Vidíš měsíc, Danieli

Pokud člověk cestuje do země nikoho, musí počítat s tím, že se tam s ním bude jako s nikým zacházet. Byl jsem ještě na základce, když vypukla syrská válka, o politiku Blízkého východu se ještě moc nezajímal a proto netuším, jaké poměry v této prokleté oblasti kdysi panovaly. Vzestup ISIS ale ze součásti kolébky lidské civilizace udělal doslova peklo na Zemi a jen při záběrech na padlá města mi běhal mráz po zádech. Ještě silnější příběh než ten Daniela Reye, je ten, který vypovídá o tom, jak nízká gramotnost v chudém regionu může způsobit válku, z níž se minimálně Sýrie další desítky let bohužel nevyprostí. (23.04.2020)

Film podle knihy napsané podle skutečných událostí, které jsou stále aktuální. Natočeno režisérem, který se zrovna s čapkou v ruce šouravým krokem vrátil ze zámoří ještě obalený dehtem a peřím. Hůř rozdané ty karty nemohou být. Zůstává mi utajená ta potřeba sledování velkých příběhů u kterých od začátku víme, že se z toho hrdina dostane, akorát budeme sledovat jak dostává třináct měsíců čočku, to vše okořeněno faktem, že rány zde jsou ještě příliš čerstvé na to, abychom byli schopni nějaké revize či ustoupení od prostého silného příběhu zkoušeného hrdiny. Nejzajímavější jsou pak samosebou pasáže s bývalým vojákem, který dopoledne předává výkupné v poušti u Aleppa, k obědu je v Kodani na schůzce s rodinou pohřešovaného a navečer dojatě jihne na pohřbu v New Hampshire. Zbytek je sice třeba skutečnost, ale filmově zaměnitelná. Život je zlej. Navíc jsem půlku filmu čekal, že to tam ten Scott Adkins nějak rozkope celý a utečou, abych pak zjistil, že tam ani Adkins nehrál. Smutek. (03.06.2020)

„Vidíš měsíc, Danieli?“ „Vidím piču, ISIS mi dal voucher do sklepního apartmá.“ Vydat se dobrovolně bez Alláha v zádech fotit do válečné zóny kontrolované nejvypatlanějšími a nejzmrdštějšími hadrovými hlavami světa, jejichž nejoblíbenější kratochvílí jsou sériové dekapitace nevěřících psů na Tytrubku, to jeden musí být regulérní psychopat, mentální zaostalec nebo senzace, slávy a penězchtivá hyena s kompulzivní touhou vyhrát World press photo či Pulitzera. Myslím si, že nejčastější pohnutkou těchto dementů je c), a tak se „bezhlavě“ vrhají do hnízda Alláhových lovců lebek, zcela jebajíc na to, že následným výpalným přispějí Džihádistovi Džonovi na zbrusu novou kudlu či pár tun Semtexu do sebevražedných vestiček a terminálně zruinují celou svou rodinu, případně ji následným ořezem terminálně zarmoutí. Načež vás mediálně nakrmí močopudnou píár fňukhistorkou, že jim v hloubi duše nešlo o nic jiného, než urputně informovat svět o utrpení sýrů v Sýrii. Na což ovšem svět vesměs z vysoka jebe. Čili něco jako dobrovolně skočit natřený sardelovou pastou mezi hladové aligátory, protože jste zcela nesobecky strašně chtěli zdokumentovat utrpení bažinných rybek. Ale co, film je to pěkný, takový barevný, slušně zdramatizovaný, plný rozkokošných islamistů a vyvolává zadostiučiňující pocity typu „Dobře ti tak, kokote!“ Tenhle dánský psychotický chcípák to se štěstím odskákal „jen“ lekcemi džihádistického tanga a finanční devastací svých příbuzných, takoví Sotloff s Foleyem pro svých 15 minut slávy zcela ztratili hlavu. Budiž to ostatním dementům mementem. (04.05.2020)

"Počula som, že ste za minulý rok mali zisk 1 miliardu korún...Nikdy som nebola bohatá, ale keby som bola, určite by som pomáhala ľuďom." Príbeh akých sa staly stovky, no každý je iný. Dáni to podali presne podľa mojich očakávaní, čiže reálne, s dôrazom na príbeh a postavy. Žiadne hrdinstvo, len realita a ak to vyzerá ako hrdinstvo je to skôr reakcia na beznádej. Zajatý mladík padol do rúk teroristom, ktorý požadujú neskutočne vysoké výkupné, Ako pre koho samozrejme, ale priemerná rodina v Dánsku je na tom ako priemerná rodina u nás. Dánska vláda po vzore USA s teroristami nevyjednáva, preto rodina rieši situáciu po svojom. Verejná zbierka je nezvyčajné, ale v tomto prípade asi jediné možné riešenie, ale aj dvojsečná zbraň. Na jednej strane zachraňujeme život, na druhej strane financujeme teroristov pre prípadné ďalšie útoky. Film ma zaujal, nemá veľmi slabé miesta, po technickej i hereckej stránke veľká spokojnosť. 80%. (07.02.2021)

Silný emoce, citlivě podanej příbeh a řemeslně tomu neni co vytknout. Mrzí mě, že Češi nic, co by se tomu podobalo, natoučit neumí, když to zvládnou Dáni. Film dobře vykresluje pocity a podmínky zajatců a jejich rodin "v zázemí". Dokonce to podle mě i celkem věrně načrtává politicko/vojenskou situaci v tom regionu. Akorát škoda, že autoři víc nerozebírají to morální dilema sponzorských darů pro Islámský stát (formou výkupnýho). Člověk by neměl zapomínat, jakej lidskej odpad tahle organizace na celym světě přitáhla a že v dílčích buňkách operuje dodnes. PS: Úplně prázdný kino, v sále byly jen 2 dvojice, a tady jsou 4 komentáře. Škoda, že se u tak dobrýho filmu vykašlali na aspoň nějakej marketing. (90%) (25.03.2020)