Jako jed

Bod za hudbu a pár vydařených momentů a mínus za podivnou pachuť, kterou „jed“ zanechává v ústech a tu slovenskou soudružku. Je hrozně zvláštní vidět slušňáka Svěráka i s jeho korektní aurou a precizní výslovností, jak ztratí hlavu a 76 minut ji hledá. Je fakt, že při pohledu na jeho filmovou manželku nikomu srdce neposkočí, ale natrvalená Tomčányová je fakt adeptkou na hlavní bod programu při pálenie bosoriek. (06.08.2014)

Během filmu jsem si říkal: "Tohle natočil TEN Olmer, který se zasloužil o zrod Playgirls či Policajtů?" Tento film je úplně jiná liga. Není to první liga, ale díky Zdeňku Svěrákovi, který nemůže nikdy nezklamat, se na film kouká dobře. Příběh je na slušné úrovni, co mě ovšem překvapilo, byla kamera, která někdy zabírala děj z pohledu Svěráka. Ta si opravdu chválu zaslouží. Sem tam se našel i vtipný dialog, navíc bylo zajímavé vidět například pana Svěráka se prát či vidět ho po boku Michala Suchánka. Dám tomu nakonec čtyři hvězdičky z výše jmenovaných důvodů a taky proto, že v Olmerově kariéře jde opravdu o světlý bod, kterých moc nebylo. (31.12.2008)

Nemůžu se rozhodnout, jestli jsou víc na pár facek filmové manželky Svěráka, nebo Svěrák sám. V Co je vám, doktore? hrál nepraktického dětinu a jeho žena byla sobecká egoistka. Tady hraje tuplovaného vola a jeho manželka, ač na první dobrou vypadá jako chladná manipulátorka, nakonec působila vcelku pochopitelně a téměř schovívavě. Jako jed je ambicióznější a hlubší než jeho o rok starší předchůdce. Je opravdovější, poctivě odžitý a snaží se o určitý společenský komentář. Možná je to dědictví knižní předlohy, možná se Olmert cítil povolán k tvorbě něčeho kompexnějšího. Jenže jako ostatně vždy, i tady narazil na své limity, a víc než lepší průměr z toho není. I tak je to jeho nejlepší film. (05.01.2021)

Jak sám stárnu, připadá mi tahle smutná komedie čím dál pravdivější, bezvýchodnější a hlubší, než jsem si uvědomoval v době, kdy jsem ji viděl poprvé. Mám moc rád některé scény (lavičková, rozhovor manželka-milenka, zasnění na poradě...) a připadá mi, že je to jeden z filmů, kde byla velmi věrně zachycena ubíjející šeď doby reálného kumunismu v tehdejší ČSSR. Herecké výkony postihly celou škálu - od přehrávání (Husák), přes bezvýraznost (Řehák), až ke skvělým výkonům - hlavně Kozderková a Svěrák. Tenhle film není nic roztomilého (ačkoliv slovo "chrobáčik" je zde klíčové), je to spíš panák pěkně hořkého likéru, jehož chuti se zbavujete čím dál hůř... (18.02.2009)

„Výborná věc je to, tenhleten hasák!“ No tenhle snímek mi přijde výborný neméně. :) Už Co je vám, doktore? mě nedávno opakovaně přesvědčilo, že Vít Olmer byl minimálně někdy v půlce 80. let velmi schopným režisérem a Zdeněk Svěrák mnohem zajímavějším hercem, než se na první pohled může zdát. Jako jed jsem si užil snad ještě o něco víc, než jejich předchozí spolupráci. Celý film doprovází velmi sugestivní dynamická kamera, která mě svými nejrůznějšími nájezdy či záběry snímanými často i z pohledu hlavní postavy okamžitě vtáhla do dění a vytvářela ve mě od počátku jistý neklid, který se pocitově dokázal přiblížit neklidu prožívaného Svěrákovou postavou uprostřed dvojité krizy vlastního života a v pozadí pomalu upadajícího socialismu. Ani nechci vědět, jak na mě bude tenhle film působit, až za nějaký ten čas trochu zestárnu, když už teď mě uměl zasáhnout tak, že jsem celý den ještě po zhlédnutí na něj pravidelně zpětně musel myslet. Nadčasový příběh ze života zoufalého padesátníka, který podlehne vášnivému vztahu k mladé dívce s velkým temperamentem, má sice víc úsměvných momentů či vtipných proslovů hlavní postavy, ale vnímal jsem ho daleko více jako silné (skoro až psychologické) drama, než vyloženě komedii. Mnohem víc, než smích a případný vtip, ke mě doléhal smutek, jenž slova titulní písně o posledním odjíždějícím vlaku silně podtrhují, a depresivní obraz šedivé každodenní rutiny a marasmu plného podlézajících pracovníků. Přesto mi ta deprese nepřipadá nijak přehnaná, také jí dokážou občas vyvážit i pocitově pozitivní momenty a to jiskrění mezi Svěrákem a Krajčovičovou je milé. Mimo to mě hodně potěšily i dobové záběry na nadráží v mých studijních Košicích. K mé spokojenosti jde o film skvěle napsaný, zahraný, s působivým vyzněním, navíc natočený (i sestříhaný) s výraznou dávkou invence a bez hluchých míst. [90%] (25.11.2021)