Půlnoční expres

Je to možná 15 nebo více let, co jsem tenhle otřesný film viděla, dodnes si pamatuju nejen název, ale především tu hrůzu a znechucení, zděšení podpořené faktem, že se jedná o inspiraci skutečnými událostmi. Můj otec (žádný citlivka) tehdy ani nebyl schopný dokoukat do konce. S hlavním hrdinou, pitomým americkým drogovým pašerákem, zkrátka nelze nesoucítit; tohle turecké vězení je místo jen pro opravdové bestie - kriminál, jaký by zasloužili všichni brutální vrazi světa, ale nic pro drobné zločince, nic pro obyčejného člověka. Psychický i fyzický terror na diváka útočí z každého záběru. Skutečně působivý film, ale tak strašně hnusný, až nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. Zajímalo by mě, jestli bych ho i teď po letech vnímala s takovou intenzitou, ovšem vůbec nemám chuť to zkoušet:-). 85% (26.02.2009)

Úžasné vězenské drama, které je podle mě mnohem silnější a působivější než Shawshank. Atmosféra beznaděje a brutálních podmínek v tureckých věznicích je vykreslená maximálně sugestivně a každého okamžitě vtáhne do děj a nepustí až do závěrečných titulků. Brad Devis podává skvělý výkon, stejně jako všichni ostatní spoluvězni a dozorci. Vše je ještě umocněno výborným soundtrackem v pozadí. Po tomhle filmu si člověk uvědomí, že svět není jen západní kultura. Opravdový klenot světové kinematografie! (20.02.2006)

Tak tento film nepřináší nějak překvapivou zápletku, ale je skvěle natočen a má velice silný příběh. Mladý Američan je za pokus propašovat 2 kila hašiše odsouzen do tureckého vězení. Celý film je o jeho boji dostat se na svobodu ať už legální, právní cestou, nebo nelegálním způsobem - útěkem. Film je podle mého názoru takovým mixem Útěku z Alkatrazu a Vykoupením z věznice Shawshank. Co mě velmi potěšilo byla absence amerického patosu typu ("Jsem Američan, mám svá práva, tohle by se nikdy v Americe nestalo"), který je tak protivně všudypřítomný například u mladšího bratříčka filmu Půlnoční expres - Rudém labyrintu s Richardem Gerem. Jo a ještě jedna věc - Brad Davis se neuvěřitelně podobá mladému Kurtu Russelovi. Tak to je vše:-) (12.05.2005)

Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. (24.05.2015)

Hodně drsný vězeňský snímek podle skutečné události. Mladý Američan je v Turecku zadržen za pašování hašiše a je uvězněn v místním vězení. Tam je to skutečně drsné a je to jedna velká džungle. Při životě ho drží jen naděje brzkého propuštění. Po čtyřech letech vězení mu ale změní rozsudek na 30 let. Veškeré naděje na propuštění končí, a tak začne se svými spoluvězni plánovat útěk. Ani to ale nevyjde a náš hrdina se dostává do části pro nesvéprávné vězně. Je to dost kruté a místy z toho člověka až mrazí. Je zde cítí hrozná bezmoc. Vynikající hudba filmu dost přidává. "Já tě zabiju!" (27.10.2020)