Ecce homo Homolka
Ecce homo Homolka
Ecce homo Homolka
Behold Homolka
Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jozef Ort-ŠnepHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, František Husák, Helena Růžičková, Petr Forman, Matěj Forman, Yvonne Kodoňová, Miki Jelínek, Jiří Dědík, Růžena Pružinová (více)Obsahy(1)
Příběh filmu je vzat, podobně jako v případě všech děl tvůrčího kolektivu Forman – Papoušek – Passer, přímo ze života. Podíváme-li se totiž pozorněji kolem sebe, setkáváme se často s rodinou Homolkových. Rodinou, v níž jakoby hráli prim mužové, ale ve skutečnosti se všechno točí tak, jak o tom rozhodnou příslušnice něžného pohlaví. Film je výbornou satirou na život „malé české“, byť početné, rodiny pražského taxikáře Homolky za jedné letní neděle 1969. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (566)
Nemilosrdné a pro mě rozhodně taky bolestivé odhalení "maloměšťácví", ne víc - buranství (Máte pravdu). Jsou ve filmu chvíle, kdy mám pocit, že se moje rodina té Homolkovic podobá, pak se mi chce ze vší té ubohosti brečet. Mám pocit, že kdesi v pozadí svých duší si hrdinové uvědomují vlastní malost, ale brání se připustit si toto poznání k tělu. Tehdy budí až soucit. Film někde mezi komedií, pro sérií gegů a nesmyslných dialogů a tragédií - pro neschovivý a pravdivý obraz lidí, kteří budou za každého režimu všemu loajální, protože nejsou schopni mít někdy na něco jiný než většinový názor. - V dalších dílech trilogie se Passer pokoušel vylíčit Homolkovic trochu "humanističtěji", zkrátka trochu mírněji. Znamenalo to pokles originality (přes ještě značnou kvalitu) u druhého dílu a jeho sračkovitou rozplzlost v duchu sedmdesátých let (viz. Romance za korunu nebo Hvězda padá vzhůru) u dílu třetího. ()
Člověk by sprásknul ruce a řek by: „Ježiš, to je ale taková blbina.“ Ono to jako blbina fakticky vypadá, jenže pod tou slupkou primitivní úsměvné podívané je vlastně geniální sonda do českých rodinných poměrů. Když si vezmete už jen ty postavy. Typický podpantoflák Ludva Františka Husáka co se bojí nervových záchvatů vlastní manželky na straně jedné a citových náletů v podobě úderné letecké eskadry své vlastní matky. Kde by mohla bejt, kdyby byla bejvala neztloustla, aneb Heduš Heleny Růžičkové, typická ukázka náladovosti a dráždění zamindrákovaného hada bosou nohou. Geniálně zahraná děda Josefem Šebánkem, který hází hlášku za hláškou (ono legendární: „Ludvo, jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak seš u mě mrtvej Homolka“) a přitom dokonale ukazuje typický český rys na oko dělat hrdinu a když přijde na věc lehnout na záda do polohy mrtvého brouka. Babi Homolková Marie Motlové zas reprezentuje konflikt matka a snacha v přízni vlastního syna, její hádky s dědou Homolkou pak vlastně dělají celý tenhle film. Třeba si vezměte scénu s křížem, co visí trochu šejdrem. Jinde by to nestálo ani za nahození kamery, kdežto tady jde vlastně o jednu ze stěžejních scén. Nejúdernější na hlášky je právě druhá polovina, kde mě osobně nikdy nezklamou výroky: „Takhle sem se kvůli tobě ponížil mámo“ a nebo „to se zeptej jí, umělkyně.“ Jaroslav Papoušek zkrátka vystihl lidskou obyčejnost v té její neobyčejné podobě. Hlavně díky přesnému výběru herců, díky snaze neudělat z toho vyumělkovanou komedii a jakés takés nadčasovosti, tohle patří ke zlatému fondu české komediální tvorby. Proto nemohu jinak než za plný počet. ()
Nechápu, koho napadlo, že bude tenhle film prodávat jako klasickou českou rodinnou komedii oslavující obyčejný český rodinný život, kterou si pustíte jako kulisu takového klasického nedělního odpoledne. Kdybych nebyl mylně přesvědčený, že se jedná o buranskou veselohru, možná bych se tomuhle filmu tak dlouho nevyhýbal. A kdybych měl film vnímat z této perspektivy, musel bych téhle pecce formanovských kvalit (vždyť ji také režíroval Formanův dvorní scénárista Papoušek a jedné z hlavních rolí se ujal mistrův oblíbený Josef Šebánek) napálit odpad nejodpadovitější. Ecce homo Homolka mě naštěstí zastihlo naprosto nepřipraveného a v takovém rozmaru, že mě tahle freska ze života čtveřice odporných lidských bytostí dokázala fascinovat od první do poslední minuty. Už dlouho mi nebylo z charakteru filmových