Il Boemo

Na mě film působil, že je více o hudbě než o Myslivečkovi samotném. Chápu, že o něm a jeho životě víme jen útržky. Možná proto byl záměr udělat z něj tak nepřístupnou postavu a nechat interpretaci na divákovi. Na mě to bylo ale až moc. Co tak Myslivečka táhlo k hudbě, proč opustil rodinu, sám po rodině netoužil? Proč psal jen divadla a nebyl an kralovském dvoře? Zatím co si kladu otázky, vydím Myslivečka asi popáté s někým poprcávat a nevím, jestli byl fakt takový promiskuita, nebo jen rád šplhal po společenském žebříčku a vnucoval svoji hudbu bohatým šlechtičnám. Před usnutím mě zachraňovalo perfektní provedení hudební části filmu a Dyk. (19.03.2023)

Dvě a půl hodiny prošumělo a ve mě Il Boemo nenechal o moc víc než pocit jakési plytkosti a sledování laciné kopie Formanova Amadea - včetně jedné scény okopírované až nepříjemně. Když se řekne dobový sociální drama, který se zabývá postavením žen, zní to nadějně, ale Il Boemo prostě nějak nemá šťávu. Vůbec jsem se do toho nedovedl ponořit a osudy všech postav, jakkoliv pohnutý, se mi ani trochu nedostaly pod kůži. Ve výsledku je to takové načančané meh. Český film roku 22 je za mě jednoznačně Arvéd. (23.02.2023)

příběh jednoho z nejslavnějších českých rodáků, kterého ovšem dnes až na milovníky klasické hudby skoro nikdo nezná. Il Boemo je filmem, který rozhodně není pro každého, ty skoro dvě a půl hodiny jsou chvílemi dost ubíjející a kdo by čekal českého Amadea tak ten bude zklamán (a měl by raději sáhnout jinam), ovšem na druhou stranu je třeba smeknout před Petrem Václavem, že našel odvahu v našich podmínkách stvořit podobný, divácky celkem nevděčný kousek ve kterém se 90% času mluví italsky. Upřímně si nevybavuji jiný podobně laděný film s českým podpisem. Il boemo rozhodně není bez chyby, občas se k divákovi chová dost macešsky a třeba ženské postavy mi úspěšně splývaly většinu filmu, ale za ty koule tohle natočit, navíc tak, že klady přeci jen nakonec převažují, tomu s chutí lehce přidám...70% (26.02.2023)

To je tak, když se na nový český historický film těšíte a režisér Petr Václav Vám ho pojme po svém. Takže absolutně nepřístupně k divákově duši. Přitom Vojtěch Dyk je fantastický, originální znění v itálii odvážné, ale 140 minut neděje je i na mě docela dost. A bohužel to jednotlivé momenty, jako třeba setkání s Wolfgangem Amadeem, prostě nezachrání. Když máte ve filmu půl hodiny nedění na deset minut zajímavých scén, dojde vám, že takhle kvalitní historický film nemá vypadat. (04.03.2023)

Při rozsáhlé stopáži 140 minut se nelze divit, že bych určitě našla nějaké mouchy, přesto je nehledám a skláním se před všemi, kdo se podíleli na tomto filmu, který bez jakýchkoli příkras přibližuje život a tvorbu mnohdy neprávem opomíjeného českého skladatele Josefa Myslivečka. Po výpravné a režijní stránce jde o řemeslně velmi dobře odvedenou práci. Vojtěch Dyk svým umírněným, leč výstižným projevem v titulní roli konečně prokazuje, že patří nejen k talentovaným zpěvákům, ale i hercům. Na své si tady přijdou zejména milovníci vážné hudby, ti ostatní se asi budou trochu nudit. Každopádně já jsem si to celkem užila. (75%) (04.05.2024)