Dark Waters

Enviromentálna agitka v skutočnom prípade o znečisťovaní životného prostredia chemickou spoločnosťou. Dôkaz toho, že proti korporátom a moci peňazí sa bojuje veľmi ťažko, ale niekto vytrvať musí. V skutočnom živote dávam takýmto bojovníkom palec hore. Ale film mohol byť natočený aj svižnejšie. Celé sa to rozbieha pomaly, nezáživne. Máme tu príliš veľa záberov, kde sa len Ruffalo dlho pozerá alebo spomalene rozmýšľa alebo či sa chytá za hlavu. Takto to vytrvá do konca, žiadnej väčšej akcie sa nedočkáme, sem tam zrýchli klavír v pozadí, ale inak je to nudné čučanie do dokumentov. (04.12.2019)

Keď som začal študovať chémiu, rozbiehala sa kampaň za zákaz dovtedy "zázračného" DDT, nasledovali kampane za zákaz hliníka, azbestu, prebehol škandál s Conterganom, pred rokmi prekvapila škodlivosť polychlórovaných bifenylov, teraz teflon ... a čo ďalej? Takmer sa hanbím za svoje chemické vzdelanie. Ale späť k filmu. Jeho výhodou je, že mapuje skutočný životný príbeh právnika Roberta Bilotta, nevýhodou, že podobných príbehov už bolo sfilmovaných niekoľko. Bolo treba zabojovať nájdením účinnej formy stvárnenia jeho príbehu. Nie celkom sa to podarilo. Film je pomerne vleklý. Pripomínal mi dynamiku súdnych procesov a bezmocnosť súdnej moci proti priemyslovým gigantom. Ale napriek tomu atraktívnosť témy umožňuje považovať ho za mimoriadny. Len nie je úplne korektné zamieňať kyselinu perfluóroktánovú s teflonovými panvicami. (08.04.2023)

Možná nejlepší film, na tohle téma, co jsem viděl. Taková hra Davida s Goliášem v podání právníka Roberta Billota a koncernu Dupont v litém, soudním sporu o hledání pravdy, kterou by někteří nejraději zakopali hluboko pod zem. Není to takové "nablýskané" jako Erin Bronkovich, přesto tenhle snímek řadím výše. Hlavně za takovou civilní atmosféru a pak za herecký výkon Marka Ruffala, kterého sleduju už léta a tady si troufnu tvrdit, že je to zatím jeho top výkon. A že za svou roli nedostal žádnou zlatou sošku? To mi ale vůbec nevadí. (08.05.2020)

Dark Waters je skutečně velmi slabě natočené a působící soudní drama, a konkrétně v tomto případě za tím stojí jen a pouze nekvalitně odvedená tvůrčí práce, jelikož především jak téma, tak herecké obsazení nabízelo silnou látku, s níž se ovšem nikdo za kamerou nedokázal důstojně popasovat. Od začátku až do posledních vteřin filmu se tak jedná o neuvěřitelně nezáživně zpracovanou podívanou, kde se všichni jen potácejí jak ve zpomaleném filmu, vše se řeší strašně nedramatickým, vlažným a naprosto chladným způsobem, a ani v závěru nepřišla žádná gradace případu, veškeré dialogy pak též nenabízejí nějaké zásadnější oživení, hodně scén i slov se tu pak téměř až opakují, jako by sloužili jen pro natažení stopáže, a co se postav týče, ani jedna z nich, a to včetně těch ústředních, není ani trochu výrazná, či jinak zajímavá. Atmosféra a napětí zde jinak chybějí úplně, a to nemluvě o absenci emocí, které tu měli doslova téct proudem, jenže jak jsem zmiňoval, vše zde působí velmi chladně a odtažitě, takže divák pak prakticky nedostane ani šanci se tu s daným případem nějak blíže ztotožnit, natož si ho užít. Navíc i poměrně slušné obsazení mě překvapivě u Dark Waters nepotěšilo, oplácaný Mark Ruffallo hrál zcela bez koulí, což zrovna jeho postava potřebovala jako sůl, a jelikož nikdo další nedostal šanci se více ukázat, i v tomto ohledu se jedná o zklamání, nehledě na to, že jsem moc nepochopil zcela zbytečnou účast Anne Hathaway, v naprosto marné roli ústředního hrdiny. Já tento typ filmů mám zkrátka velmi rád, nicméně tento snímek mě vyloženě nebavil a vůbec ničím nezaujal. (25.09.2022)