Hořící Mississippi

Na můj vkus trochu příliš jednostranné. Hodní a trpící černoši versus samé bělošské svině. Kladně hodnotím vysvětlení, jak vlastně vláda ve Washingtonu dělala (snažila se dělat) pořádek na jihu země. Gene Hackman i Willem Dafoe byli skvělí, celý postup jejich vyšetřování se mi líbil. Celkově ale příliš černobílé. (14.10.2014)

Film z posledního zlatého období Ku-Klux-Klanu, kdy byla společnost na Jihu pevně rozdělena a každý dobře věděl, kam patří. Gene Hackman a Willem Dafoe jako dva dva pohledy na tématiku boje za práva barevných. Hackman nemůže souhlasit se zbytečným a nepromyšleným násilím, avšak prostředí, v kterém vyrostl, ho nutí nezaujímat jednoznačný postoj a zachovávat si značný odstup. Willem Dafoe v jedné ze svých řídkých lidských rolí je naproti tomu stoprocentní idealista, který se domívá, že stačí jednou seknout a gordický uzel bude navždy zapomenut. Celému příběhu možná trochu škodí závěrečné absolutní zosobnění představovaných hodnotových směrů, kdy jakmile je zápletka rozřešena, je vše jakoby v pořádku a problémy zmizely. (26.01.2005)

Stačí pár minut filmu a slovní spojení typu "Martin Luther Negr" a člověk hned ví, jakým směrem se to bude ubírat. Vyšetřování vražd a tyranizování černochů se ujímá hodnej, ale značně připrclej agent Dafoe a jeho drsnější kolega Hackman, který taky dle mého získá sympatie většiny diváků. Protože co nejde silou, jde ještě větší silou a problémy se nemají řešit v rukavičkách. Já se ale při sledování pozastavil spíš nad tím, že zatímco na jihu USA v 60' letech neměla tlupa neandrtálních idiotů v maskách na práci nic jiného, než útoky na černoškou populaci, Československem zatím projížděly rusácké tanky. Mně to přijde, jak vystřižený z úplně jinýho světa. (31.03.2012)

"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. (08.01.2016)

Pro mnoho lidí je to určitě velká neznámá, ale jsem setsakramentsky rád, že jsem film mohl vidět. Je to fakt kinematografická lahůdka. Již téma mě velmi zaujalo, filmů s motivy rasové nesnášenlivosti a ku klux klanu na jihu USA v minulém století moc není, a tak jsem coby divák ocenil možnost si rozšířit své obzory v dané problematice. Když se teď dívám na seznam filmů od Alana Parkera, tak se ani nemohu vůbec divit, že skoro všechny filmy má s červeným hodnocením. Ten režisér je fakt mistr. Film mi celkově svým zpracováním a hlavně pojetím připomněl filmy od Stonea. Hořící Mississippi se může pochlubit výborně gradovaným příběhem, který je založen na skutečné události. Hlavní herecká dvojka byla úžasná, herecké umění Hackmana je nevyvratitelné, to, co tady předváděl, nemá obdoby. Jeho postava byla snad tím nejlepším, co film nabídl. I samotná atmosféra filmu byla mrazivá, dialog mezi Hackmanem a Rookerem byl vystupňovaný až na úplný vrchol. Asi bych se měl začít soustředit na starší filmy, neboť jich je hodně, a teď vím, že některé z nich se stoprocentně vyplatí vidět. Hořící Mississippi je toho živoucím důkazem. Za mě dávám filmu 91 % (12.04.2017)