postav vyloženě fyzicky špatně. Kromě závěrečné katarze zesílené o její bleskurychlé "odkatarzování" si žádný z hlavních hrdinů (ani jejich hulvátská děcka ani milenecký pár odnaproti) nevysloužil ani ždibec mých sympatií. Když už to totiž náhodou vypadalo, že s nimi začnu soucítit, udělali další nechutnou, hnusnou, odpornou zrůdnost na někom ze svých bližních. Tento geniální kousek je přesně tím případem satiry, která možná není - až na pár momentů - vtipná, o to lépe ale odráží svét kolem nás i nás samotné. V Ludvovi, Heduš, dědovi a babičce jsem viděl sebe, členy své rodiny i nějaké ty nepříbuzné známé. Což bolelo o to víc. Smát se legendárním hláškám typu "Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak jsi u mě mrtvej Homolka" sice nedokážu a docela mi je smutno z toho, kolik lidí je miluje, dovedu ale ocenit její zasazení do situace rodina nebo fotbal. ()
Nechápu, co se později stalo, a nikde jsem se to nedočetla, ale k nějakému zásahu shora po natočení prvních dvou dílů dojít muselo. *** První dvě části trilogie o Homolkových mě přikovaly do křesla a zmrazily mi na hodinu a půl úsměv, dech i tep a řadím je bez váhání na vrchol československé kinematografie všech žánrů a dob nejen jako plnokrevnou existenciální podobenku tragické lidské komedie v našich poměrech, ale i umělecky. *** Filmařsky nepřekonatelná na světové úrovni je pro mě např. v Ecce homo Homolka hned ona dlouhá úvodní scéna, kdy se v lese, prošpikovaném čsl. rodinami na "nedělním romantickém výletě do přírody", začne ozývat volání o pomoc a nepřestává a divákovi, jak plynou minuty a kamera přenáší z hemžení v lese víc a víc, postupně dochází, že se nikdo ze všeho toho lidu, jehož tam celou dobu pohromadě bylo jak na Václaváku, ač si navzájem decentně dopřávali iluzi intimity a samoty, nezvedá z deky, neopouští mlází a nezrychluje krok proto, aby se vydal za hlasem, ale aby utekli, nezapletli se, pročež si to osobní zbabělství vůči bližním v nouzi před blízkými i před sebou všelijak neomaleně - a neomluvitelně - obhrouble a ramenatě zakrývají, nebo naopak úplně závěrečná scéna v bytě o několik krušných hodin později, když se dvě generace manželů pustí zoufale do tance na Ódu na radost, aby si nemusely připustit hrůzu svých nikam nesměřujících životů - a v druhém díle, Hogo fogo Homolka, je to pak jednoznačně nelidsky krutá metaforická scéna soutěžního norování lišky v bednění, pak scéna hádky u stolu u podřimující staré matky a nakonec scéna koupání celé rodiny Homolkových na rybníce, kdy nevědomky zakoušejí určitou volnost, zatímco opodál leží svalený na cestě mrtvý starý pantáta. *** Třetí díl trilogie už nicméně nemá s tou dosavadní svrchovanou výpovědí o malosti a nízkosti obecně lidské a specificky československy buranské nic společného ani hloubkou, ani kumštem. Je mizerně nasnímaný i sestříhaný, jako by snad původní snímek po dokončení cenzoři zrekvírovali a v návalu vzteku hodili do stoupy a Papoušek pak musel místo toho sflikovat něco ze zbytků pozametaných ve střižně, aby to aspoň trochu dávalo hlavu a patu a drželo jakžtakž na nějaké tezi, přičemž vzniklé dílko je ve výsledku jakousi splichtěnou lacinou barevnou komedií, ani ne nijak třeskutě vtipnou, ani mrazivou. Ostatně pokles úrovně ducha díla je patrný už z názvu - předchozí satirické odkazy k existenci na dřeň odkryté v její nízkosti "ecce homo" či následně předstíraně vznešené "hogo fogo" jsou doplněny zcela triviálně se koncovkou rýmujícím slovem "tobolka", které má zřejmě znamenat peněženku, ač je to hodně násilně posunutý význam, a odkazovat na československé škudlení a přepočítávání, které také na horách Homolkovým všechno pokazí. Třetí film je však stejně banální, povrchní, doslovný a upachtěný jako sám jeho název, a pokud autoři za ty dva roky mezi druhým a třetím dílem neprodělali lobotomii či mozkovou mrtvici, dá se jedině usuzovat, že u nich na základě nějaké domluvy shora proběhla zcela autentická autorská kritická sebereflexe. Mrzí mě jen, že už nikdy nezjistíme, jak měla trojka vypadat - či skutečně vypadala - původně. Jisté je, že ten neodvážný paskvil poskládaný ze špatně sestříhaných gagů nesahá svým dvěma předchůdcům ani po kotníky. *~ () (méně) (více)
Galerie (15)
