Adresát neznámý

No, toť vskutku kousek, který není určen mladistvým a nervově labilním divákům. Abych pravdu řekla, mně už to až tak brutální nepřišlo (tedy mimo těch scén naklepávání řízků, byť to není vidět, i ta představa je děsivá). Mám na mysli brutalitu v chování lidí k sobě navzájem. V asijských filmech je to celkem běžný jev, u kterého má evropský divák pocit, že jeho kultury se to netýká - v jeho kultuře je to nemožné - ale je to tak opravdu? Jo, jiný kraj, jiný mrav, ale ta zloba a hloupost - to je všude stejné. (18.12.2009)

Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má pomerne dobrý príbeh odohrávajúci sa v jednej dedine, v ktorej žije mnoho rozmanitých obyvateľov so svojimi vlastnými problémami a túžbami a navyše sú viac alebo menej ovplyvnení aj prítomnosťou americkej armády, ktorá má pri nich základňu. Spracovanie mohlo byť aj lepšie, ale aj tak je celkom slušné. Film prakticky ani nemá plnohodnotný dej, celé je to zložené z osudov mnohých postáv, pričom každá má svoj menší príbeh a samozrejme sú aj vzájomne čiastočne prepojené, keďže žijú na jednom mieste a poznajú sa. Aj tento štýl mi sadol a väčšinu času sa na to pozerá dobre, len jednoducho niektoré postavy so svojimi scénami ma bavili viac a iné zase menej. Zaujali ma hlavne situácie súvisiace s jednookým dievčaťom, jej priateľom a americkým vojakom, ktorí sú najviac prepojení, ale toho zaujímavého je tu dosť. Hlavným záporom nielen deja, ale aj celého filmu je bezpochyby všetko súvisiace so psami, jedna z hlavných postáv ich tu zabíja, síce mimo záber, ale aj tak, no aj celkovo sa k nim postavy správajú dosť zle a toto mi vadilo po celý čas a film to dosť zhadzuje. A celkom prekvapením je aj to, že Kim Ki-Duk tu svoju poetiku využíva len minimálne, skôr mi to prišlo podané takým realistickým štýlom, ale zase k tejto téme to aj celkom sedí. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetky postavy sú ideálne obsadené a aj zahrané, takže nemám problém. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, síce mi viac sedí ten poetickejší štýl, ale ani s takýmto prevedením nepohrdnem. Takže kľudne by som dal aj lepšie hodnotenie, bavilo ma to, ale tie scény so psami mi vadia až moc, takže celkovo je to pre mňa len mierny nadpriemer. 66% (23.07.2013)

Další skvělý Ki-duk Kim. Že mu až na jedinou výjimku nedávám pětky, neznamená, že bych ho neměl za skvělého režiséra. Jen zkrátka cítím, že i když mě zajímá a "baví", není to "můj" umělec, který by mi promlouval do duše. Rozhodně mě ale jeho promlouvání do jiných duší nenudí a je zajímavé, že si dokázal vypěstovat tak jasný rukopis, kdy využívá podobné postavy a motivy, aniž by se vyloženě opakoval. Zatím. (15.09.2012)

Adresát neznámý byl druhý film v rámci mého „dne s Kim Ki-dukem“. Naštěstí. Bylo to něco jiného, než další filmy, které jsem viděl. Takové panoptikum zvláštních lidí -každý má nějakou tu svou úchylku- na korejském venkově u americké vojenské základny. Násilí probleskává méně než v Drsňákovi, zato je film plný, jak to říct, „gagů“ – ne přímo „veselých“, jak spíše mrazivě černohumorných. 95% (14.04.2005)

Film vypráví o životu jihokorejskýách obyvatel kdesi na venkově. Jak je to u Kim Ki-duka obvyklé, i zde jsou charaktery postav nějakým způsobem pokřivené/postižené, ať už fyzicky nebo psychicky. Adresát neznámý tuhle skutečnost však přivádí do zcela extrémní polohy, nicméně ji samotnou v mnohém determinuje přítomnost amerických vojsk. Způsob života, zvyky a prezentované prostředí určitou formou koresponduje s jiným, dnes již klasickým japonským dílem Balada o Narajamě, kdy se v některých případech postavy nechovají racionálně, ale pouze na základě svých pudů. I díky tomuto zůstává Adresát neznámý prozatím nejvíce tísnivým až skličujícím filmem Kim Ki-duka. (16.06.2011)