Homolka a tobolka

Poprvé barevně a pro mě zase o stupeň lepší, než-li díl druhý. Hlášky typu: "když někdo tluče....., mámo hlavně neotvírej oči štípe to jak čert.....za tu bych taky klečel...... a další jsou dnes již klasikou. Já se na tyto komedie vždy rád podívám a myslím, že v době vzniku byly určitě něčím výjimečným. (22.07.2013)

Smutný doklad toho, jak destruktivní vliv na český film měl nástup normalizace - tenhle film neměl nikdy vzniknout a představuje v podstatě zpronevěru vůči všemu tomu, co představoval původní snímek ECCE HOMO HOMOLKA. Oproti předchozím dvěma filmům o osudech klanu Homolků zde Papoušek své satirické ostří otupil na minimum, přibylo naopak postav a politiky - ze všech těch soudruhů a soudružek a povinného optimismu kolektivní rekreace mi je na blití, stejně jako z postavy vedoucího zotavovny (v hereckém podání Stanislava Dytricha), který nechá ostříhat "kulturního referenta" (Jiří Hrzán), protože ho irituje jeho "chuligánský" účes. Scéna, v níž ti dva přihlížejí bavícímu se davu a vedoucí vysvětluje svůj přístup k jejich práci, je symptomaticky příznačná pro ducha nejen této komedie, ale v podstatě i celé normalizační filmografie: "Lidi se chtěj' smát. Starostí maj' dost doma. My jim musíme tady dát zábavu, i kdybysme u toho měli krev potit, člověče." Bože, to je tak dokonalý boží čůrák, že postava fotříka Šebka (Miroslav Donutil) z filmu PELÍŠKY je proti němu doslova sympatickej chlápek odvedle! Na filmu rovněž zamrzí použití barevné kamery, už to prostě není ono, a ačkoli je Miroslav Petříček mistr svého řemesla, barevný film zde jednoduše nemá žádné opodstatnění. Při sledování tohoto pokleslého dílka si nelze nevzpomenout na to, co o Papouškovi píše Jan Žalman ve své knize UMLČENÝ FILM: "Žádný z filmů, který natočí poté, kdy po Formanově a Passerově odchodu přestane působit tlak jejich příkladu, nesnese srovnání s jeho předchozími pracemi. I když odečteme to, co tu bude spadat na vrub znormalizované kulturní politiky, zbude pořád dost důvodů pro názor, že to byla hlavně absence těch dvou, co způsobilo, že Papouškovy filmy ztratily srdce i ducha a utonuly v šedi běžné produkce." (s. 146). (01.04.2013)

Je to znova trefné (čechíčkářství je nevyčerpateľný zdroj všetkého, na čo si len spomeniete), je to celkom vtipné, aj keď situácie sú zjavne ovplyvnené groteskou a tým pádom nereálne, ale je to v podstate bez deja a v akomkoľvek momente by film skončil, na jeho vyznení by sa nič podstatného nezmenilo. Nakoniec sa tak aj stalo, záverečná scéna dojmom záverečnej vôbec nepôsobí. Každopádne tu máme ukážku, prečo je český skok na lyžiach tam, kde skoro celú svoju existenciu je (štyri mostíky v jednom areáli, to snáď nemajú ani v Nórsku) a prečo vám môžeme my, junáci spod Tatier s legendárnym FIS areálom, iba ticho závidieť. (30.04.2013)

Treti dil je opet perfektni, ale humor je misty krapet odlisnej, protoze i kdyz tu jsou opet hadky, rodinka daleko vic drzi po hromade. Navic nic moc neresi mezi sebou, ale dohadujou se s jinejma rodinama a podobne. Nicmene vtipy a hlasky jsou opet perfektni, taky zasluhou obsazeni dalsich rodinek. Navic tu je perfektni noumovitej Hrzan a na okamzik se tu mihne Smoljak. (09.02.2008)

Inspirace: budeme na sebe hodní, ale jak jde o peníze, tak neznám příbuzného - jak typické a nestárnoucí i po letech. Určitě je škoda, že Homolkovi neměli pokračování, protože zcela určitě zráli počtem pokračování a takové zrání by v roce 2007 mohlo vypadat dost dobře, třeba Homolkovi na sobotním výletě v centru Zličín... (14.07.2007)