Evita

Mám neodbytný pocit, že ak by táto látka bola spracovaná ako klasická akademická interirérová dialógová záležitosť, tak by som sa unudil k smrti. Lenže muzikálový šat jej dodáva udalostiam patričný náboj a akúsi pridanú hodnotu. Čo tam potom, že historikom bude asi množstvo udalostí chýbať. Cieľom Evity je nielen diváka ako-tak vzdelať, ale najmä dobre zabaviť a prečo by to tak nemohlo byť aj pri politickej látke, nehovoriac o životopisnej, že... (24.12.2017)

O zemi, která mě absolutně nezajímá, ale působivé. Pustila jsem si to jen kvůli Madonně, kterou jako umělkyni velmi uznávám, a stálo to za to. Hezké písničky, jméno Eva Peron mi zní v hlavě i 14 dní po filmu. Peronovou tam zobrazují jak ve chvále, tak v kritice, to se mi líbí, že je ten pohled objektivní. Takže tak ty 3 až 4 hvězdičky, spíš 4 za to, jak se své role ujala Madonna. (23.10.2012)

Nádherný a mnohdy podceňovaný (obzvláště zde na ČSFD) muzikál s nádherným obsazením. Samozřejmě největší podíl na Evitě měla její představitelka, Madonna. Ačkoliv si popová královna roli vydupala, udělal Parker dobře, že ji po dlouhém přemlouvání obsadil. Role argentinské První dámy zpěvačce nejen sedla, ale stala se její životní. Nikdo jiný by se na Evitu nehodil, než právě Madonna. Abych ale nemluvil pořád o obsazení... Hudba byla dobrá. Ne dobrá, ale doslova výborná. Jemnému a čístému hlasu Madonny konkuroval drsný hlas Banderasův. Tohle je muzikál, jak má být. Přes dvě hodiny na nás chrlí herci / zpěváci jednu píseň za druhou. Každá píseň má své kouzlo a v každé se snaží prokousat ústřední téma oscarové písně You Must Love Me. Následující 2CD soundtrack je snad jedním z nejlepších muzikálových soundtracků. Když při poslechu všech 31 písní zavřu oči, promítne se mi celý příběh mladé Evy Perón a při poslední písni přihodně nazvané Lament mi schází málo k slzám. A nejen soundtrackový, ale i filmový konec byl fenomenální a velmi zvláštní. Nebyl to ten typický americký konec, kdy poslední záběry patří umírající Evě Perón. Kdepak. Pohled na ztemnělý dům s jedním jediným rozsvíceným oknem, které náhle zhasne a kamera přejede na plačící ženy. Ano, právě tento konec byl pro mě dojemný natolik, že pár těch slz ukáplo, i přes žádost Evity Don't cry for me...Argentina._____Na konec tohoto příspěvku ještě přidám poznámku: Tento snímek mě přesvědčil o falešnosti americké Akademie filmového umění. Madonna si za tento prvotřídní výkon zasloužila Oscara, ale ti zastaralí dědkové jí nedali ani nominaci. Proto od této chvíle přestávám věřit Akademii a její "kvalitě"! (02.09.2006)

Muzikál bez keců nebo pohyblivé obrázky bez tance, ale s hudbou? To je jedno. Mám ráda Evitu, tak jak je. S Antoniem coby vypravěčem a glosátorem (pěje skvěle, to se mu upřít nedá, navíc charismatem hazí už jen pohledem), s Madonnou, která je Evitou i bez hereckého talentu (ale tak to vlastně má být), s masou bezejmených davů a s politicko-satirickými obrázky z bitev malé velké Argentiny. Alan Parker ukazuje víc než jen příběh vzestupu a pádu zajímavé osobnosti, je v tom něco nad, něco rýpavě satirického, pod povrchem probublávajícího. A je to zřejmě tím, že mu se scenářem zdatně vypomáhal Oliver Stone. 80%. (23.05.2008)

Bóže to zase bylo. Nebýt pár dobrých skladeb a Antonia Banderase, byl by to děs. Scénáristicky mi to vůbec nesedlo, teď tu koukám na nominaci za kameru, kterou jsem během filmu vůbec nechápal atd. Byl jsem dost natěšený, když pár věcí je známých a hodně dobrých. Jenže zbytek je jen takové štěkání podobně jako v muzikálu Bídníci. A zfilmování tomu moc nepomohlo. (26.12.2013)