny děláme kapustu.“ Verneovu podmořskému vlku, nebo spíše filmařům, už byl asi Nautilus příliš těsný, takže vymysleli novou atrakci v podobě jeho města na oceánském dně. To je utopií, kde nápoje prýští grátis, děti jsou harmonicky vychovávány a stroj vyrábějící vodu a kyslík sype zlato coby vedlejší produkt. Hotová Atlantida, jen bez povýšenosti obyvatel. S tím vším se musí vyrovnat nově příchozí, jejichž reakce na toto místo odhaluje jejich povahu a charakter. Zdá se, že snímek se nám snaží na blyštivém tácu podvodní megapole servírovat, že nejvyšším cílem je uposlechnout povinnost – a opravdu, postavy s „nízkými“ pohnutkami zde dojdou trestu (rozuměj natáhnou bačkory). Budiž. Problém je, že tvůrci příliš nevyužili potenciálu prostředí a nenabídli žádné dechberoucí záběry vodního světa, rutinní režie neoslní ani při akčních scénách, a tak místo vizuálně šťavnatého dobrodružství dostáváme na již zmíněný pozlacený tác jen bezkrevné morální chaluhy. Jdu si raději pustit gramofonovou adaptaci z 80. let, s Radoslavem Brzobohatým jako kapitánem Nautilu. Je skvělá. (11.08.2008)

Ač ortodoxní nečtenec, dobrodružství nedobrovolných hostů kapitána Nema, patří, od doby co jsem Vernův fantastický román dostal k vánocům jako malý v podobě dlouhohrající desky (myslím, že o té samé se ve svém komentáři zmiňuje uživatel Chřástal), k mým z nejoblíbenějších a mohu ho téměř v jakékoliv formě. V jakékoliv formě, tudíž i v té britské z roku 1969, která se od klasické knihy lehce vzdaluje a jejíž vizuální stránka je dána rokem, kdy byla natočena. (25.09.2013)

Volné zpracování jednoho z věhlasných románů Julese Vernea ´Dvacet tisíc mil pod mořem´. Příběh začíná silnou bouřkou, kvůli které se potopí loď a trosečníky právě nezachrání nikdo jiný než sám kapitán Nemo svou ponorkou pojmenovanou jako Nautilus. Ti však z toho nijak nejsou nadšení a my se velmi brzy dozvíme proč. Podmořské město vskutku vypadá jako vysněný ráj, ale tajemství plánů Nema by nenadchlo nikoho. Na správnou verneovku samozřejmě nechybí zajímavé vynálezy, z nichž asi nejvíce uchvátí stroj na výrobu dýchatelného vzduchu, z něhož jsou emise v podobě čistého zlata. Příběh jako takový je ale plný nejrůznějších nelogičností, ze kterých vyniká hlavně pokus o útěk. Z tak ohromné hloubky s faktem, že od ponorky má, jak se jednoduše říká, klíče pouze Nemo? Hm… Jedná se o klasiku, která je shlédnutelná snad jen z pouhé zvědavosti. Jedná se převážně o konverzační počin postrádající sebemenší dobrodružné napětí. Výprava je na svou dobu taková, jaká je, takže ve své podstatě přirozený standard. To se vlastně týká i kostýmů, které by dnes v žádném případě neuhranuly. Na viktoriánskou dobu se steampunkem je to zkrátka hodně nevýrazné a svým způsobem už spíše směšné. Ano, na skromné odpočinkové odpoledne jako skromný snímek postačí, ale nijak zvlášť neuchvátí. (29.01.2021)