Ecce homo Homolka

Keď dokáže Spielberg priznať, že pri tvorbe Jurského parku sa inšpiroval Cestou do praveku, prečo preboha Brooks a spol. nepriznajú, že predobrazom Simpsonovcov sú českí Homolkovci? :))) Lenže oni sa alibisticky zbavili babičky a deda šupli do starobinca a tak majú po problémoch s autorskými právami, parchanti jedni....Rodina je základ státu, máma je více než manželka, deti mají radši dedu, ale kdo ví.... (15.04.2013)

Týmový režijní a autorský tandem Papoušek-Forman-Passer sehrál v „nové vlně 60.let“ patrně vůdčí úlohu. Dalo se logicky očekávat, že každý z nich pocítí touhu projevit své vlastní umělecké ambice. Poslední na řadě byl Jaroslav Papoušek a ten to vzal od podlahy! Stvořil perem i režií, již zcela sám rodinu Homolků, která se stala okamžitě populární a na světě tak byl další národní fenomén - prototyp české rodinky své doby a neskrývanou satirou i české mentality a povahy. Jediný skutečný neherec je Josef Šebánek, původem automechanik a později taxíkář, což ovšem vůbec nesnižuje jeho přirozený komediální talent a v tvrdé konkurenci nijak nezaostává, ale spíš vyčnívá. Na poměrně malém prostoru obyčejné neděle, vymačkal Jaroslav Papoušek z naší rodinky maximum a diváci jí přijali za svou a přijímají dodnes. (22.02.2009)

Ecce homo homolka je česká komediální klasika, u které se dá vždy zasmát. Myslím, že film už musel každý vidět, takže ani nevím, co vlastně dodávat. Homor je založen na výborně poskládané rodince, která se hádkám a jiným trapným situacím prostě nemůže bránit. Dokonce je přitahuje. V tomto díle se rodinka vydá relaxovat do přírody. Srdce nejednoho diváka tak musí zaplesat. 4* (14.08.2012)

Generačný rozdiel sa v rámci česko/slovenskej novej vlny zameriaval viac na deti-stredoškolákov a ich rodičov. Ecce homo Homolka si za ústrednú konlfiktnú skupinku berie trojgeneráciu starých rodičov-rodičov-detí a tým pádom aj rieši iné okruhy problémov nazerané z iných uhlov. Ostáva klasické "já ti to říkal"a zvýrazňuje sa "falošné" opustenie rodičovského hniezda, keď komplet všetci bývajú v jednom byte. Šibnuté až normálne situácie sú akosi obligatórne a očakávané. // Ponúka sa porovnávať so situáciami u Ravingerovcov (Deň náš každodenný), ktoré však skrývajú svoju inscenovanú povahu a polohujú sa ako dokumentárny film. (25.04.2009)

Ecce homo Homolka připomíná posledních 25 minut Lásek jedné plavovlásky, akorát hůř natočených a více než třikrát tak dlouhých... Samozřejmě to není špatný film, je výborný, ale Formanovi či Passerovi se v žádném případě nevyrovná... Zda přitom jde o "nezkreslenou realitu života každého z nás", nebo naopak o jeho "důmyslnou karikaturu", neumím úplně posoudit. Osobně neznám nikoho, jehož rodinný život by byl takhle hrozný. Samozřejmě můžeme spekulovat zda-li ve filmu má jít o zachycení jakési mimořádné situace nebo naopak o obraz zcela všednodenní reality. Film se každopádně spíše tváří, že takhle to u Homolků probíhá pokaždé, takže sám za sebe bych byl spíše pro tu hodně nadsazenou karikaturu. Některé situace přitom působí velmi přirozeně, jiné naopak velmi nepravděpodobně a strojeně, například ten náhlý a nakonec nevysvětlený úprk z lesa... Ocenit je samozřejmě nutné výborné (ne)herectví všech zúčastněných, mistrně vybudovaný scénář a taky velice přesné postižení onoho bazálního napětí mezi lidskou agresivitou a slabostí, potřebou ovládat a nebýt ovládán... Kdesi hluboko na dně je zraněná lidská duše... Celkový dojem: 85% (04.11.2017)