1917

Do maniakálních detailů promakaná výprava (všechny ty zákopy s válejícími se mrtvolami, vystříleným střelivem, ostnatými dráty a rozbořenými hořícími městy), mistrovská práce s mizanscénou, skvělé triky, které ale na sebe neupozorňují a nebijí do očí. Zkrátka produkce, jakou jsem ještě u žádného filmu s tématem 1.světové války nezažil. A taky Mendesova virtuozita, působivá kamerová ekvlibristika a od setkání s mladou francouzkou i potřebný příval emocí. Upřednostnit plytkého Parazita před tímhle majstrštykem považuji za smutné selhání filmové Akademie. (21.03.2020)

Úžasné! Ja som ani nevedel, že sa bude jednať len o "jeden" záber. Film 1917 je bezpochyby film, o ktorom sa bude rozprávať ako o príkladnej ukážke práce vynikajúceho kameramana. A nedá mi to spomenúť na režiséra, ktorý definoval natáčanie bez zdanlivých strihov. Alfred Hitchcock totiž geniálne definoval potrebu filmového strihu:,, Film je ako život, akurát sú z neho oholené nudné sekvencie". Na toto režisér Sam Mendes zabudol, pretože tam kde by režisér pri štandardnom spôsobe rozprávania potreboval tri až štyri minúty potrebuje Mendes touto exhibíciou trojnásobný čas. Dlhú expozíciu tak skôr drží pomyselný efekt úžasu v zmysle, teda ako sa toto natáčalo, než že by sa niečo naozaj zaujímavého odohrávalo na plátne. Scenáristicky by sa bez formálne skvele zvládnutého natáčania jednalo o tragédiu, ale vďaka šikovnému prepojeniu v súčasnosti obľúbenej technickej stránke film 1917 funguje úžasne. (12.03.2020)

Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% (21.01.2020)

Luxusní pozdní dáreček ke staletému výročí od konce první světové vítězí po “kontinuální” formální stránce. Ano je to zážitek a jeden z vůbec nejlepších WW1 filmů, ale ani sada velmi silných obrazů (procházka tlející zemí nikoho, třešňový sad, ohnivá noční scenerie v Écoust, běh o život v závěru) plně nepřebije několik slabších chvil a ne příliš tvrdý dopad emocí. Nesnaží se o klasické repeté událostí, ani nepřináší žádný velký dějinný kontext (lekci v dějepisu), je to ale umělecky působivá prohlídka po bojišti s demonstrací nesmyslnosti války na osudu řadových smrtelníků. Vtipný pocit, sedět si hezky v teple s popcornem, když jen o pár generací zpět nás mohlo klidně čekat peklo jako Verdun, Passchendale a nebo na Sommě... (12.02.2020)

Úvodní třetina oplývá natolik strhující energií a nábojem, že něco takového pamatuji naposledy u posledního Šíleného Maxe. Žene to vpřed, nápad střídá nápad, nevíte zda více obdivovat technickou stránku, mizanscénu či nezaostávající obsah a... A nevyhnutelně následuje upadnutí tempa. Jakkoli technické mistrovství zůstává, tak čím více se to proměňuje ve variaci na Jdi a dívej se, tím odtažitější a navzdory "jakože jednozáběrové celistvosti" epizodičtější to je. Nakonec se to rozpadne ve slet výjevů zcela; někdy nebývale působivých, někdy viděných, někdy poněkud kolovrátkových. Být výjevů o pár více či méně; je to jedno. Cesta (fyzická i niterní) hrdiny/diváka by byla nemlich shodná. Špatné ani nudné to není ani na moment. Pouze to již nikdy není tak dobré jako zpočátku. Což u je u zážitkového filmu problém. Nejedná se tedy přímo o vítězství formy nad obsahem, ale je to tomu nebezpečně blízko, ne že ne. Ovšem s ohledem na to, na jaké über-úrovni ta forma je, by se i tak nejednalo o zápor. (17.02.2020)