Báječná léta

nostalgie k nostalgickýmu seriálu, nj, to bejvaly časy, když se lidi koukali na seriály normálním způsobem :), to zn. jednou tejdně jeden díl pěkně, to neni jako dneska....5 dílů za den.... :), ale né...má to svoje pro a proti, ale né, to jen tak na okraj, ale pamatuju si pár věcí, neviděl sem určitě všechny díly. Řekněme, že to prostě dávali, tak sem na to koukal, normální kluk, normální problémy, pamatuju si, že ta holka o něj ani moc nestála, ale von jí pořád nadbíhal....atd., já nevim, napadá mě hlavně to slovo: normální...ikdyž jasně..normální..víme...ale...nebo autentické(na to my diváci - všech seriálů a filmů a převážně amerických moc zvyklý nejsme..) (04.06.2011)

Tenhle seriál jsem zbožňoval. Na rozdíl od mnoha jiných seriálů nepopisuje jen dění běžných životních událostí, ale hlavně vnitřního Kevinova světa, což dělá s takovou autentickou citlivostí, že se se slzami v očích nelze ubránit vzpomínkám z vlastního života, mládí a dětství. Nádherná ukázka toho, jak to, co je vidět, je sotva procento toho, co někteří prožívají společně s tím, co vidět není. (25.05.2008)

Seriál mého dětství s kouzelnou retro atmosférou. Dokonale se tu mísí mix humoru a vážnějších okamžiků. Spolu s hlavním hrdinou tu prožijete cestu od jeho dětství až po práh dospělosti. Spousta hlubokých myšlenek je tu podána pravdivě a bez přílišného patosu. Podobný seriál se dnes těžko najde. 9/10 (18.10.2005)

Tak a je to tady...Dneska ráno jsem zhlédl posledné 115 díl tohoto neskutečně úžasného seriálu. Hodně dlouho jsem neviděl něco tak luxusního, co by mě tak chytlo. Byl jsem schopný se na to dívat 20 hodin denně a jen 4 hodiny spát a to jenom za předpokladu, že se vzbudím a stáhnu si další díl :-D Opravdu nemám slov na tak úžasný seriál, jako je tento...A ten, kdo se v něm ani jednou nepoznal, snad ani nebyl puberťák :-) (19.04.2008)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)