Star Trek

Star Trekovské příběhy a jejich myšlenky jsou lepší než tohle slabé zpracování. To že je to z 60. let neznamená, že někdy musejí mít posatavy iq 70. Žasnu nad jejich toporností, hloupostí, dlouhým vedením toku jejich myšlenek a sexuální pudovostí zastiňujicí rozum. Dále je tu mnoho nevěrohodných situací (bodání mazacím nožem, vyndání holými prsty právě vyřízlý kov) atd. Hodnocení je hlavně za ty již zmiňované některé myšlenky. (31.12.2015)

To, co ze mě nikdy neudělá zarytou trekkie, je právě můj vztah k originální sérii. A ten je nesnesitelně negativní ... tedy jasně a stručně: díky za skvostnou myšlenku "můstku" a dění na něm a kolem něj. Reflekce reality 60-tých let v tomhle dílku mi asi vadí nejvíce, tedy hned po posádce, která se v prostoru a čase tohoto seriálu pohybuje. A ano, chápu, že originální série může být mnou dnes vnímána naprosto stejně, jako někým, kdo za 30 let bude sledovat Novou generaci nebo Voyager. Na těhle dvou jsem "bohužel" vyrostla. 50% (19.03.2008)

„Pane Spocku, vaporizujte karbohydráty a neutralizujte inhibitory.“ Nesmrtelná klasika, z dnešního pohledu naivní, ale pořád má obrovské kouzlo. Kapitána Kirka jsem vnímal jako nějakého vlastního kamaráda. Je to v podstatě jednoduchý jedinec, který se s nepřáteli vypořádá podle základní soustavy rovnic: Je to mužskej = Dám mu jednu po hubě. Je to ženská = Skončím s ní v posteli. Primitivní? Ale účinné! Zároveň mi vždycky přišel rajcovní nikdy nevyřčený fakt, že pan Spock by určitě dokázal velet vesmírné lodi lépe než Kirk... a Enterprise by se pod jeho střízlivou logikou vyhnula minimálně osmdesáti procentům průserů. No jo, ale o čem by pak ten seriál byl, žeano? (01.08.2009)

Kirk: Můj přítel je zjevně Číňan. Vidím, že jste si všiml jeho uší. Má je takové, protože... Spock: ...prožil v dětství politováníhodný úraz. Kirk: ...prožil v dětství politováníhodný úraz. Uvízl hlavou v kombajnu... na rýži. Ale naštěstí žil poblíž americký misionář, který byl vlastně dříve zručným chirurgem... Dámy a pánové, pro mě prostě dokonalé. Ta nadsázka, parodie a přesto láska k žánru a čisté užívání si. Chlap pod špinavou dekou, hrající mimozemšťana na bázi křemíku. Místo vysílaček struhadla na mrkev. Nasprejovaný mimozemský pudl s přilepeným rohem. Polystyren, umělohmotné rostliny, studiové zdi a ten srandovní mlžný filtr, co vždycky najede, když se ukáže nějaká femme fatale se strašně dlouhýma řasama. Samozřejmě, oni to asi takhle v době tohoto seriálu nemysleli, dělali s tím co měli a nevím, jak bych to vnimala tehdy. Ale vlastně, copak vím, co z toho tvůrci chtěli mít, já se na to dívám teď, v tomhle století a neuvěřitelně se bavím. Tohle je hlavně o postavách, jak si koho oblíbíte a myslím, že kdyby každý nováček dokázal překousnout tu zastaralost a kouknout na víc než pár dílů, myslím, že by si ty postavy také oblíbil a začal ten seriál milovat. Tadyhle to není o příběhu, ten je většinou vždy na nic. Je na tom hodně znám americké jednání té doby, oni sice mají jakýsi zákon o nevměšování, ale ve spoustě dílech přiletí na planetu a když tam mají jinou politiku a jednání, nebo tam mají nějakou důležitou surovinu, posádka Enterprise se prostě vetře a názor nenázor, vždy přesvědčí všechny i přes jejich odpor, že jejich věc je ta správná. Na druhou stranu, je tam spousta nápadů, které pak okopírovali a vyšvihli následující tvůrci sci-fi seriálů a filmů. Nevím, jak by vypadala scéna science fiction bez tohohle kultovního původního seriálu. Suma sumárum, tuny a tuny vtipných hlášek, všudypřítomná nadsázka, láska k žánru, a hlavně pan Spock...Dávám pět a dala bych víc. A to prosím opravdu nejsem trekkie. McCoy: Jsou milí, měkcí, chlupatí a vydávají příjemné zvuky. Spock: To i housle v kožešině, a přesto nevidím důvod, proč je vlastnit. (09.08.2010)

Klasika! Lepšie slovo tento sci-fi seriál nezachycuje. Typická Kirkova pravačka a jeho ženské "francuzáky", paprndeklové efekty vyrobené v garáži, a Spok ktorého charizma a inteligencia je stredobodom celého vesmíru (a to oprávnene) sú charakteristickým znakom každého dielu. Odhliadnuc od toho že niektoré diely, treba sebakriticky priznať, boli takzvane uspávacie, tak každý z nich (nech to znie akokoľvek pateticky a klišovito) nesie jednoduchý a jasný odkaz či myšlienku, pri ktorom si nejedna úprimná duša musí priznať svoje chyby. Ale na to sa robia aby sa z nich človek poučil... (26.03.2016)