Hogo fogo Homolka

Takoví jsme byli a bylo to pěkné. Jaroslav Papoušektu sice vtipnou formou ironizuje českou povahu, ale je to příběh ze života. Sestava Homolkových, to je jedna báseň - Husák, Šebánek, Růžičková, Motlová a kluci Formanovi, ovšem i pan Kolb a Pechlátová pomohli režiséru udělat svým způsobem nesmrtelný film. Právě v tomhle pokračování jsem se nikdy už nesoustřeďoval na samotné Homolkovy (i my jsme byli nadšeni, když jsme v roce 1961 měli první oktávku), v nichž bylo lze poznat některé naše příbuzné či sousedy, ale hlavně na tu dvojici stařečků. "Hostí přijeli..." Tak dostali po zásluze padavky, protože je nikdo nečekal. To přenádherné opakování "On už ani tu kozu neuhlídá" (chudák moje sklerotická maminka) a "do švestek nevydržím" (z toho se stalo obecné úsloví). A ovšem světová věta: "Život je krásnej, i když stojí za hovno." No, není to pravda? (17.07.2015)

Inspirace: ...člověče, kdyby nás tak někdo viděl, tak smíchy praskne...tak to je geniální, je to vlastně znovu(podruhé) o tom, co dělá každý z nás, když ho nikdo nevidí. No a když nás někdo vidí, tak jsme hogo-fogo, to musíme nějak vypadat. Asi ten život o tom je, otázka je, jestli si to dokážeme přiznat, asi by to mohlo stačit - si to přiznat a nemusíme to ani natočit, jak se to podařilo Jaroslavu Papouškovi. Skrytá kamera II. (16.01.2008)

Prečo je táto nehorázna sprostosť tak populárna u našich západných susedov v Českej republike mi nikdy nešlo do hlavy. Čo to má byť? Sonda do priemernej českej rodiny? To snáď nie. Veď sa tam vkuse jeden s druhým nezmyselne háda, prekrikuje a trepe chujoviny. Tak prečo to má teda tak vysoké hodnotenie? Nechápem. Je to úplne o ničom. Mne tento typ humoru absolutne nič nehovorí. A keď ku tomu ešte pripočítam velice nevyvážené herecké výkony, tak tomu nemôžem prideliť viacej ako dve hviezdičky. Aj to sa mi zdá dosť veľa, no ale budiž. ** (09.09.2012)

Ani první díl o rodině Homolkových nepovažuji za nějak úžasnou zábavu, respektive si dovedu představit sledování jejich taškařic v krátkometrážním seriálovém formátu. Celovečerní stopáž je vždy potřeba naředit vedlejšími zápletkami a stejně jako v "Ecce homo" mě rozčiloval mladý milenecký pár, zde jsem kroutila hlavou nad scénami z honu na lišku a srazu myslivců. (31.10.2020)

Kdepak, tenhle film není v žádném ohledu slabší, než předchozí Ecce Homo - naopak. A ačkoliv je po celou dobu zdánlivě uvolněnější a více se přiklání k obyčejné gagovitosti, ze samotného závěru v určitém ohledu běhá mráz po zádech. Takoví jsme byli a vidím to na našich starších generacích dodnes.. a bohužel lecos ze sebe předali i nám. Je to vážně jen "komančská" záležitost? Já si totiž myslím, že ten malej malichernej čecháček v nás žije pořád. Moc rádi vlastní handrkování povyšujeme nad opravdové tragédie. (10.04.2010)