Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (397)

RelaxMan 

všechny recenze uživatele

Jsou to vlastně 2 filmy v jednom. Pokud se děj odehrává za války ( transport + koncentrák ), tak jsem byl spracováním nadšen a hodnotil bych 5 hvězdy. Pokud jde o druhou linii filmu ( scény z domu ), které mají cca dlouhých 120min, tak z těch jsem, už tolik nadšen nebyl. Hodnotil bych jen 3 hvězdy. Film je především herecký koncert Meryl Streep, která mě opět přesvědčila, že je nejlepší herečkou. Dokáže totiž každou svojí roli zahrát velmi přesvědčivě, což většina herců a hereček prostě nedokáže. Musím, ale pochválit i oba herce ( P. McNicola a K. Klinea ), kteří Meryl velmi dobře asistují. ()

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Cítim ľútosť nad tým, že som čítala Styronovu knihu predtým ako som si pozrela film - kvôli tomu obe diela porovnávam a tu musím konštatovať, že kniha bola o poznanie pôsobivejšia. Ako tu už bolo párkrát spomínané, Pakula mechanicky preniesol dej románu na plátno bez pokusov o zmenu, ale bohužiaľ stratil veľa faktorov, ktoré dodávali knihe napätie. Celé Styronovo dramatické stvárnenie vás totiž nenechalo na pokoji, triasli ste sa pred hrôzami, nad tými najšialenejšími názormi, nad vecami, ktoré unikajú bežnému chápaniu. A čo ste videli vo filme? 10% z tejto stránky, veľa drobností bolo vynechaných - čo je prirodzené - ale v knihe pri pasáži o Rodolfovi Hössovi a gazdinej Wilhelmine vám postojí rozum (narozdiel od filmu). Meryl Streep ako hlavná hrdinka si zaslúži uznanie, ženu, čo unikla pred smrťou v koncentračnom tábore, ale vojnou bola poznačená až do smrti, nemohla zahrať lepšie, avšak škoda Nathana. Čo sa týka jeho prevedenia v podaní Kevina Klinea - bolo mu ponechaného málo miesta. V knihe bol pre mňa zďaleka najzaujímavejšia postava - i keď nesťažujem sa, Kline je ako vždy sympatický, ale možno to je ten problém - nedostatok šialenstva. A o MacNicolovi (Stingo) ani nehovorím, jeho charakter a túžby boli pramálo objasnené - pravda je, že od začiatku po koniec bolo jeho najväčším snom prísť o panenstvo, vo filme však pôsobí skôr ako nezištný záchranca bez vlastných potrieb, stagnujúce predvídateľné pôsobenie postrádajúce čo i len najmenšie zaujatie z mojej strany. Tak či onak, myšlienka zostáva - Sophiina voľba je veľmi humánne dielo, v ktorom sa nemohla zvrátenosť nemeckého fašizmu demonštrovať väčšmi, ale ak vám mám poradiť, chyťte do rúk radšej knihu. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Styrona jsem i přes několik pokusů prostě nedal a hodně dlouho jsem se vyhýbal i filmu, ačkoliv na něj moje okolí pělo ódy. A nejsem si zcela jist, že jsem o něco přicházel. Herecky vynikající, o tom žádná a Meryl Streep mi dala celkem snadno zapomenout na to, jaká se z ní stala protivná aktivistická baba. Jenže to, co hlavní hrdinové prožívali ve Státech, byla vesměs suchopárná nuda, do které Pakula vypočítavě ládoval emoce. Zlom přišel až s přesunem do Osvětimi. Scény z tábora sice postrádají naturalistické sekvence plné zabíjení a vyhublých mrtvol, ale to, že je divák za tím vším tuší, je možná ještě sugestivnější, než kdyby tu tohle všechno bylo. Volba sama o sobě je pak hrůzostrašná a dá se jen těžko rozdýchat. Ale i přesto jsem čekal něco víc, takže hodnotím jen lehce nadprůměrně. 60% ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Jak tu již přede mnou někdo zmínil v komentáři - připadá mi, jakoby byly dvě verze tohoto filmu a zatímco většina hodnotících viděla tu dobrou, já narazila na tu špatnou.. Po celou dobu jsem se snažila pochopit, co na tom filmu je. A proč se to vlastně jmenuje "Sophiina volba". Celou dobu příběh totiž vypráví o třech přátelích, kteří se chovají rozverně, hloupě a podle mě dost nelogicky - a aby se neřeklo, asi tak na dvacet minut z celé stopáže (!) je tam Meryl Streep v koncentráku. Oné osudové volbě byly věnovány snad dvě minuty na konci. Nemluvě o nepřehledném skákání z jedné linie do druhé. Co to ksakru mělo být? Ten film je tak neskutečně vycpaný nudnou, nezáživnou vatou, až se mi z toho chce ve čtyři odpoledne spát. Viděla jsem už dost snímků na toto téma a myslím, že Sophiina volba je opravdu z toho slabšího soudku. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů těží ze dvou věcí : skvělého příběhu (škoda že jsem se ke Styronově knize ještě nedostal, už si to slibuju hodně dlouho) a z naprosto fantastického hereckého výkonu Meryl Streep (včetně všech polyglotních zákoutí její role). Sophiina volba i napotřetí účinkuje a strhne až k tragickému finále. 9/10 PS: po přečtení románu jsem se odhodlal shlédnout tento film počtvrté a tím se vše završilo, tento film dává tomu smutnému příběhu dokonalý obraz, bravo, bravo... 10/10 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Vášáryová na svoji životní šanci zavzpomínala. „V době natáčení Postřižin (1980) s námi strávil pan režisér Pakula dva dny. Byla to už moje čtvrtá nabídka na zahraniční roli, ale nikdy jsem se nedostala ven, takže jsem to nebrala vážně. Ale tentokrát se za mne zaručili na Kolibě a já jsem na tři týdny odjela do Ameriky. Ve studiu Paramount v New Yorku jsem se postavila před kameru a všichni  vyjeveně koukali. Měla jsem za sebou 80 inscenací, kamery jsem si uměla podmanit. Autor knihy Styron mě do té role velmi chtěl,“ vysvětlovala Vášáryová. William Styron později zavítal do Prahy a před novináři přiznal, jaký dojem na něj slovenská herečka udělala. „Když jsem ji viděl, byl jsem okouzlen její krásou i talentem. Roli nedostala kvůli zásahu producentů, kteří chtěli mít ve filmu známou hvězdu, jíž už v té době byla Meryl Streep, a nikoliv v Americe neznámou herečku z východní Evropy.“ [Zdroj: iDnes.cz] (MFJD)
  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
  • Natáčení probíhalo na různých místech Brooklynu a v New Yorku City. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama