Andělin popel

Tohle je proste depka, naprosta totalni depka od zacatku do konce. Vyrustani Frankieho a jeho sourozencu v chudinsky ctvrti v Irsku, kdy sourozenci padaj jak mouchy, vsude spina a hnus, neustalej dest, celej film ladenej do sediva, kluci nemaj prachy ani na chleba, natoz na obleceni, aby se zahrali, musi spalit stenu v byte, kdyz uz tatik vydela jednou za uherskej rok naky prachy, okamzite je prochlasta a pak usne ve vlastnich chcankach. Pusobivy to je o to vic, ze je film podle skutecnosti, respektive podle autobiograficky knihy. Nicmene precejen se tu sem tam hlavne v druhy polovine objevi nejakej naznak nadeje nebo dokonce i vtipek, ale hodne sporadicky a nasledne to vzdycky skonci nejak spatne. Hlavni hrdina si najde praci a ma z toho jen zanet spojivek a tak podobne. Ale i pres to vsechno film konci vicemene optimisticky, i kdyz da se rict, ze lehce stupidne, protoze se v podstate dostanem do bodu, kde film zacinal. Jinak herci jsou perfektni, hodne jim taky pridavaj irsky prizvuky a to jak co se tyce deti, tak Carlyle a Watson v roli rodicu. Lepsi 4* a Parker me opet potesil. (25.07.2011)

Je třeba ocenit, že film zdařile vystihnul vzpomínky na dětství Franka McCourta, irského spisovatele, a jeho mládí. Je zde hodně smutných věcí, včetně ponurých ulic smáčejících chudinskou čtvrť irského města Limerick, zvláště v záběrech na řeku. Nádherná hudba, která citlivě dokresluje dobové prostředí je velkým přínosem děje a dává filmu zajímavý rozsah. Na dobré úrovni jsou i herecké výkony. Jak už jsem napsal, díky všem těmto přednostem jde o film ne sice vyloženě zábavný, ale zato velmi kvalitní i bez romantických prvků a nenašel jsem nic, co bych mohl filmu vytknout. (12.06.2010)

Film ukazuje pohled do chudinských čtvrtí irského Limericku kde zbídačené obyvatelstvo žije doslova "z ruky do huby". Začátek je poněkud stereotypní ale postupně děj sílí a vrcholí až na úplný konec kde hlavní hrdina dorazí k vytouženým břehům amerického New Yorku v přistěhovalecké lodi. Toto dílo vás uchopí za srdce a pohladí vaši duši ale zároveň na ni zanechá jizvy! Myslím že tento film je nedoceňen a patří výš než tam kam se zařazuje. Pro mě nádherná podívaná. (10.12.2012)

Andělin popel je příběh irské rodiny v Limericku. Je to barvité líčení mezi bídou a nouzí, špínou a hladem, vlhkem a deštěm, mezi rozením dětí a umíráním. Andělin popel je laskavé i humorné vyprávění irského chlapce, který dospívá v jinocha. Film, který vznikl podle stejnojmenného románu Franka McCourtha, doprovází jímavá hudba Johna Williamse. Ze zanedbaného prostředí věčně vlhkého Limericku vypluje občas na povrch drahokam: "Naplňte svou paměť. Je to vaše pokladnice a vaše vědomosti vám nikdo nevezme. Když si hlavy naplníte smetím, shnijou vám. Můžete být chudí, mít rozbité boty, ale vaše mysl bude palác." (12.06.2011)

Víme, že na vzpomínky (vlastní promluva o minulých událostech) nemají žádnou hodnotu co do pravdivosti děje ani osob na nich zúčastněných. Jsou modifikovány tak, jak se to právě hodí, až nakonec petrifikují do jakéhosi "představovacího" kodexem, sbírky představ, kterou sám o sobě člověk má, a která ho líčí tak, jak se sám chce vidět. Proto "zpochybňování pravdivosti vzpomínek F. McCourtha" je absurdní, neboť se zpochybňuje zpochybněné. Takže knihu (film) zpochybněme ještě potřetí: třeba...., že té protivné vody bylo přece jen méně.... (22.06.2019)