Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (301)
Slabší (a konformější) než silná jednička, ale zábavnější a divácky vděčnější než dvojka s nudnými momenty. Papouškovi se opět daří rozjíždět civilní dialogy končící kolektvní hádkou na jedničku, výborný je kulturní referent Hrzán. Trojka už není krutou sondou do maloměštáckého živoření, spíš lehkou komedií s občasným náhlédnutím do hlubin české povahy. Ač na dovolené, ne a ne bejt spokojenej, že.. ()
Bohužel, Homolkovi neoddělitelně patří k české kinematografii 60. let a jejich normalizační přesah považuju za velkou znouzectnost, kterou spasila pouze výtečná herecké etuda celé famílie a Jiřího Hrzána. V úvodu filmu se zdá, že Papoušek udrží svůj úsporně satirický styl, ale postupem času se film rozteče v otravné lískání záporných vlastností pracujícího lidu, které je vsazeno do nejasně reflektovaných kulis rekreace ROH... Na jednu stranu i tady najdeme velmi mírné karikování zjevné debility "organizovaného štěstí", na druhou stranu vyznění filmu nepatří k nijak satirickým, díky ukrutné titulní písni spíše k typicky středoproudým agitkám. Jen rezonance Papouškova talentu a moudře umírněný tón scénáře drží Homolku a tobolku nad úrovní příšerného normalizačního škváru, který měl vychovávat lid k pozitivnímu vnímání hodnot socialismu... Dokumentární rozměr a minimalistický vyprávěcí styl předchozích dílů se vytratil, čímž film ztrácí jakoukoli výpovědní hodnotu. Tři leda z nostalgie a úcty k jednomu velkému fenoménu. ()
Třetí z příběhů o rodině Homolkových zachází svou absurditou do krajnosti. Stejně jako u předchozích dílů zahráno s takovou přesvědčivostí až to člověk nepovažuje za hraní a ztotožňuje postavy se skutečnými lidmi a situacemi ze svého okolí. Velmi uvěřitelné, originální a realistické. Verdikt: viz předchozí dva filmy. ()
Jestli jsem vychvaloval Ecce homo Homolka, že v sobě kromě toho maloměšťáckého šklebu skrývá hluboký přesah, tak v poslední homolkiádě ho nenajdete. Je to "jen" komedie a to ještě ne moc dobrá. V takové herecké sestavě...je to vlastně docela průšvih. Z komorní konverzačky jsme se přesunuli mezi spoustu dalších postav, takže původní šestice nedostává ani zdaleka tolik prostoru pro interakci, která byla v Ecce homo Homolka geniální. Nabízí se, že se role "hláškařů" chopily další postavy, ale není to tak. Hrzán i Janžurová jsou nevyužiti a ostatní postavy, snad s čestnou výjimkou vedoucího zotavovny, dělají pouhé křoví. Takže co? Máme tady film, který je přecpaný křovaři, kde není žádný silný moment a který působí stejně jako jeho závěr...odfláknutě. A ne není to tou dobou...vždyť se bavíme o éře, kde vznikly opravdu skvělé komedie, jako: Světáci (1969); „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970); „Pane, vy jste vdova!“ (1970); Dívka na koštěti (1971); Noc na Karlštejně (1973).... . ()
Treti dil je opet perfektni, ale humor je misty krapet odlisnej, protoze i kdyz tu jsou opet hadky, rodinka daleko vic drzi po hromade. Navic nic moc neresi mezi sebou, ale dohadujou se s jinejma rodinama a podobne. Nicmene vtipy a hlasky jsou opet perfektni, taky zasluhou obsazeni dalsich rodinek. Navic tu je perfektni noumovitej Hrzan a na okamzik se tu mihne Smoljak. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
![Homolka a tobolka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/323/165323808_282f56.jpg)
Zajímavosti (16)
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloše Formana, Ivana Passera, Jaroslava Papouška a Miroslava Ondříčka. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967). (alonsanfan)
- „Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala s úsměvem manželka Josefa Šebánka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: 'Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky. Ještě že mu ta moje košile byla velká.'“ (alonsanfan)
Reklama