Báječná léta

Seriál mého mládí. Seriál se kterým jsem vyrůstal a který mne díky dvojímu reprízování provázel i dobou dospívání. Začal se točit jen rok po mém narození a mne tento seriál prostě dostal. Ač se začal vysílat v době, kdy mi bylo nějakých sedm let, pamatuji si většinu detailů a pamatuji si, že jsem si hlídal dny a časy, kdy se vysílal a koukal jsem na něj. Jedná se o dojemné a mnohdy krásné a velmi upřímné nostalgické příběhy, které prostě v člověku musely zanechat hlubokou a nesmazatelnou stopu. Kevin Arnold, jeho starší brácha Wayne, Vinnie Cooperová, Paul a mnoho jiných postav mne provázeli v době růstu a dospívání a já na ně nedám dopustit. Některé epizody mi v hlavě utkvěly více, některé méně, ale stále je tam mám. Díl, ve kterém si děti přály barevnou televizi (tehdy novinka), ve kterém se všichni koukají na přistání na Měsíci, díl, ve kterém daroval Kevinovi děda pejska, díl, ve kterém Kevinova sestra propadla hnutí Hippies, atd. Ale nesmazatelně se mi vryl do hlavy závěrečný díl, který byl tak trochu smutný a Kevin nás seznamoval s tím, jak jeho rodina dopadla. A tehdy jsem pochopil, že život není zdaleka tak idylický, jak se může v dětství zdát. Rozhodně uděluji pět hvězdiček a v procentech je to plných 100%. Škoda, že takovýto seriál je jen jeden, ale zato v mém životě přelomový a nezapomenutelný. A jsem rád, že nezanikl hned po první sérii a celkem vzniklo 120 nádherných dílů. Sakra, teď jsem se naladil na silně nostalgickou vlnu, že asi strčím do videa jednu z kazet a ponořím do světa Kevina Arnolda. Jo, a abych nezapomněl, vynikající dabing Miroslava Donutila v roli dospělého Kevina, jež provází každým dílem, je stejně nezapomenutelný jako herecké výkony! (13.08.2007)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

Nelze hodnotit jinak. Ačkoli se jedná o americký seriál, životy a vzpomínky na dětství jsou podobné. Je zde popsáno snad všechno, každičký kousek klukovských vzpomínek, od dětství po útrapy dospívání. Smích střídá slzy, slzy střídají smích. Podmanivá kombinace vybroušená do nejmenšího detailu. K tomu výborná hudba, která sice moje dětství nedoprovázela, ale moje dospívání už ano při cestách do minulosti za poznáním. A teď, když jsem dokoukal poslední díl, brečím tu jak slon. Takový je život. (05.07.2017)

Jeden z nej seriálů o dospívání, jaký jsem viděl. Strasti a slasti dospívání v Americe 50. let? Hned bych tam chtěl žít a vyrůstat tam. Jasně, je to čirá nostalgie i s mravokárným ponaučením, ale některé díly byly vysloveně pouze zábavné. Navíc občasné návštěvy herců jako James Tolkan, či z mladší generace Schwimmer, Ribisi atd. dodávají seriálu další rozměr. (19.04.2007)

Jeden z nejoblíbenějších seriálů mého mládí. Popravdě si již moc nepamatuji děj, ale co si pamatuji je to, jak jsem vždycky držel Kevinovi palce ve všem, co dělal a nepropásl jsem ani jeden díl. Když jsem jej tady náhodou objevil, ozvala se velká nostalgie a já přemýšlím, čím byl ten seriál tak výjimečný. Byl z obyčejného života, měl zdánlivě jednoduchý děj o dospívání, plynul krásně pomalým tempem, výborně sedící dabing a hudbu. Asi bych se na něj s chutí podíval znovu... (13.02.2016)