Zajímavosti (20)
- Písničku, kterou chlapci zpívají, když si hrají, zpívala původně jejich matka Věra Křesadlová. (sud)
- Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho „rodinku“ mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková. (alonsanfan)
- Už když psal Jaroslav Papoušek scény s nejmladšími z Homolkových, myslel na dvojčata Matěje a Petra Formanovi. Nebyl si ale jistý jejich obsazením, podceňoval je co do schopnosti hrát ve filmu. Během filmování ale Papoušek zjistil, že se oba chlapci cítí před kamerou jako doma, a tak s nimi navíc natočil i scény, které původně neměl v záměru. (Komiks)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Co tady napsat pokud to tedy tady už dávno nebylo řečeno..? Komedie kterou po více než třiceti letech musí znát skoro každý ať už od těch nejmladších až po ty nejstarší, a to nejen mezi filmovými fandy. Typicky český maloměšťácký situační humor bez jakéhokoliv ucelenějšího dějě, někdy idylický jindy lehce ironický který tu však funguje na jedničku. Lehce stravitelný i lehce porozumitelný pro všechny. Malicherných sporů a hádek a následných usmiřováních tu najdeme opravdu pře mnoho. Samozřejmě že nějací zanícení intelektuálové či vyznavači těžkých a náročných filmů, toto nikdy nemůžou pochopit, ale tak to prostě tenkrát chodilo a ostatně v některých rodinách to tak chodí i dodnes. Ale neuznávám názor že je to komedie pro burani, sami burani takto a v těchto rodinách kolikrát vyrostli a teď tím pohrdají..Zpět ale k filmu: mnohému by se chtělo říct že tento film má už takovým svým silným ale jinak snadno odhalitelným satiricko-kritickým podtextem velice blízko k filmům od režiséra Miloče Formana, a to se nepletete. Sám režisér a scénárista Papoušek byl velice blízkým spolupracovníkem Miloše Formana se kterým se společně ještě s Ivanem Passerem podíleli na Černém Petrovi, Láskách jednech plavovláskách a na filmu Hoří má panenko a sám pak ještě na Intimním osvětlení. Co jméno to tedy skvost a téměř to nejlepších z šedesátých let. Sám kdybych to již dříve nezjistil tak rovnou vypálím že je to jedna z dalších skvělých Formanovských záležitostí. Klasika šedesátých let, z opravdu krásnými momenty, s humornými poznámkami a skvělými glosami které musí znát každý, především ale ze starým Homolkou který táhne v podstatě děj celého filmu. A to byl neherec, přesto ale skvělý. Super odpočinková záležitost a asi i zřejmě nejlepší z celé trilogie. Co tady napsat pokud to tedy tady už dávno nebylo řečeno..? Komedie kterou po více než třiceti letech musí znát skoro každý ať už od těch nejmladších až po ty nejstarší, a to nejen mezi filmovými fandy. Typicky český maloměšťácký situační humor bez jakéhokoliv ucelenějšího dějě, někdy idylický jindy lehce ironický který tu však funguje na jedničku. Lehce stravitelný i lehce porozumitelný pro všechny. Malicherných sporů a hádek a následných usmiřováních tu najdeme opravdu pře mnoho. Samozřejmě že nějací zanícení intelektuálové či vyznavači těžkých a náročných filmů, toto nikdy nemůžou pochopit, ale tak to prostě tenkrát chodilo a ostatně v některých rodinách to tak chodí i dodnes. Ale neuznávám názor že je to komedie pro burani, sami burani takto a v těchto rodinách kolikrát vyrostli a teď tím pohrdají..Zpět ale k filmu: mnohému by se chtělo říct že tento film má už takovým svým silným ale jinak snadno odhalitelným satiricko-kritickým podtextem velice blízko k filmům od režiséra Miloče Formana, a to se nepletete. Sám režisér a scénárista Papoušek byl velice blízkým spolupracovníkem Miloše Formana se kterým se společně ještě s Ivanem Passerem podíleli na Černém Petrovi, Láskách jednech plavovláskách a na filmu Hoří má panenko a sám pak ještě na Intimním osvětlení. Co jméno to tedy skvost a téměř to nejlepších z šedesátých let. Sám kdybych to již dříve nezjistil tak rovnou vypálím že je to jedna z dalších skvělých Formanovských záležitostí. Klasika šedesátých let, z opravdu krásnými momenty, s humornými poznámkami a skvělými glosami které musí znát každý, především ale ze starým Homolkou který táhne v podstatě děj celého filmu. A to byl neherec, přesto ale skvělý. Super odpočinková záležitost a asi i zřejmě nejlepší z celé trilogie. () (méně) (více)