1917

Perfektní hudba, dokonalá kamera a skvostné kulisy. Autentičnost 1. světové války zachycena téměř bezchybně a věrohodně, chvílemi jsem až žasl a neustále si kladl otázky, jak tohle filmaři postavili? Mohlo by se jednat o válečný film desetiletí, vše ale zabijí příběh, respektive děj. Mít vše výše zmíněné a předvést s tím jen zdlouhavé komorní survival drama o dvou postavách, které se po vzoru Revenanta plazí v bahně, plazí se v podzemí a plazí se v rozvalinách města, aby se doplazily na určité místo a byl konec. To je jako pořídit si Xbox One X, 4K televizi s úhlopříčkou 2 metry a pařit na tom jenom Tetris. Mendes předvedl o dost dospělejší film než Spielberg s pohádkou War Horse, ale oba dojeli na stejný problém. Předvedli dokonalé a nesmírně pracné zachycení zákopů 1. světové války, ale nulově využili potenciálu, které skýtají. Fakt, že Mendes nepředvedl jednu jedinou bitvu (i kdyby jen pro popcorn efekt, když ne pro názornou demonstraci nesmyslnosti obětí v "bitvách" první světové), to mu prostě nemohu odpustit. Zvláště ne v případě kdy měl po ruce tak početný komparz a perfektní kulisy. Filmu by pomohlo, pokud by ho Mendes udělal více přístupný pro běžné diváky, rozhodně by to byla lepší volba než exhibování s co nejdelšími scénami bez střihu, které navodí dojem, že "jsme tam s nimi" v úvodním procházení zákopů, jakmile se ovšem vyleze na volné prostranství a napětí opadne, postrádají sebemenší smysl a pouze nudí svojí zbytečnou zdlouhavostí, kdy pro diváka po dějové stránce nepřináší vůbec nic, pouze si žádají jeho obdiv, že trvají tak zatraceně dlouho a jsou zdánlivě bez jediného střihu. "1917" je filmem, ve kterém nezvítězil ani obsah, ani forma, ačkoliv měl na to aby špičkové bylo oboje. Přesto se mu nedají upřít nesporné kvality a pokud od něj nebudete nic očekávat a pokud možno o něm nebudete předem nic vědět, zajisté pobaví a v určitých pasážích i zarazí do křesla. 70 % (19.01.2020)

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. (18.02.2020)

Konečně se vrací onen nepříjemný pocit, který je vlastní jen několika málo válečným snímkům a seriálům: to mrazení v páteři, kdy divák tuší, že nebezpečí v podobě dobře mířené kulky může přijít doslova kdykoli a odkudkoli. Jakkoli nezpůsobně snad může znít přirovnávání náhodného fragmentu ze Světové války k "dobrodružství", tak v případě Mendesova filmu se teď na tímto slovním spojením lze minimálně zamyslet. Protože přesně takový intezivní pocit jsem z toho měl. Sice hořké, ale ryzí. Válečné dobrodružství. (29.03.2020)

První půle 9/10, druhá 5/10. Úvodní exkurze do postapokalypticky nasáklých zákopů a kráterů je přesně to, v co jsem dlouhá léta doufal - tedy sugestivní trip napříč peklem První světové, která dlouhodobě zůstává filmově nevyužitá. Atmosférou prosáklá cesta blátíčkem v končinách, kde jsou jedinými kamarády ostnatý drát a hnijící mrtvoly koní i lidí, je pro smysly fenomenální pastvou (speciální dík patří i ambientní hudbě) a jednozáběrová forma přidává veškeré sugesci řádné turbo. Dialog dvou mladých vojáků vše dle potřeby podtrhuje / odlehčuje / zaobaluje. Je fajn, že do válečných dekorací někdo napumpoval pořádnou porci peněz i zájmu, aby věrohodně oživil kolosálnost a hrůzy konfliktu, na nějž je lepší nezapomínat. No. Od havárie skopčáka se bohužel začne chleba lámat a všechno se rozmělní do čehosi... ničeho. Sice pořád ještě zaujme malebnost nočních záběrů hořících ruin a závěrečný "bombing run" dokonce přinese náznak vzruchu, jinak se ovšem odehrává rutinní survival, neschopný kamkoliv posunout své ambice. Což je u daného tématu (a v rukou daných tvůrců) strašná škoda. Btw, němečtí vojáci byli zjevně předkové stormtrooperů. (12.02.2020)

„KDYŽ NEUSPĚJETE, BUDE TO MASAKR. PŘIJDEME O DVĚ JEDNOTKY. 1600 MUŽŮ VČETNĚ VAŠEHO BRATRA…“ /// Tak trochu jinak udělanej válečnej film. Nejde v něm o krev ani tuny vystřílených nábojů. Má na nás přenýst atmosféru z fronty a strach z věcí, který mohou během války nastat. Máme se stát součástí děje, vojáků a jakoby na vlastní kůži pocítit obtížnost jejich cesty a emoce si nechat až na závěr, když je hotovo. Díky kameře, kulisám, hudbě, zvuku… se to daří. Je to komorní válečný drama, které se bude líbit, protože je perfektně provedený, ale je v něm málo akce (většinou jde o souboj muž proti muži), málo emocí. Ne že by mi to bylo úplně jedno, ale třeba dramatickej a pocitově parádní závěr ukazuje, že Mendez měl v příběhu i hře na city přitvrdit. Nebo aspoň nechat finále vygradovat nějakou větší válečnou scénou. Víc jsem se rozepsal TADY! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Bojoval jsem v 1. světový... 2.) Válka, to pro mě není masová vřava, ale „lidský“ intimčo. 3.) Chcu něco natočit na jeden záběr (jasně, klidně i péčlo…). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (18.02.2020)