Il Boemo

Česko-italský film o českém skladateli Josefu Myslivečkovi. Zaprvé mě překvapila česko-italská spolupráce, tím je film světovější. Zadruhé se přiznám, že o Myslivečkovi jsem v životě neslyšel, a tak jsem rád, že jsem se dozvěděl, že jsme měli dalšího známého skladatele. Vojta Dyk se do role perfektně hodil a výprava a kostýmy jsou na výborné úrovni. Se scénářem je to horší, základ je dobrý, ale je tam spousta zbytečných scén, kvůli kterým je natažena stopáž a divák se místy nudí. Zaujalo mě, že v té době každý spal s každým, což ke konci vidíme, k čemu to vedlo... to hned něco chytíte. (14.01.2024)

+3* Až po Českém Lvu jsem se dostal k tomuto vyzdvihovanému a oceňovanému životopisného filmu. Trochu jsem tentokrát krotil očekávání a vyplatilo se, protože jsem nebyl tolik zklamaný. stejně jako u nedávno viděného Zátopka, protože nenaplnil moje naděje. Tentokrát byly však k tomu jiné důvody. Na první pohled bylo vidět, že film neměl dost velký rozpočet jak by si podobný historický film zasloužil. Ani mi to nepřišlo ohledně kostýmů, masek či interiérů, ale spíš mi k němu nesedla zejména kamera. Herecké obsazení průměrné, ale dostatečné a možná jen camea známých tváří byla zbytečná. Myslím, že i s příběhem se dalo víc pohrát, protože mě přišel děj dost utahaný a bez výrazné "šťávy". Porno to rozhodně nepřipomíná, jak se objevilo v některých recenzích na internetu a erotika je zobrazována decentně, takže si chlípníci moc neužijí. Ale je vidět, že i v dávných dobách šla cesta k úspěchu přes postele, tak bych z toho zas nedělal takové aféry, jak je to dnes módou. Barokní styl mám rád, tak si užily oči i uši a myslím, že můžu hodnotit lehce lepším průměrem, ale bohužel ke čtvrté hvězdičce se to nedostane. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.03.2023)

Na tuzemské poměry hodně solidní film, který je konečně jiný než ty ostatní a snaží se o seriózní téma a představení osobnosti, která je mnohem slavnější v Itálii než u nás. Petr Václav se viditelně inspiruje Amadeem, zároveň si je vědom, že jeho možností ani zdaleka nedosahuje, proto to ve výsledku působí docela sympaticky. Po technické stránce mu není v podstatě co vytknout, protože výprava je v rámci možností velkolepá, kostýmy hodně povedené a masky výborné, protože rozpadající se Myslivečkův obličej patří k tomu nejlepšímu, co může film nabídnout. Je ale škoda, že stejnou pozornost, jakou Václav věnoval tomuto, nevěnoval příběhu, protože ten není nijak kompaktní a je koncipován jako sled epizod, které nám bohužel o Myslivečkovi řeknou jen to, že byl promiskuitní gambler s velkým talentem na psaní hudby, nikdy nám ale neodhalí, v čem přesně spočíval jeho úspěch, protože použité árie nejsou nijak výrazné ani výjimečné. Vojtěch Dyk v hlavní roli je velmi dobrý, celkem umírněný a Myslivečka pojímá hodně niterně, což je dost překvapivé a má to za výsledek i to, že na sebe nestrhává veškerou pozornost, sympatické je i obsazení málo známými tvářemi, z nichž tedy žádná není tak zapamatovatelná, což je možná malinko škoda. Stopáž je možná vzhledem k určité stereotypnosti trochu přepálená, není to ale nic zásadního, co by se nedalo přežít. Přes mnoho nedostatků je Il Boemo snímek, který stojí za vidění, protože se české tvorbě vymyká, jsou na něm znát určité ambice a je vidět, že se na něm podíleli lidé, kteří nechtějí jít divákům úplně naproti a mají svou vizi. 70 % (25.06.2023)

V podstatě celkem zajímavý film o geniálním skladateli stojícím na prahu dvou hudebních epoch, dá-li se to tak říct. I přes některé delší (ba operní!) scény drží diváka bdělého a zainteresovaného. Škoda jen té delší ohniskové vzdálenosti a snaha se až na výjimky vyhnout velkým byť retušovaným obrazům měst i interiérů, která mi subjektivně vzato degradovala historický životopisný "velkofilm" spíše na něco televizně-inscenačního, lehoulince provinčnějšího. Škoda také toho dějového oblouku, který od retrospektivního okamžiku samotného konce vypráví příběh pozvolného vzestupu a velmi málo se věnuje možná zajímavějšímu pádu. Chválím naopak plastičtější obraz aristokracie potácející se mezi dekadentními nafoukanými retardy a vzdělanou kulturní elitou. (25.01.2023)

Amadeus z Wishe. Divák vycvičený Formanem, zvyklý jeho skvost zachytit v jakékoli scéně a zůstat přikovaný k bedně, se těžko ubrání srovnání. Je mi jasné, že Amadeus je jiná galaxie i filmově, i Mozartovou hudbou, ambice se k tomu přiblížit by měl jen blázen, takže nezbývá než ocenit snahu vytvořit životopisný film o dalším skladateli, navíc našem, jenomže výsledek je bez jiskry, obsazení slabé, z herců nevyzařuje nic, cosi tam mdle deklamují, hudba drnká na pozadí, nebo hledíme ba nekonečné- otravné árie, atraktivní masky, nápad dobrý, realizace kostrbatá. Nemá to šťávu. (23.02.2023)