Motýlek

Zatím co ze Shawshank Redemption vyzařuje poetismus a vitalitu, Motýlek ukazuje věci bez příkras, s notnou dávkou surovosti. Násilí, či snad brutalita tu není přímo vidět, ale díky mistrně budované atmosféře a šikovné kameře, budeme pociťovat, jako bychom tam byli s vězni. Film ani po letech neztratil nic ze své působivosti a stále patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. To, že se Steve McQueen pro roli doslova obětoval je věc známá a jeho proměna ve vězení je skutečně silná záležitost. (02.01.2006)

Jednoduše skvělé! Je opravdu těžké napsat sem něco, co by tu už někdo jiný nezmínil, takže se pokusím snímek popsat tak, jak jsem jej viděl svýma očima. Samotný začátek filmu již navozuje přísnou, syrovou a chmurnou atmosféru. Nelidské zacházení na lodi jen ukazuje, že s těmito vězni se nikdo "párat" nebude. V okamžiku, kdy se děj přenese na ostrov, můžeme být svědky událostí, které běžným člověkem musí zákonitě otřást. Konkrétně mám na mysli scénu, kdy si jeden z vězňů půjčí nůž od Motýlka a způsobí si zranění. Působivé je, když velitel věznice promlouvá k nováčkům shromážděným na nádvoří. Gilotina uprostřed jen zesiluje ono zlověstné mrazení v zádech. V celém filmu se toho děje příliš mnoho nato, abych tu jednotlivě rozebíral další scény, takže to trochu zkrátím. Jedním z nejdrsnějších a nejsugestivnějších okamžiků je pobyt Motýlka na samotce, kdy viditelně chřadne. Velmi poutavý a napínavý je celý útěk, který vám nedovolí si odskočit od televize, ba ani uhnout pohledem. Samotný závěr filmu nám ukazuje drsnými podmínkami zničené muže. Možná, že šlo jen o můj subjektivní pocit, ale zdálo se mi, že ani jeden z hlavních hrdinů již není v psychicky dobré kondici. Oba se chovají částečně šíleně. Musím vzdát obrovskou poctu Steve McQueenovi, který nám potvrzuje, jak dokonalý herec byl. Ten ušklebený chlapík má tak silné charisma, že může hrát jakoukoli roli a stejně si jej oblíbíte!! Dustin Hoffman je vynikajícím parťákem Motýlka, ovšem troufám si tvrdit, že jeho roli by srovnatelně zahrál i jiný herec. V případě Charriéra si nejsem ani trochu jistý, zda by to někdo ztvárnil tak přesvědčivě a dokonale jako Steve. Nezapomenutelný snímek, který krom milionu dalších věcí ukazuje i na přátelství, odhodlanost, zarputilost a nepoddajnost. Legenda, film s velkým F! (08.03.2009)

"Vymaž si z hlavy naději a masturbuj co nejméně. Bere to sílu." Dle mého názoru by vězení nemělo být dovolenkovým táborem, kam se klienti rádi vracejí a to na Ďábelských ostrovech je přesně dle mého gusta. Horší je to s Henri Charriérem. On totiž ve své knize tvrdí, že je nevinný a to bych mu pak fandil v útěku až bych si vykřičel hlasivky. Jenže porota nepochybuje o tom, že je vrah a v takovém případě mé neméně hlasité fandění bude patřit ostraze. K filmu se tedy snažím přistoupit jako nestranný divák a musím se přiznat, že tamní vězeňský systém mi příliš zábavy nepřinesl, brodění se bahnem taky nebylo nic příjemného a ta tolik opěvovaná touha po svobodě to u mne na víc než tři hvězdy nevytáhla. (20.11.2015)

88 % - neuveriteľné. Možno neviem doceniť kvalitu, možno sa na samotný snímok pozerám zlou optikou, no od filmu, zameraného na útek z väzenia, som očakával záživnejšie spracovanie. Po väčšinu času som sa nudil, pričom na taký "Shawshank", sa "Motýlek" nechytá ani omylom. Dovolím si tvrdiť, že ešte aj remake z 2017, bol o niečo "zábavnejší". Tretia na hrane z rešpektu, či úcty. (15.11.2018)

Excelentně zpracované dílo o nezdolné touze člověka přežít s výtečnými hereckými výkony Steva McQueena a Dustina Hoffmana. Papillon režiséra Franklina J. Schaffnera se rovněž může pochlubit brilantně napsaným scénářem a úderným soundtrackem, který s nevýslovným důrazem vytváří z každé scény tryskající paletu emocí, naděje a bolesti. Se všemi těmito atributy je na stopáži čítající 151 minut rozehrán bezchybný filmový koncert bez jediného hluchého místa, který byste si za žádnou cenu neměli nechat ujít. Tohle je totiž definice kinematografie v té nejčistší formě. Výborná práce! „Hey you bastards, I'm still here.“ (26.02.2020)