Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jozef Ort-ŠnepHudba:
Karel MarešHrají:
Marie Motlová, Josef Šebánek, Helena Růžičková, František Husák, Josef Kolb, Josefa Pechlátová, Petr Forman, Matěj Forman, Václav Žižka, Jiří Čutka (více)Obsahy(1)
Ve filmu se setkáváme se všemi členy rodiny: s dědou a babi, jejich synem Ludvou s manželkou Heduš a dvojčaty Péťou a Máťou. Navíc poznáváme stařičké rodiče babi Homolkové, kteří žijí v jihočeské vesnici. Homolkovi se za nimi jedné neděle vypraví novým vozem, aby se rozloučili s údajně na smrt nemocným pradědečkem. (Ateliéry Bonton Zlín)
Videa (2)
Recenze (281)
Druhý film z trilogie Homolků zavede rodinu Homolků na vesnici, kam jedou všichni navštívit babičku a dědu, který (prý) umírá. Už to není jen o dialozích, ale taky o smrti, smutku, … Přibude další generace a jiné prostředí. Režisér Jaroslav Papoušek do toho chtěl tentokrát vpasovat i nějaký ten přesah. V některých záběrech a myšlenkách se to povedlo, nicméně ve většině případů mi to moc nesedělo. Celý film se rozsypal na menší části. Stejně jako v prvním film se i zde dočká divák třeskutých dialogů. Není jich ovšem tolik a občas musí přepnout do tichých záběrů naplněných jakousi nostalgií. Záběry ze soutěže norníků a myslivců jsou pak už hodně mimo. Nebo by alespoň nemusely být tak dlouhé. Film má sice jen 77 minut, přesto jsou v něm hluchá místa, což je škoda a ubírám za to jednu hvězdu dolů. ()
Jedna z mála českých komedií, kterou mám rád. Dokážu ocenit to, že je to prostě točený jinak, než většina jiných filmů. Což je na jednu stranu plus, ale na druhou stranu to třeba za čas začne být rochu nezáživný, když v jedné scéně je záběr jen z jedné kamery. Taky mě tu mrzí to, že je tu hodně hluchých míst, kterými se snažilo vyplnit čas. Tenhle humor je mi blízký a prostě je to takovým způsobem kouzelný. ()
"V Praze žije milión sto tisíc lidí. Copak můžu znát milión sto tisíc lidí?" Druhé Homolkovy jsem si užil mnohem více, neb jsem už byl z jedničky naladěn na jejich vlnu humoru. Už jen úvodní dětinská nadšenost Homolkovic rodiny z nového vozidla mne pobavila. Zlatým hřebem filmu je bába na molu a následné koupání... 100% ()
Tragikomické příhody typické české rodinky své doby. Realistické víc, než sama realita, nejen událostmi, ale i hereckými výkony. U Homolkových mě vždycky zaplaví nostalgické vzpomínky na dětství, protože v podobných poměrech jsem vyrůstal. Taky jsme doma přes neustálé hádky a půtky neviděli to, co je v životě podstatné. ()
Hlášky: Homolka: - "Já jsem si ty prsa musel holit, dokud si mě nevzala. Ovšem, pak jsem se na to vyfláknul, rozumíš? Ale zase jsem musel dělat jiný pitominy." Ludva: - "No, takže ty jsi ty prsa holíš defakto do dneška?" Homolka: - "To jo, ale tupou žiletkou, rozumíš, tupou žiletkou." & Homolka: - "No to víš, sem je to daleko i auťákem." & babička: - "Mářo, dyť von už ani tu kozu neuhlídá." ()
Galerie (9)
Zajímavosti (13)
- Odlétající letadla z Ruzyně jsou Tu-124 Československých areolinií, Iljušin Il-18 maďarské společnosti MALÉV a DC-9 Swissairu. Letadlo v pozadí na ploše je Iljušin Il-62 ČSA. (Allster)
- Ve scéně v lese se objevuje záď vozu Škoda Octavia Combi z roku 1970, což byla v době natáčení filmu horká novinka, vůz se vyvážel i do valutové ciziny. (sator)
- Scéna, kdy se hajný, co neuhlídá ani tu kozu, baví s Františkem Vaněčkem, se odehrává v restauraci Na Živci nedaleko Písku. František Vaněček je skutečná postava a hrál sám sebe. Postavy v lesnických uniformách jsou z části tehdejší zaměstnanci Lesního závodu v Čížové. (hetta)
Reklama