Kika

Asi bych měla něco napsat něco o svých pocitech z Kiky, ale v tomhle případě to nejde. Buď jsem spadla z Marsu já a nebo Almodóvar a nebo to psal v poli mezi marihuanou, nic jiného mě totiž nenapadá. Jedno vím jistě. Že tímhle počinem mě neoslnil i když už ho přece jen trochu znám a miluji jeho filmy, ale tohle bylo na mě jako na obyčejnou smrtelnici vážně dost silné kafe. "Vyfoť mě, netvař se tak křečovitě, no tak dělej.....". Kdo viděl, tak ví. (09.03.2016)

První scéna naznačuje polohu filmu. Žena hraje před profesionálním fotografem profesionální vášeň - a to se snaží dělat skoro všechny postavy filmu mimo Kiky. Ta se svým obrovsky širokým ženským srdcem opravdu chce, aby všichni vypadali překrásně (proto je kadeřnicí) a chce, aby všichni muži okolo byli spokojení a tak jim dává upřímně své tělo. Oba muži už své vášně (vraždy, voyeurství) chladně prodávají - do literatury, do fotografií. Kdyby Almodovar zůstal u této linie a trochu více ji propracoval, stačilo by to bohatě na celý film. Bohužel mistr neudržel své vášně, a tak ještě přidal pornoherce (prodej sexu - další muž, co své vášně prodává) a Andreu, která předstírá že chce pomocí objektivity televize zjistit pravdu (a lidé ji rádi prodávají své zločiny a poklesky). Výsledek už je notně přeplácaný a zbytečně doslovný. (03.03.2009)

Tento film nabízí spoustu argumentů, proč Almodóvara kritizovat, či ho přímo nemít rád. Popravdě nejde úplně o standart (ale to žádný tvůrcův film) a i mě šel jen těžko zařadit. Režisér se nijak nesere se zběsilým představováním rozličným bizarních postaviček jeho filmového panoptika a hned je zasazuje do zvláštních situací, kdy divák chvílemi netuší, zda k tomu může bezpečně přistupovat jako ke komedii či ne. Já prozřel až u praštěné scény znásilnění hlavní hrdinky uprchlým pornohercem, kde už mi bylo víceméně jasné, že zde se na vážnou notu nehraje a i tak by se k tomu mělo přistupovat. Ostatně pak se divák smíří i s šíleně působící televizní moderátorkou jisté morbidní talkshow a nebo potrhlého vztahu lesbické hospodyně se svým bratrem. Odlehčenost trochu ubírá Almodóvarovu silnému citu pro drama, který známe například z Todo sobre mi madre nebo La mala educación, žánrově se tento film blíží spíše k režisérovu snímku Volver, v kterém je ovšem také více znát snaha o vyšší přesah a lidské drama. Na rozdíl od zmíněných totiž považuji Kiku spíše jako legrácku, kterou si Pedro uhnětl, aby se ze všech těch silných ženských dramat nezbláznil. Což tedy samozřejmě neznamená, že si z tohoto nemohu nic vzít, ostatně pro charakterovou studii je toto zlatý důl. (16.11.2020)

Typický Almodóvar se spoustou bizarních individuií a scének, které dokáží pořádně rozesmát, ale na pozadí člověk cítí, že je to o něčem jiném, vážnějším. Závěr se mi už zdál i na Almodóvara příliš překombinovaný. Vůbec mi tam neseděl Peter Coyote, který by klidně mohl být nahrazen nějakým neznámým španělským hercem a bylo by to lepší. (12.03.2012)

Pokud jsem o Ženách na pokraji nervového zhroucení mluvil jako o upatlaném kýči, tak bych měl podobně brát i Kiku. Naštěstí zde jsem se s Almodóvarem setkal. Tento žánrový mišmaš utahující si z morálky, sexuality, společnosti, módy, filmu, televize,... nezná hranice. Jenže nezná je inteligentně, tudíž jedna z nejúžasnějších parodií, které jsem měl možnost vidět. Almodóvar je kvalitní filmař, ví co se smí, co se nesmí. A to co se nesmí, rád používá s obsesí sobě vlastní. (07.06.2010)