Vlak dětství a naděje

Nic ty se neboj, dcero moje. Na tragickej život jsem já pes. ... To je kapitální békovina. Dalo by se říci, že legendární nebo kultovní hlášky české seriálové tvorby. Šest hodinových epizod stačí k tomu, aby dobře vylíčily dobu před okupací, během 2. světové války a po jejím skončení na území Československa. Vše je navíc líčeno z pohledu hlavní postavy, zprvu malé a posléze dospívající dívky, což dodává celé problematice našeho protektorátu jiný pohled. Nejdojemnější na celém seriálu je postava a pojetí Anny Urbanové, ženy s velkým tělem, ale zejména obrovským srdcem, v ztvárnění Heleny Růžičkové, která tu exceluje, podobně jako Stanislav Zindulka. Potěší i herci v ostatních rolích, např. Žaneta Fuchsová coby malá Věrka či Tereza Brodská jako starší Věrka, Ivan Vyskočil a další. Zejména však - opakuji se - vztah Anny Urbanové k nevlastní dceři je natolik silně a emotivně vylíčen, že automaticky zvyšuje celkový dojem ze seriálu, který pro mě nabral obrátky až od nástupu Heleny Růžičkové na scénu a popravdě jsem se těšil na každou její pasáž. Dávám lepší 4*. (13.10.2017)

„Tatínku, prosím tě…“ - „Tak já mu půjdu pomoct. Na Štědrej večír se maj všichni lidi milovat. I když teda někerý z nich jsou pořádný svině.“ Těžká doba pro národ, ještě těžší pro malou Věrku, která přišla o matku. Naštěstí je tu amazonka Anna Urbanová, která hravě zkrotí rozbouřené stádo henleinovců, vyvrátí pařez či navaří ten nejlepší guláš! Nostalgické vykreslení doby z pohledu malé a později už dospívající slečny se podařilo. Kachyňa také zde projevil svůj cit pro vyprávění a atmosféru (za vydatné pomoci silné dvojky kameramanů a Fišerovy hudby). A spolehnout se mohl i na herce, hlavně Růžičkovou, Fuchsovou a Zindulku. Zaujme i Javorského Sepp, Augustův strýc („Baby člověka ani o životě rozmýšlať nenechajú, enem ho otravujú!“), Ševčíkův nácek a mnozí jiní. Ani tento seriál se neobešel bez menší dobové propagandy, ale těch pár „rudých“ momentek naštěstí tolik neruší. Dávám solidní 4*. „Tak co? Seš schopná předstoupit před mý stařičký rodiče jako slušná žena?“ - „Ale jo, ať to frčí srágoro, vem kufr a dem!“ (15.08.2021)

Pro mě jeden z nejhorších výtvorů Karla Kachyni a to je zde obsazen další můj oblíbenec Stanislav Zindulka, bohužel ve chvíli kdy se na scéně objeví "bodrá žena s dobrým srdcem" Helena Růžičková, jdou veškeré klady tohoto díla stranou. I tak je pro pana Kachyňu ctí, že něco tak nadprůměrného v té české seriálové louži může být považováno u něj za slabší tvorbu! (12.11.2007)

Nádherný seriál, kterému nijak neuškodil ani zub času, ani doba ve které vznikal. Divím se, že komunisté dovolili aby na diváka dýchl sentiment po první republice... Zejména scéna s odjíždějícím vlakem byla dojemná... To by se mělo připomínat Sudeťákům. Naši lidé byli první kdo balil kufry a nechával za sebou celé statky, grunty, rodová sídla, živnosti, majetek, dobytek... Utečenci z celého pohraničí se tísnili s pár zachráněnými zavazadly po známých či ve vnitrozemí poté co jsme odstoupili pohraničí po zradě v Mnichově. V seriálu je skvěle vystižena atmosféra i ,,protentokrátu''. Ústtřední trio Růžičková, Fuchsová a hlavně hraničář Zindulka mne bralo za srdce... Skvělá byla i hudba a nezapomenutelná ústřední melodie seriálu. Toto je věc, kterou stojí za to vidět díl po díle... * * * * (03.05.2014)

Československá válečná kinematografie je nejobsáhlejší sbírka událostí v Evropě po roce 1938 do roku 1945. Tento výjimečný seriál se může bez diskuze zařadit mezi plně vypovídající, kvalitní válečné příběhy. Perfektní atmosféra Sudet, měnící se mezilidské vztahy, neúprosná a nevyhnutelná německá demagogie na každém kroku. Vynikající forma vyprávění a nakonec Anna Urbanová, která svojí životní filosofií, dokáže v podstatě cokoli, v jakékoli době. Přímý důkaz výborné univerzálnosti Heleny Růžičkové, která zde zanechala jednu ze svých vrcholných rolí. (02.08.2012)