Tankový prapor

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)

Výborná knižní předloha, která se navíc na první pohled přímo nabízí ke zfilmování. Přesto určitě platí, že snažit se udělat celovečerák na základě románu je vždycky o hubu, protože obsah románu o nějakých 150 až 300 stranách, se do cca 90 filmových minut městná velmi obtížně a za cenu výrazné redukce. Přesto to mnozí zkouší a dost často si i natlučou. Radek John si s tímhle problémem jako scénárista poradil relativně obstojně, i když na druhou stranu, nejde ani o žádné scénáristické veledílo. S předlohou pracoval velmi volně, mnohé vypustil, mnohé změnil, aniž by ovšem bylo jasné proč, některé postavy sloučil, některé scény zpřeházel, téměř úplně vymazal "pražskou linku", která zůstala pouze v retrospektivách, jiné dějové linky potlačil, a tak jde do značné míry jen o neúplný fragment a zároveň o příběh tak trochu ohlodaný až na kost a zbavený všech těch košatých popisů vojenského absurdna, roztomile poťouchlých vtípků, většiny dialogů, z nichž zůstaly ve filmové adaptaci pouze kratičké zlomky. Naprosto zmizela atmosféra, za což ovšem jistě nemůže John, nýbrž Olmerova režijní neschopnost... Velmi slušná je kamera. kameraman sám přitom přiznal, že mu Olmer dal zcela volnou ruku, což je poměrně signifikantní. Tahle zdánlivá výhoda je totiž ve skutečnosti veliký průser, neboť ne každý je tak talentovaný aby se obešel bez režiséra... Pod režijním (ne)vedením Víta Olmera zkrátka dobří herci obstojně hrají, špatní sice ještě nevyrábí nechtěné trapasy (jako v mladších "opusech" páně režiséra), ale také nic moc nepředvedou (Chytrová je ovšem herecky naprosto tragická už zde). Kromě lépe či hůře hrajících herců ve filmu citelně chybí daleko početnější herecký komparz... Když jsem Tankový prapor viděl poprvé, připadal mi velmi (a zbytečně) vulgární. Dneska vím, že taková je i předloha a v tomhle punktu tedy nikdo nic "nezefektňoval". Takové věci holt k vojně, zvlášť k té socialistické, evidentně patří. Přesto mám silný pocit, že se z předlohy vybíralo poněkud pubertálně, snad s pocitem že to tak "bude vtipnější" a "divácky přitažlivější". Pokud by kromě románku s "paní důstojníkovou" zůstaly už pouze dosluhující ruské tanky, buzerák, bláto, déšť, řvoucí lampasáci, vojenský dril v kontrastu se zjevnou nesmyslností, šlendriánem a absurditou, tak by to byl nepochybně daleko dospělejší film... Přesto je to i tak dílko vcelku koukatelné. Stojí za to, nehledat v něm primárně srandu a soustředit se spíše na to bláto... Jo a určitě si přečtěte knihu, je lepší alespoň o deset koňských délek... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: golfista, dewy, Ivoshek, Uhložrout (12.09.2006)

"Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti." Každý, kdo někdy sloužil v rotě ČSLA s dalšími soudruhy reakcionáři, tak musí mít Tankový prapor rád. Já mám tedy raději knižní formu, protože nejeden vtípek se na obrazovku přenést nepodařilo, ale s jízdou npor. Růžičky na tanku, kanonádou rtn. Maňase či sexem ve vězení rozhodně jsem spokojen. Jen mě mrzí, že mi pro výkon služby pracující lid nesvěřil k ochraně vlasti tank a že mí velící důstojníci nebyli až takoví dementi jako tato bolševicko-alkoholická sebranka. (08.01.2017)

Knihu jsem četl dříve a tento film jen udělal hrubý výcuc, nic nepřidal a zabalil se do úděsného kabátu. Některé nádherné dialogy a scénky z knihy ve filmu totálně vyšuměly, vůbec už nejsou vtipné, ani lehké usmání se na mém obličeji neobjevilo. Navíc Olmerova režie je nulová a "hudba" ještě horší - trapné pokusy o imitaci amerického country či co to vůbec mělo znamenat neladí se scénami a jako kontrast to je ještě horší. Co jde na filmu ocenit jsou některé herecké výkony, obvzlášť Donutilův výkon. Ostatně za ty herce dávám tu jednu ušmoulanou hvězdičku. (25.08.2004)

Neskutečně nahláškovaný a zábavný film z porevoluční doby, která vojenským komediím o bývalém režimu jen svědčila. Donutil a Skamene si film kradou pro sebe, hlavní hrdina Danny Smiřický v podání Vaculíka je sice tak trochu odstrčen na vedlejší kolej, nicméně jeho intimní linka s Janinkou funguje také skvěle. Tankový prapor má skvělou výpravu, parádní herecké obsazení, slušný námět a nezapomentulené hlášky... Je to prostě kult. (31.08.2006)