Vlak dětství a naděje

Genialny normalizacny serial, krasne su vykreslene Sudety, medziludske vztahy : ich rozoberanie sa deje len v ramci normy, ziadne prazdne tlachacky ako v novodobych zhovadilostiach /pardon, "skvelych serialoch" typu Ordinace/, nemecka propaganda, populizmus a demagogia na kazdom kroku. No a vyborny rezia pana Karla Kachynu. Nadhera : 93 % (06.02.2014)

Mne by zajímalo, jestli si někdo ráčil všimnout, jak je Vlak dětství příšerně uřvanej a hysterickej. V podstatě permanentně se tam řve. Řvou všichni a když zrvona neřvou, mluví alespoň zvýšeným hlasem. Přecházejícím do řvaní. A když se někdo směje, nesměje se normálně, směje se hystericky. Je to seriál, v němž exaltovanost plynule přechází do hysterie a hysterie plynule přechází do řvaní. Pustit si šest hodin týhle palby v kuse, nejspíš by to mělo už diagnostikovatelný psychický následky. Dávkování po dílech je ale ještě jakž takž skousnutelný. Jenže... ve chvíli, kdy celkem milou Žanetku vystřídá protivná Brodská, ztrácí se pro mě jakýkoli důvod tuhle uřvanost dál sledovat. (07.08.2014)

Můj nejoblíbenější český seriál, a jelikož ho natočil můj nejoblíbenější český režisér, není se čemu divit. Poetické vyprávění z pohledu mladé dívky v podání Žanety Fuchsové (později trochu méně přesvědčivé Terezy Brodské) dává příběhu nadhled a excelentní herecký koncert Heleny Růžičkové a Stanislava Zindulky dodává příběhu šmrnc a grácii. Kachyňovy snímky mě umí vždycky pohladit na duši a já mu za tento skvělý seriál děkuji. (19.04.2008)

Seriály vyžadují řád a pravidelnost v zábavě - a to mně vždycky chybělo. Přesto jsem za život viděl už tři. Inspektora Leclerca (v rodinném kruhu, to mi bylo asi deset), Ságu rodu Forsytů (předmět diskuzí ve škole, bylo mi asi šestnáct) a nyní tuto ságu Karla Kachyni. - A teď se chystám už jen na Alexanderplatz.... Kachyňův způsob vyprávění mi byl (jako drtivé většině Čechů) vždycky blízký. Líčení událostí "kolem obou odsunů" je filosoficky přijatelné: navíc z něj správně vyplývá, že kdyby k odsunu Němců z Republiky nedošlo, vypadalo by území Čech po roce 1990 podobně jako za Protektorátu (ostatně i teď se k němu dost blíží)... V polovině jako by vypravování ztrácelo trochu dech, ale při brněnských překotných osvobozovacích událostech ho znovu nabere. (22.01.2016)

O kvalitách tohoto seriálu zde již bylo napsáno mnoho. Nechci se opakovat a snad jen také připomenu, že za zmínku stojí kvalitní herecký výkon Vladimíra Javorského. Celý seriál je naplněn hořkým i situačním humorem u kterého se člověk zasměje, aby mu vzápětí mrzl úsměv na rtech při smutných okolnostech našich pohnutých dějin. Některé negativní komentáře nechápu- kdo nemá rád české seriály tak ať se na to nedívá, komu vadí smutný příběh tak ať sleduje grotesky, komu vadí málo dílů ať sleduje Tak jde čas a kdo nedokáže vstřebat reflexi naší (bohužel nepříliš šťastné) minulosti.......těžko mu radit. (24.07.2012)