Reklama

Reklama

Po tom, čo dedinský blázon Šlomo varuje obyvateľov malého židovského štetla pre hrozbou deportácie, rozhodnú sa jeho obyvatelia konať. Možnosti na záchranu prakticky nejestvujú a tak im neostáva nič iné, len uskutočniť šialený nápad - vypraviť vlastný deportačný vlak, prekročiť sovietsku hranicu a pokračovať ďalej do Palestíny. Niektorí sú nútení obliecť si nemecké uniformy, aby mohli "deportovať" svojich susedov i seba do bezpečia. Cesta spočiatku ubieha bez problémov, hoci sa začínajú objavovať prvé spory medzi "dozorcami" a ich "väzňami". Sovietske hranice sa blížia, jedného dňa však ich plány skríži neočakávaná prekážka...Atmosféru mnohými cenami ovenčeného filmu dotvára hudba Gorana Bregoviča. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (56)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Francúzsky bláznivý humor s balkánskou hudbou aj atmosférou v spracovaní ťažkej témy holokaustu je veľmi netradičná kombinácia. Tu sa to všetko výborne spojilo, nezostane jediná vec, z ktorej by si film neurobil srandu, a tradičná židovská chamtivosť je to najmenšie. Neviem posúdiť, či film uráža židovskú obec, ako tu niektorí tvrdia, ale účasť Izraelského štátu takéto tvrdenie vyvracia. Počas filmu, aj keď sa zdá, že už je všetko vyčerpané, prichádzajú stále nové nečakané nápady, herci sú zamaskovaní geniálne a nájdu sa aj scény, keď napätím tuhne krv v žilách. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). ()

Reklama

black.mao 

všechny recenze uživatele

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

+3* na tuhle "pohádku" jsem narazil až po zkouknutí filmu Koncert a zajímalo mě, jestli i další film tohoto režiséra bude mít podobně skvělou atmosféru. Snaží se tu rozehrát obrovskou akci, která však na mě působila tak šíleně neuskutečnitelně, že jsem se nedokázal do ní pořádně položit a prožít. Konec sice vše vysvětlí, ale ani ten nezvrátil moje rozhodnutí dát této velmi kultivovaně natočené originální komedii jen známku "dobře'' tzn. za tři hvězdičky, ale aspoň lepší. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama