Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jozef Ort-ŠnepHudba:
Karel MarešHrají:
Marie Motlová, Josef Šebánek, Helena Růžičková, František Husák, Josef Kolb, Josefa Pechlátová, Petr Forman, Matěj Forman, Václav Žižka, Jiří Čutka (více)Obsahy(1)
Ve filmu se setkáváme se všemi členy rodiny: s dědou a babi, jejich synem Ludvou s manželkou Heduš a dvojčaty Péťou a Máťou. Navíc poznáváme stařičké rodiče babi Homolkové, kteří žijí v jihočeské vesnici. Homolkovi se za nimi jedné neděle vypraví novým vozem, aby se rozloučili s údajně na smrt nemocným pradědečkem. (Ateliéry Bonton Zlín)
Videa (2)
Recenze (281)
Homolkovic rodina se zmohla a koupila svižný bourák značky Škoda, ze kterého by se dle slov pohotové sousedky „neměli posrat.“ Ta originální obyčejnost, kterou se prezentoval první díl tady dostala trochu na frak. Ani ne tak pojetím jako dvojitou dějovou linií, kdy jedna spíše evokuje pohřební nálady doplněné ráznou pohřební hudbou. Hořká komedie zhořkla, hlášek neubylo, jen ta údernost trochu ztratila svůj šmrnc. Na jednu stranu jde o lidský pohled na lidi, na stáří, hledání smyslu života v okamžiku, kdy nás život pomaličku opouští, bojem s postupujícími lety, které člověka oslabují, i když by rád dělal to co má rád. Jenže nejsou od tohohle dramata a sociální studie? Možná to druhému dílu víc ublížilo než prospělo a druhá dějová linie, čiliže cesta atypicky typické české rodiny za dědou v novém autě ztrácí na své humornosti. Opětovně se lze opřít o nezapomenutelné podání dědy Josefem Šebánkem, který opět razí pravidlo „co slovo, to perla.“ Kupříkladu legendární hláška: „To je váš auťák? No tak to ste vůl pane!“ Charaktery ostatních postav zůstávají při starém, vlastnosti jenž jim byly svěřeny v díle prvním přetrvaly. Ludva si občas dupne (když už ne na pedál škodárny) a snaží se rodinu stmelovat, Heduš vyzbrojená masařkoidními slunečními brýlemi využívá hlasových indispozic a řve na všechny světové strany, babi Homolková vzpomíná jak se topila, myslí na blaho svého táty a překypuje hrdostí na majetkové poměry jejich rodiny, která je už „pojízdná.“ Děda, kterého už jsem zmínil, ten by radši za Spartou do Teplic, podle mě stěžejní postava celé série. Závěr sám o sobě už tíhne spíš k tomu pocitovému důchodu, kdy linie pohřební zcela eliminuje linii komediální. Celkově jedna hvězdička musí dolů, neb dobře známé duševní pochody se Papouškovi na papíře neshodly s výsledným podáním. Přesto, že je to opět lidsky přesné. ()
Druhý film o rodině Homolkových,která tentokrát vyráží se svým novým autem ven z Prahy.Stále je to velmi povedená komedie,tentokrát trochu víc smutná,i když místy trochu křečovitá,zbytečně rozjímává a trochu nesourodá.,takže je o drobet horší,než první film.Taky vtipných situací a dialogů je tu o trochu méně.Pořád je to ale klasický a nadprůměrný Papoušek se svým pohledem na tehdejší českou rodinu.U mě to má hogo fogo za 80% ()
Naštěstí mají druzí Homolkové mnohem blíž k těm prvním, než k smutně vyčichlé trojce. Nicméně ty důvody, proč to funguje méně, jsou velmi podobné. Drtivá většina scén, kde nejsou Homolkovi zoufale nudí a celá ta zápletka s dědkem, včetně její vyústění je zlomyslná zbytečnost, která postrádá vtip. Je s podivem, že sám autor necítil jak velký je rozdíl, když sledujeme homolkiádu, oproti třeba prvním dvaceti minutám, které jsou (pravděpodobně cíleně) bezobsažné a nevtipné. Ano, kontrast herců a neherců, autenticita...ale tady to bolelo a nefungovalo. Z celé trilogie mám velmi smíšené pocity...ta pokračování svádí k myšlence, že se jednička povedla jen jaksi mimoděk, nebo jsem si v ní našel něco, co autoři nezamýšleli. ()
O něco slabší než ECCE HOMO HOMOLKA, ale stále velmi dobrá komedie. Dějovou linku s dědkem a myslivci osobně shledávám nadbytečnou až rušivou a za největší nedostatek celého filmu považuji fakt, že v porovnání s prvním dílem nepřichází s ničím novým, resp. o klanu Homolků už neříká nic nového, pouze rozvíjí původní námět v jiných kulisách. V tomto smyslu považuji film HOGO FOGO HOMOLKA v podstatě za zbytečný a hodnotím ho relativně vysoko hlavně pro svou náklonnost k podobným černobílým starým komediím. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (13)
