Stav ztroskotání

Na tomhle filmu je zejímavé jen to, že můžeme vidět mnoho později slavných osobností. Jinak je to nehorázná nuda. Zápletka je slabá. A country hudba rozhodně nenavozuje trampskou náladu. Vladimír Kratina - ještě jako mladý a štíhlý herec, tehdy nebyl ten udělaný chlap, jak jsme ho znali později, neměl jako vedoucí prakticky žádnou autoritu. Je tedy otázkou, proč se s dospívajícími vůbec někam vydával, když je nedokázal ztrotit. Mladí si dělali v podstatě co chtěli. Podle mě film, který chvílemi hledal svou hlavu a patu. (30.07.2020)

Super kousek,,takový letní opak Sneženek a machrů jak už tady bylo zmíněno. Sympaťak Kratina vede partu mladých puberťáku na jejich vodáckém dobrodružství po Ohři. Nástrahy jak na vodě tak na břehu je čekají nemalé ale se vším si dokážou poradit. Moc fajn atmosféra a usměvné podívání na mladé začínající herce. Příroda je u vody nádherná :-))) (28.12.2015)

A já si už tenkrát myslel, že Sagvan je Ital... Gouryella má pravdu, film dnešního diváka (pokud vůbec na to bude koukat) zaujme jen dětskými herci, z nichž je dnes jiná liga. Jeden dostal řád od prezidenta, další točí trapné pořady s Buchtou, ostatní se tak všelijak motají po nekonečných seriálech. Kačenka dnes miluje jen bohaté muže a Míša dává slovo účastníkům diskusních pořadů... Ačkoliv je to celé mírně naivní, pro ty co jezdili a jezdí na vodu z těch záběrů Ohře dýchne vůně řeky. Snad je to tou její tehdejší divokostí i opuštěným okolím se starými zřícenými mosty a rozbitými jezy bez chatových koloní... Je to letní film, plný slunce a záběrů na vodu. Dnešní divák asi plně nepochopí co to bylo jezdit bez konví jen s loďáky, lodě tahat sebou vlakem, spát v plátěných áčkách s hliníkovými tyčemi v dekáči a v baterkách mít ultratěžké monočlánky ,,buřty''. Nebylo vyjímkou když někdo sjížděl řeku na pramici... Dnes je doba softshellu, samorozbalovacích stanů, nepotopitelných kánoí i obrovských raftů, doba vodotěsných LED svítilen a vodáckých společností, které mají celý tok řeky pokrytý základnami a které vám loď přivezou i odvezou, případně dofouknou na checkpointu cestou. Ale je to i doba, kdy nemůžete večer zastavit a utábořit se kde se vám líbí, protože je tam chráněná oblast nebo přímo cedule některého ze soukromého majitele pozemku. A tak jste nuceni zakotvit a spát tam, kde by jste dříve nekotvili. Uložíte se v některém z kempů narvaných k prasknutí, kde si dobijete mobil, osprchujete teplou vodou, kde řve hudba, do noci jedou fast foody a kde vám hrozí, že ráno najdete svůj stan poblitý některým z mnoha desítek opilých vodáků... Neříkám, že vše je špatně a krásně to ve filmu vyjádřil Kratina ,,víš někdy to je těžké''... Ale při sledování tohohle dětského filmu se mi tak nějak po těch dávných časech, kdy chatrnou výbavu nahrazovalo nadšení a radost z dobrodružství (už jen proto, že jináč to zkrátka nešlo) - zastesklo. Snad to bylo i tou foukací harmonikou a Rosou na kolejích od Wabiho. Pokud bych měl srovnávat atmosféru tohoto filmu a Proč bychom se netopili, tak tenhle právem v mém hodnocení o hvězdu vede. Tři pádla. * * * (02.07.2015)

"Ja mám mozole jak hrobník po revoluci." Príjemný vodácky film zbrojaci proti predsudkom. Predstavuje sa tu plejáda novej generácie hercov. Zaujímavá je postava Michala Suchánka, ktorý si opäť strihol postavu zakríknutého mládežníka, Sagvan Tofi zasa zaujme v úlohe dobromyseľného Cigána. Taktiež nemožno opomenúť postavu protekčného synáčika, ktorý v ťažkých chvíľach rád upozorňuje na svojho vysoko postaveného otca - predsa len mi príde trocha odvážne obviňovať mocných funkcionárov z toho, že si nevedeli vychovať vlastné deti... V pozadí občas začuť známu "Rosu na kolejích". Komédiou by som film nenazval, skôr ide o taký zľahka plynúci filmík pre nostalgicky založených jedincov a nostalgia je zjavne aj jeho najsilnejšou zbraňou. (03.09.2016)

Už tenkrát je měli lidi prokouklý, ale červené výložky příslušníků VB a případná gumoléčba, je drželi tak něják v mezích normy. Tady šlo o prachy a světe div se, křivda převeliká, černí byli očerněni. Cigoši v čele s "bakelitem" Tofim, celý film někam pochodujou, asi v duchu svých kočovnických tradic, bohužel se nikdy nedozvíme, kam se teda vlastně vydali. Točit to dnes a pustit si je byť jen do komparzu, tak to můžou rovnou zabalit, jelikož ráno jsou i bez těch lodí a překvapivě i bez komparzu. No řekněme, že jde o veskrze pozitivně a optimisticky laděnou podívanou :-)) (27.12.2015)