Andělin popel

Obyčejnou nebo svěcenou?:))) Zezačátku dosti depresivní, potom se ale díky lehce ironickému nadhledu divák i občas zasměje. Domodra vytónovaný obraz i nádherně smutná hudba výborně podporují depresivní a zoufalou atmosféru. Postava matky se mi zdála upozaděná a charakterově méně propracovaná než postava otce. Pár zajímavých přirovnání (Shakespeare je jako bramborová kaše - nikdy se ho nemůžete nabažit), několik dosti vtipných momentů (babička-bigotní katolička řešící tělo a krev Páně na svém dvorku, hádka o poslední slovo). Délka mi ani tak díky barvitě a komplexně vylíčenému vyrůstání v chudobě a bídě nevadila, jen mi film celkově připadal trochu nevýrazný a vlastně ničím výjimečný, asi jako tento můj komentář. (13.07.2009)

To detstvo vo filme bolo úplne zúfalé, aké sa nevidí ani vo vojnových filmoch. Keď sa dieťa nemôže spoľahnúť ani na svojich rodičov, dokonca ani na jedného z nich, čo je to za detstvo. Sledovať postupné umieranie súrodencov a rozmýšľať, kto bude ďalší, za neustáleho hladu, zimy a vody na prízemí svojho domu, to by otriaslo vierou v Boha u každého. Ale v Limericku nie, tam čo učiteľ a kňaz povedal, to bezvýhradne platilo. Keď je film dokonca autobiografický, tak o to viac klobúk dolu pred autorom, ako sa z toho všetkého dokázal dostať. Film ma aj pri svojej dĺžke prinútil pozorne sledovať celý osud a udialo sa toho skutočne dosť, niektoré momenty by som si možno vedel predstaviť menej napriamo zobrazené. (17.10.2016)

Uf, tak toto bola sociálna dráma ako lusk. Celý film sprevádza jedinečná dobová atmosféra s prímesou pod kožu lezúcej depresie a bezvýchodiskovosti, ktorú tu má na svedomí všadeprítomná bieda, špina a hrozný hlad. Hlavne keď ide o deti tak mi trhá srdce. No a tu si toho v tomto smere teda divák užije... Vôbec sa nečudujem slovám hlavnej postavy hneď zo začiatku filmu, kde sa sám seba pýta, ako to vlastne mohol prežiť? Najmä keď uvážime, že biedu celej rodiny ešte prehlboval nezodpovedný a sebecký otec. Skrátka v každom ohľade ide o veľmi silný príbeh, plný depresie, biedy, smútku a neskutočného hladu. A len s minimálnym svetielkom nádeje do budúcnosti... Ten kto si však ide za svojim a má jasný cieľ, môže dokázať aj nemožné. Samozrejme, nemôžem zabudnúť zmieniť hudbu, tá bola jednoducho geniálna. Silný nadpriemer. 85/100 (05.05.2017)

Je třeba ocenit, že film zdařile vystihnul vzpomínky na dětství Franka McCourta, irského spisovatele, a jeho mládí. Je zde hodně smutných věcí, včetně ponurých ulic smáčejících chudinskou čtvrť irského města Limerick, zvláště v záběrech na řeku. Nádherná hudba, která citlivě dokresluje dobové prostředí je velkým přínosem děje a dává filmu zajímavý rozsah. Na dobré úrovni jsou i herecké výkony. Jak už jsem napsal, díky všem těmto přednostem jde o film ne sice vyloženě zábavný, ale zato velmi kvalitní i bez romantických prvků a nenašel jsem nic, co bych mohl filmu vytknout. (12.06.2010)

Andělin popel je příběh irské rodiny v Limericku. Je to barvité líčení mezi bídou a nouzí, špínou a hladem, vlhkem a deštěm, mezi rozením dětí a umíráním. Andělin popel je laskavé i humorné vyprávění irského chlapce, který dospívá v jinocha. Film, který vznikl podle stejnojmenného románu Franka McCourtha, doprovází jímavá hudba Johna Williamse. Ze zanedbaného prostředí věčně vlhkého Limericku vypluje občas na povrch drahokam: "Naplňte svou paměť. Je to vaše pokladnice a vaše vědomosti vám nikdo nevezme. Když si hlavy naplníte smetím, shnijou vám. Můžete být chudí, mít rozbité boty, ale vaše mysl bude palác." (12.06.2011)