Homolka and Pocketbook
Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (302)
NOVA - Film je starý již 40 let a já ho pořádně viděl až nyní (jenom z mládí si matně pamatuju krátké scénky). Sice tento díl je závěrečný, ale doufám, že jsem o nic podstatného nepřišel. Ale teď mohu říct, že si rád vzdělání v podobě 2 předchozích filmů doplním. Protože já se prostě bavil :) Celá rodina Homolkových je přirozeně legrační a jejich bezprostřednost je skvělá. Humor, který ve filmu panuje, mě jednoduše baví. Těším se na další, resp. předchozí díly. Trojka je pro mě za 75% (with J.) ()
Nejslabší a nejméně promyšlený ze tří příběhů o rodince Homolkových, který bhyl natočen zajisté na základě úspěchu prvních dvou. Možná se na něm podepsala už počínající normalizace, ale gagy, které se tam objevují, jsou už většinou primitivní taškařicí o Pražácích, kteří si zakoupili zimní (fujtajbl, to bych nikdy nedělal, víte, co je na horách sněhu a mrazu?) rekreaci do Špindlerova Mlýna a jejich slibovanou pohodu naruší dva manželské páry, které by si s nimi rádi vyměnili svůj pokoj za dva pokoje Homolkových. Dost trapná mi připadá dětská role mladého skokana stejně jako role vewdoucího hotelu, shodou okolností jeho tatínka. A Hrzán, tak o tom už ani nemluvit, Co je směšného na tom, když kufry podrážejí lidem na cestě nohy nebo si Mistr rozsedne své epochální dílo... A tu tobolku už ani nikdo nenajde. Její ztráta má být asi potrestáním pýchy, ale počkejte, až se to stane vám, mně se tyhle ztráty dějí několikrát do roka. ()
Nemám rád homolkovské filmy, tak mě za to zabijte. Přijde mi to jako nějaká trapná pardodie na sama sebe. Sice je v tom nějaká ta lyrika a všechno, ale více jak jednu hvězdu tomu dát nemůžu. I když bych se méně vyjímal mezi ostatními kritiky... moje svědomí by prostě vědělo, že jsem to udělal jen kvůli nevybočení z řady. Prostě se mi to nelíbí a já to dávám najevo. ()
Smutný doklad toho, jak destruktivní vliv na český film měl nástup normalizace - tenhle film neměl nikdy vzniknout a představuje v podstatě zpronevěru vůči všemu tomu, co představoval původní snímek ECCE HOMO HOMOLKA. Oproti předchozím dvěma filmům o osudech klanu Homolků zde Papoušek své satirické ostří otupil na minimum, přibylo naopak postav a politiky - ze všech těch soudruhů a soudružek a povinného optimismu kolektivní rekreace mi je na blití, stejně jako z postavy vedoucího zotavovny (v hereckém podání Stanislava Dytricha), který nechá ostříhat "kulturního referenta" (Jiří Hrzán), protože ho irituje jeho "chuligánský" účes. Scéna, v níž ti dva přihlížejí bavícímu se davu a vedoucí vysvětluje svůj přístup k jejich práci, je symptomaticky příznačná pro ducha nejen této komedie, ale v podstatě i celé normalizační filmografie: "Lidi se chtěj' smát. Starostí maj' dost doma. My jim musíme tady dát zábavu, i kdybysme u toho měli krev potit, člověče." Bože, to je tak dokonalý boží čůrák, že postava fotříka Šebka (Miroslav Donutil) z filmu PELÍŠKY je proti němu doslova sympatickej chlápek odvedle! Na filmu rovněž zamrzí použití barevné kamery, už to prostě není ono, a ačkoli je Miroslav Petříček mistr svého řemesla, barevný film zde jednoduše nemá žádné opodstatnění. Při sledování tohoto pokleslého dílka si nelze nevzpomenout na to, co o Papouškovi píše Jan Žalman ve své knize UMLČENÝ FILM: "Žádný z filmů, který natočí poté, kdy po Formanově a Passerově odchodu přestane působit tlak jejich příkladu, nesnese srovnání s jeho předchozími pracemi. I když odečteme to, co tu bude spadat na vrub znormalizované kulturní politiky, zbude pořád dost důvodů pro názor, že to byla hlavně absence těch dvou, co způsobilo, že Papouškovy filmy ztratily srdce i ducha a utonuly v šedi běžné produkce." (s. 146). ()
Herecký koncert v rozmáchlejším a výpravnějším stylu a ještě více uvolněnějším díle přidává kouzelného Jiřího Hrzána. Tento třetí díl trilogie je komediálně asi nejjasnější pro širší publikum, nonstop zábava bez uměleckých dlouhých relaxačních uměleckých pasáží jako v předešlých dílech. Mám ho asi ze všech nejraději a viděl i nejvíce krát. 100% (viděl jsem: mnohokrát) ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (16)
- Helena Růžičková (Heduš) k natáčení uvedla: „Když jsme ve Špindlerově mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. Když se to dozvěděli ostatní, chtěli se do sázky zapojit. Samozřejmě všichni viděli snadný přivýdělek, mysleli si, že se mu to nemůže povést. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem. Dokonce tak, že se pak objevilo v Rudém právu, že se herci po natáčení koupali v šampaňském. Tak to ale nebylo, my jsme se v tom nekoupali, my jsme to všechno vypili.“ (alonsanfan)
- „Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala s úsměvem manželka Josefa Šebánka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: 'Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky. Ještě že mu ta moje košile byla velká.'“ (alonsanfan)
Reklama