- Homolkovi bydlí na adrese Bořivojova 97, Praha-Žižkov. (sator)
- Homolkovi si koupili české auto Škoda 100 L, vyráběné mezi lety 1969-1977. Auto ve skutečnosti patřilo Josefu Šebánkovi, představiteli dědy Homolky. (SONY_)
- Vůz s diplomatickou značkou, který parkuje při prvním výletu Homolkových vedle nich, je Opel Admiral. Jednalo se o luxusní vůz vyráběný německou automobilkou Opel v letech 1937 až 1939 a znovu v letech 1964 až 1977. (sator)
Nechápu, co se později stalo, a nikde jsem se to nedočetla, ale k nějakému zásahu shora po natočení prvních dvou dílů dojít muselo. *** První dvě části trilogie o Homolkových mě přikovaly do křesla a zmrazily mi na hodinu a půl úsměv, dech i tep a řadím je bez váhání na vrchol československé kinematografie všech žánrů a dob nejen jako plnokrevnou existenciální podobenku tragické lidské komedie v našich poměrech, ale i umělecky. *** Filmařsky nepřekonatelná na světové úrovni je pro mě např. v Ecce homo Homolka hned ona dlouhá úvodní scéna, kdy se v lese, prošpikovaném čsl. rodinami na "nedělním romantickém výletě do přírody", začne ozývat volání o pomoc a nepřestává a divákovi, jak plynou minuty a kamera přenáší z hemžení v lese víc a víc, postupně dochází, že se nikdo ze všeho toho lidu, jehož tam celou dobu pohromadě bylo jak na Václaváku, ač si navzájem decentně dopřávali iluzi intimity a samoty, nezvedá z deky, neopouští mlází a nezrychluje krok proto, aby se vydal za hlasem, ale aby utekli, nezapletli se, pročež si to osobní zbabělství vůči bližním v nouzi před blízkými i před sebou všelijak neomaleně - a neomluvitelně - obhrouble a ramenatě zakrývají, nebo naopak úplně závěrečná scéna v bytě o několik krušných hodin později, když se dvě generace manželů pustí zoufale do tance na Ódu na radost, aby si nemusely připustit hrůzu svých nikam nesměřujících životů - a v druhém díle, Hogo fogo Homolka, je to pak jednoznačně nelidsky krutá metaforická scéna soutěžního norování lišky v bednění, pak scéna hádky u stolu u podřimující staré matky a nakonec scéna koupání celé rodiny Homolkových na rybníce, kdy nevědomky zakoušejí určitou volnost, zatímco opodál leží svalený na cestě mrtvý starý pantáta. *** Třetí díl trilogie už nicméně nemá s tou dosavadní svrchovanou výpovědí o malosti a nízkosti obecně lidské a specificky československy buranské nic společného ani hloubkou, ani kumštem. Je mizerně nasnímaný i sestříhaný, jako by snad původní snímek po dokončení cenzoři zrekvírovali a v návalu vzteku hodili do stoupy a Papoušek pak musel místo toho sflikovat něco ze zbytků pozametaných ve střižně, aby to aspoň trochu dávalo hlavu a patu a drželo jakžtakž na nějaké tezi, přičemž vzniklé dílko je ve výsledku jakousi splichtěnou lacinou barevnou komedií, ani ne nijak třeskutě vtipnou, ani mrazivou. Ostatně pokles úrovně ducha díla je patrný už z názvu - předchozí satirické odkazy k existenci na dřeň odkryté v její nízkosti "ecce homo" či následně předstíraně vznešené "hogo fogo" jsou doplněny zcela triviálně se koncovkou rýmujícím slovem "tobolka", které má zřejmě znamenat peněženku, ač je to hodně násilně posunutý význam, a odkazovat na československé škudlení a přepočítávání, které také na horách Homolkovým všechno pokazí. Třetí film je však stejně banální, povrchní, doslovný a upachtěný jako sám jeho název, a pokud autoři za ty dva roky mezi druhým a třetím dílem neprodělali lobotomii či mozkovou mrtvici, dá se jedině usuzovat, že u nich na základě nějaké domluvy shora proběhla zcela autentická autorská kritická sebereflexe. Mrzí mě jen, že už nikdy nezjistíme, jak měla trojka vypadat - či skutečně vypadala - původně. Jisté je, že ten neodvážný paskvil poskládaný ze špatně sestříhaných gagů nesahá svým dvěma předchůdcům ani po kotníky. *~ () (méně) (více)